Tiskové zprávy
Institut cirkulární ekonomiky: Na půdě Poslanecké sněmovny se diskutovalo o odpadovém zákoně. Co přinesl seminář INCIEN
V reakci na nový zákon o odpadech byl na půdě Poslanecké sněmovny uspořádán seminář „65-25-10“. Setkali se zde zástupci institucí, jejichž role je v odpadovém zákoně významná. Cílem semináře bylo otevřeně diskutovat nad novou legislativou, jejími nedostatky i přednostmi. Výsledky semináře shrnuje v tomto textu Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, který seminář organizoval.
Skládkování je v ČR problém
První seminář věnovaný připravovanému odpadovému zákonu ukázal, že v něm chybí odpovědi na otázky, kdo a jak bude evidovat, distribuovat a řídit tzv. „třídicí slevu“. Vznikly nezodpovězené otázky nad odsunem konce skládkování využitelného odpadu o 6 let. V této oblasti samo ministerstvo očekává hojnou diskuzi během schvalování zákona v Poslanecké sněmovně a Senátu, která je, jak se ukázalo na pátečním semináři, zcela na místě. S odsunem totiž nesouhlasí většina krajů (75 % připomínkových míst reprezentujících kraje se vyjádřilo striktně proti, odsun nepodpořili ani starostové reprezentovaní Svazem měst a obcí a další organizace).
Skládkování se potvrdilo jako nejhorší způsob nakládání s odpady. Je paradoxně stále vedeno v nízkém režimu daňového zatížení, nepodléhá žádným striktním kontrolám a současný poplatek ani zdaleka nevypovídá o skutečné ceně, která ve svém důsledku nezahrnuje ani likvidaci stovek požárů skládek, které dnes platí stát z vlastní kapsy.
Chybí podpora recyklačního byznysu
Skládkování musí být také vyjmuto z nízké daňové sazby. Naopak by mohl být daňově podpořen proces recyklace, který ovšem potřebuje precizní vymezení, aby v praxi nedocházelo jen k prosté předúpravě bez následné recyklace. Zproštění nízkého režimu daně za skládkování výměnou za podporu recyklačního byznysu má ohromný potenciál nastartovat požadovanou změnu v nakládání s odpady. U technického zabezpečení skládek se zvažuje v novém zákoně navýšení odpadů z 20 na 25 %, které je možné použít. S tímto krokem byl ale vyjádřen nesouhlas kvůli nutné orientaci odpadů směrem k recyklaci, a ne k technickému zabezpečení skládek.
Také zástupci České asociace odpadového hospodářství ČAOH se shodli s ostatními, že poplatky za skládkování je třeba navyšovat. Pro příklad bylo uvedeno sousední Polsko, kde dnes volí skokové zdražování (z 1100 na 1500 Kč za tunu, u nás je cena 500 Kč). Jen zdražením skládkovacího poplatku je možné přesměrovat odpady směrem k lepší recyklaci. Zvyšování poplatků také, pro mnohé překvapivě, ulevuje obecním rozpočtům, protože se recyklace stává vhodnou alternativou a zvedá se tak i poptávka po recyklátech. Tuto poptávku významně navyšují i nově připravované veřejné zakázky, které ve svém znění preferují recyklát. To reflektuje i INCIEN, a proto plánuje v roce 2020 připravit první českou cirkulární zelenou dohodu právě na téma cirkulární ekonomiky ve veřejných zakázkách, ke které se již dnes hlásí zástupci obcí, advokátních kanceláří i ministerstev. Cílem je poukázat na konkrétní kvalitativní kritéria, která pomohou do veřejných zakázek dostávat parametry obsahu recyklátu, opravitelnosti či pozáručního servisu na pořízené zařízení či produkty. Tedy aplikovat principy cirkulární ekonomiky do veřejných zakázek.
Odsun skládkování zpomaluje cirkulární investory
Při projednávání zákona se očekává hledání kompromisu, který zdaleka není mezi rokem 2024 a rokem 2035. Posunutí konce skládkování na rok 2030 je jen chytrý tah vyjednavačů, kteří pracují s cíli EU, které nastavují konkrétní hodnoty pro rok 2035. V České republice byl však konec skládkování využitelných odpadů pevně zafixován v zákoně již v roce 2014, a tak je odsun jen otázkou jednání mezi investory do konkrétních technologií, aby byly v Česku dostatečné kapacity nahrazující sládky. Odsun konce skládkování na 2030 je obrovským rizikem, protože tato informace protrhla hráz projektů nových skládek. Jen v listopadu je možné v informačním portálu EKLEP najít čtyři projekty rozšiřování skládek a tomuto precedentu je nezbytně nutné zamezit.
Je tak jasné, že odsun skládkování se děje pod tlakem dlouhodobé dezinformační kampaně vedené směrem k zástupcům měst a obcí, kteří mají obavy o to, kam budou odpady vyváženy, pokud bude omezeno skládkování. Tato nejistota navíc vytváří těžké podmínky pro nové investory do zařízení nahrazující skládky, a tak je třeba jasná diskuze o tom, jaká zařízení se budují a kde, aby byla infrastruktura koncových zařízení dostupná pro celou republiku. Na semináři byla představena mapa plánovaných zařízení na energetické využívání odpadů a je jasné, že diskuze o jejich kapacitách není možné vést pouze na úrovni jednotlivých krajů, ale na úrovni spolupráce mezi jednotlivými kraji. Některá zařízení totiž stojí na hranici více krajů, a tak je důležité hledat cesty pro synergie mezi nimi a maximálně snižovat dojezdové vzdálenosti.
Chybí transparentnost stavu skládkovaného odpadu
V současnosti otevřené kauzy nepřesného vykazování a v některých případech i falšování informací o skutečném stavu množství skládkovaného odpadu ukazují absolutní nutnost revize norem pro provoz skládek. Tato revize by měla obsahovat aspekty nejmodernějších technologií jako jsou termokamery pro prevenci vzniku požárů, přesný monitoring množství svezeného odpadu váhovými systémy nebo dokonalou evidenci jednotlivých materiálových toků odpadů pro zjištění jasného původu odpadu. Jedině přesná evidence, digitalizace, kontrola a vymahatelnost přestupků je cestou k férovosti. Za požáry, které vzniknou v důsledku nedostatečné kontroly by v budoucnu měli zodpovídat provozovatelé, neboť dnes při mnoha požárech není pachatel odhalen, a tak jsou miliardy za požáry placeny ze státní kasy.
Ze závěrů semináře vyplývá, že je třeba nastavit akční plán, jak propojit témata odpadového hospodářství, cirkulární ekonomiky a nízkouhlíkové politiky EU (např. podporou ekomodulace atd.). Dále je třeba pečlivě vymáhat hierarchii nakládání s odpady (předcházení vzniku odpadů – znovupoužití – recyklace – energetické využití – skládkování), protože třídící sleva při dnešním nastavení zvýhodňuje skládkování proti energetickému využívání a recyklaci, což je v rozporu s touto hierarchií.
Účastníci tak byli vyzvání ke specifikaci možnosti fungování dané slevy či bonusu tak, aby byl systém transparentní a v souladu s hierarchií. V neposlední řadě je třeba posílit mezirezortní ministerskou spolupráci, protože zákon protíná problematiku životního prostředí s obchodem, ale i financemi, sociálními věcmi nebo zemědělstvím. A nakonec je nutné zabývat se mimo jiné i bioodpadem, který tvoří velkou složku v komunálním odpadu a na skládky rozhodně nepatří.
Rolí INCIEN bylo debatu o odpadovém zákoně na tomto semináři moderovat, stále ale volá po zachování roku 2024 pro zákaz skládkování recyklovatelných materiálů viz Otevřený dopis ministrům.
Skládkování je v ČR problém
První seminář věnovaný připravovanému odpadovému zákonu ukázal, že v něm chybí odpovědi na otázky, kdo a jak bude evidovat, distribuovat a řídit tzv. „třídicí slevu“. Vznikly nezodpovězené otázky nad odsunem konce skládkování využitelného odpadu o 6 let. V této oblasti samo ministerstvo očekává hojnou diskuzi během schvalování zákona v Poslanecké sněmovně a Senátu, která je, jak se ukázalo na pátečním semináři, zcela na místě. S odsunem totiž nesouhlasí většina krajů (75 % připomínkových míst reprezentujících kraje se vyjádřilo striktně proti, odsun nepodpořili ani starostové reprezentovaní Svazem měst a obcí a další organizace).
Skládkování se potvrdilo jako nejhorší způsob nakládání s odpady. Je paradoxně stále vedeno v nízkém režimu daňového zatížení, nepodléhá žádným striktním kontrolám a současný poplatek ani zdaleka nevypovídá o skutečné ceně, která ve svém důsledku nezahrnuje ani likvidaci stovek požárů skládek, které dnes platí stát z vlastní kapsy.
Chybí podpora recyklačního byznysu
Skládkování musí být také vyjmuto z nízké daňové sazby. Naopak by mohl být daňově podpořen proces recyklace, který ovšem potřebuje precizní vymezení, aby v praxi nedocházelo jen k prosté předúpravě bez následné recyklace. Zproštění nízkého režimu daně za skládkování výměnou za podporu recyklačního byznysu má ohromný potenciál nastartovat požadovanou změnu v nakládání s odpady. U technického zabezpečení skládek se zvažuje v novém zákoně navýšení odpadů z 20 na 25 %, které je možné použít. S tímto krokem byl ale vyjádřen nesouhlas kvůli nutné orientaci odpadů směrem k recyklaci, a ne k technickému zabezpečení skládek.
Také zástupci České asociace odpadového hospodářství ČAOH se shodli s ostatními, že poplatky za skládkování je třeba navyšovat. Pro příklad bylo uvedeno sousední Polsko, kde dnes volí skokové zdražování (z 1100 na 1500 Kč za tunu, u nás je cena 500 Kč). Jen zdražením skládkovacího poplatku je možné přesměrovat odpady směrem k lepší recyklaci. Zvyšování poplatků také, pro mnohé překvapivě, ulevuje obecním rozpočtům, protože se recyklace stává vhodnou alternativou a zvedá se tak i poptávka po recyklátech. Tuto poptávku významně navyšují i nově připravované veřejné zakázky, které ve svém znění preferují recyklát. To reflektuje i INCIEN, a proto plánuje v roce 2020 připravit první českou cirkulární zelenou dohodu právě na téma cirkulární ekonomiky ve veřejných zakázkách, ke které se již dnes hlásí zástupci obcí, advokátních kanceláří i ministerstev. Cílem je poukázat na konkrétní kvalitativní kritéria, která pomohou do veřejných zakázek dostávat parametry obsahu recyklátu, opravitelnosti či pozáručního servisu na pořízené zařízení či produkty. Tedy aplikovat principy cirkulární ekonomiky do veřejných zakázek.
Odsun skládkování zpomaluje cirkulární investory
Při projednávání zákona se očekává hledání kompromisu, který zdaleka není mezi rokem 2024 a rokem 2035. Posunutí konce skládkování na rok 2030 je jen chytrý tah vyjednavačů, kteří pracují s cíli EU, které nastavují konkrétní hodnoty pro rok 2035. V České republice byl však konec skládkování využitelných odpadů pevně zafixován v zákoně již v roce 2014, a tak je odsun jen otázkou jednání mezi investory do konkrétních technologií, aby byly v Česku dostatečné kapacity nahrazující sládky. Odsun konce skládkování na 2030 je obrovským rizikem, protože tato informace protrhla hráz projektů nových skládek. Jen v listopadu je možné v informačním portálu EKLEP najít čtyři projekty rozšiřování skládek a tomuto precedentu je nezbytně nutné zamezit.
Je tak jasné, že odsun skládkování se děje pod tlakem dlouhodobé dezinformační kampaně vedené směrem k zástupcům měst a obcí, kteří mají obavy o to, kam budou odpady vyváženy, pokud bude omezeno skládkování. Tato nejistota navíc vytváří těžké podmínky pro nové investory do zařízení nahrazující skládky, a tak je třeba jasná diskuze o tom, jaká zařízení se budují a kde, aby byla infrastruktura koncových zařízení dostupná pro celou republiku. Na semináři byla představena mapa plánovaných zařízení na energetické využívání odpadů a je jasné, že diskuze o jejich kapacitách není možné vést pouze na úrovni jednotlivých krajů, ale na úrovni spolupráce mezi jednotlivými kraji. Některá zařízení totiž stojí na hranici více krajů, a tak je důležité hledat cesty pro synergie mezi nimi a maximálně snižovat dojezdové vzdálenosti.
Chybí transparentnost stavu skládkovaného odpadu
V současnosti otevřené kauzy nepřesného vykazování a v některých případech i falšování informací o skutečném stavu množství skládkovaného odpadu ukazují absolutní nutnost revize norem pro provoz skládek. Tato revize by měla obsahovat aspekty nejmodernějších technologií jako jsou termokamery pro prevenci vzniku požárů, přesný monitoring množství svezeného odpadu váhovými systémy nebo dokonalou evidenci jednotlivých materiálových toků odpadů pro zjištění jasného původu odpadu. Jedině přesná evidence, digitalizace, kontrola a vymahatelnost přestupků je cestou k férovosti. Za požáry, které vzniknou v důsledku nedostatečné kontroly by v budoucnu měli zodpovídat provozovatelé, neboť dnes při mnoha požárech není pachatel odhalen, a tak jsou miliardy za požáry placeny ze státní kasy.
Ze závěrů semináře vyplývá, že je třeba nastavit akční plán, jak propojit témata odpadového hospodářství, cirkulární ekonomiky a nízkouhlíkové politiky EU (např. podporou ekomodulace atd.). Dále je třeba pečlivě vymáhat hierarchii nakládání s odpady (předcházení vzniku odpadů – znovupoužití – recyklace – energetické využití – skládkování), protože třídící sleva při dnešním nastavení zvýhodňuje skládkování proti energetickému využívání a recyklaci, což je v rozporu s touto hierarchií.
Účastníci tak byli vyzvání ke specifikaci možnosti fungování dané slevy či bonusu tak, aby byl systém transparentní a v souladu s hierarchií. V neposlední řadě je třeba posílit mezirezortní ministerskou spolupráci, protože zákon protíná problematiku životního prostředí s obchodem, ale i financemi, sociálními věcmi nebo zemědělstvím. A nakonec je nutné zabývat se mimo jiné i bioodpadem, který tvoří velkou složku v komunálním odpadu a na skládky rozhodně nepatří.
Rolí INCIEN bylo debatu o odpadovém zákoně na tomto semináři moderovat, stále ale volá po zachování roku 2024 pro zákaz skládkování recyklovatelných materiálů viz Otevřený dopis ministrům.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
