Tiskové zprávy
Centrum pro životní prostředí a zdraví : Mostecko už přečerpalo celoroční „smogovou kvótu“ pro znečištění prachem – o 4 měsíce dříve než vloni
Znečištění ovzduší prachem na Mostecku už překročilo zákonem povolenou míru, když byl vyčerpán počet dní, po které smí být porušen denní limit pro polétavý prach (PM10). Mostecko se tak i letos zařadilo k místům s nejvíce znečištěným ovzduším v České republice. Více překročení zatím zaznamenalo jen několik míst Moravskoslezského kraje (Ostrava, Havířov, Věřňovice) a Kladno. Prach v ovzduší přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu mělo znečištění ovzduší prachem v České republice za rok 2012 na svědomí zhruba 5500 předčasně zemřelých lidí a 1800 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. (1)
„Obyvatelé Mostecka dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku (2). Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu měřící stanice Most i Lom toto kvótu vyčerpaly už 13. března. To je o více než 4, respektive o 9 měsíců dříve než v loňském roce, kdy v Mostě byla „smogová kvóta“ vyčerpána 23: července a v Lomu až 21: prosince. Most letos překročil limit o 7 měsíců dříve než v roce 2012, kdy 36. den s překročeným limitem připadal až na druhou polovinu října. Podle statistik ČHMÚ byl v Mostě vysoký počet dnů s překročeným limitem pro prach také v předchozích letech. V roce 2009 šlo o 46 dní s překročeným limitem, v roce 2010 o 60 dní, v roce 2011 o 89 dní, v roce 2012 o 68 dní a vloni o 48 dní,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (3) a dodal: „Celoroční průměrná koncentrace prachu v posledních letech zákonný limit sice nepřekračovala, ale ten není stanoven odborně, nýbrž politickým rozhodnutím. Hodnota doporučená WHO pro ochranu lidského zdraví byla překračována o 50% i více.“
Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. „Za nejnebezpečnější je považována frakce jemných prachových částic, které mají schopnosti vnikat až do plicních sklípků. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a způsobují i předčasná úmrtí.,“ varoval Miroslav Šuta a dodal: „V Mostě v roce 2012 činila roční průměrná koncentrace 23,3 µg/m3. Tím sice Most těsně splnil zákonný limit, který je však nastaven 2,5-krát výše než hodnota doporučená Světovou zdravotnickou organizací. Z toho vyplývá pro Mostečany významně zvýšené riziko předčasného úmrtí, zejména na nemoci srdce a cév.“
„V rámci vědeckého Programu Teplice se ukázalo, že očekávaná délka života při narození je tu oproti regionům s menším znečištěním o 2 až 3 roky kratší. Podlé výzkumu znečištěné ovzduší významně ovlivňuje genetický materiál a reprodukční funkce člověka. Znečištění v regionu negativně ovlivňuje už vývoj zárodku v děloze, pravděpodobně ovlivňuje i kvalitu spermií, a tím i zdraví příštích generací. Výzkum také potvrdil zvýšený výskyt dětských nemocí, především chorob dýchacích cest a onemocnění alergických,“ uvedl MUDr. Šuta.
Poznámky pro editory:
(1) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2012, Státní zdravotní ústav, Praha 2013
(2) Tolerovaná kvóta 35 dní pro překročení denního limitu 50 µg/m3 pro prach (PM10) vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazná i pro Českou republiku.
(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.
„Obyvatelé Mostecka dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku (2). Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu měřící stanice Most i Lom toto kvótu vyčerpaly už 13. března. To je o více než 4, respektive o 9 měsíců dříve než v loňském roce, kdy v Mostě byla „smogová kvóta“ vyčerpána 23: července a v Lomu až 21: prosince. Most letos překročil limit o 7 měsíců dříve než v roce 2012, kdy 36. den s překročeným limitem připadal až na druhou polovinu října. Podle statistik ČHMÚ byl v Mostě vysoký počet dnů s překročeným limitem pro prach také v předchozích letech. V roce 2009 šlo o 46 dní s překročeným limitem, v roce 2010 o 60 dní, v roce 2011 o 89 dní, v roce 2012 o 68 dní a vloni o 48 dní,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (3) a dodal: „Celoroční průměrná koncentrace prachu v posledních letech zákonný limit sice nepřekračovala, ale ten není stanoven odborně, nýbrž politickým rozhodnutím. Hodnota doporučená WHO pro ochranu lidského zdraví byla překračována o 50% i více.“
Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. „Za nejnebezpečnější je považována frakce jemných prachových částic, které mají schopnosti vnikat až do plicních sklípků. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a způsobují i předčasná úmrtí.,“ varoval Miroslav Šuta a dodal: „V Mostě v roce 2012 činila roční průměrná koncentrace 23,3 µg/m3. Tím sice Most těsně splnil zákonný limit, který je však nastaven 2,5-krát výše než hodnota doporučená Světovou zdravotnickou organizací. Z toho vyplývá pro Mostečany významně zvýšené riziko předčasného úmrtí, zejména na nemoci srdce a cév.“
„V rámci vědeckého Programu Teplice se ukázalo, že očekávaná délka života při narození je tu oproti regionům s menším znečištěním o 2 až 3 roky kratší. Podlé výzkumu znečištěné ovzduší významně ovlivňuje genetický materiál a reprodukční funkce člověka. Znečištění v regionu negativně ovlivňuje už vývoj zárodku v děloze, pravděpodobně ovlivňuje i kvalitu spermií, a tím i zdraví příštích generací. Výzkum také potvrdil zvýšený výskyt dětských nemocí, především chorob dýchacích cest a onemocnění alergických,“ uvedl MUDr. Šuta.
Poznámky pro editory:
(1) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2012, Státní zdravotní ústav, Praha 2013
(2) Tolerovaná kvóta 35 dní pro překročení denního limitu 50 µg/m3 pro prach (PM10) vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazná i pro Českou republiku.
(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
