Tiskové zprávy
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Na třech místech České republiky byly sečteny vydry
Každoroční zimní sčítání vyder proběhlo letos na třech místech – v Orlických horách, Beskydech a na Šumavě v povodí Blanice. Sčítání vyder organizuje ve spolupráci s dalšími odborníky Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, v terénu se většinou při takové akci pohybuje 5-10 „stopařů“.
„Pro sčítání jsou potřeba vhodné podmínky – čerstvý sníh, alespoň částečně zamrzlé potoky a rybníky a také rychlá koordinace všech zúčastněných. Výhodou zimního stopování je to, že poskytuje poměrně přesný odhad počtu vyder ve sledované oblasti. Máme tak k dispozici data o vydřích hustotách v různých typech prostředí. Ta se pak využívají třeba pro zpracovávání odborných posudků k žádostem o náhradu škod způsobených vydrou na rybách [1]. Při stopování lze získat také údaje o struktuře populace, protože podle stop je možné odlišit samostatné dospělé vydry od samic s mláďaty. Příležitostně stopování odhalí i další důležité informace – kupříkladu jestli zvířata se zvířata využívají určitý most či propustek, o jehož průchodnosti panují pochybnosti,“ vysvětluje Jitka Větrovcová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Sčítání probíhá ve vybraných oblastech vždy na území o velikosti 10 x 10 km. Na této ploše byly letos v Orlických horách zaznamenány tři dospělé vydry a 2 mláďata. Na Šumavě stopování odhalilo v daném čtverci tři dospělé vydry a v Beskydech v povodí Rožnovské Bečvy pak 7 dospělých a 4 mláďata.
Zjištěné vydří hustoty odpovídají danému typu prostředí, které jednotlivé oblasti reprezentují. Letošní výsledky ukazují na mírný pokles početnosti v oblasti Šumavy (což však může představovat pouze meziroční variabilitu) a naopak na nárůst početnosti v Beskydech (zde byl sledovaný čtverec v době posledního stopování před 7 lety ještě na okraji populace, momentálně již je ale vydrami plně osídlen). V Orlických horách bylo letos sčítání provedeno poprvé a proto zatím dlouhodobější srovnání není možné.
Vydra říční je celoevropsky chráněná lasicovitá šelma, výborně přizpůsobená pobytu ve vodě – její tělo pokrývá velice hustá srst, mezi prsty má plovací blány. Během 20. století počet vyder u nás i v celé Evropě důsledkem lovu, znečištění vod a špatné potravní nabídky výrazně klesl. Zhruba od konce 80. let 20. stol. jejich počty v ČR pomalu stoupají, což přináší i stále častější konflikty s rybáři. Vydra však u nás stále neobývá svůj celý původní areál a její populace je pořád zranitelná, zejména kvůli narůstajícím kolizím s automobily a nelegálnímu lovu.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR koordinuje od roku 2009 Program péče pro vydru říční. Ten by měl zajistit, aby tato krásná šelma v naší přírodě zůstala a zároveň by měl přispět k řešení narůstajících konfliktů mezi ochranou vydry a zájmy rybářských subjektů. Dokument je k dispozici na www.zachranneprogramy.cz.
Poznámky:
[1] O náhradu lze žádat dle zákona č. 115/2000 Sb.
„Pro sčítání jsou potřeba vhodné podmínky – čerstvý sníh, alespoň částečně zamrzlé potoky a rybníky a také rychlá koordinace všech zúčastněných. Výhodou zimního stopování je to, že poskytuje poměrně přesný odhad počtu vyder ve sledované oblasti. Máme tak k dispozici data o vydřích hustotách v různých typech prostředí. Ta se pak využívají třeba pro zpracovávání odborných posudků k žádostem o náhradu škod způsobených vydrou na rybách [1]. Při stopování lze získat také údaje o struktuře populace, protože podle stop je možné odlišit samostatné dospělé vydry od samic s mláďaty. Příležitostně stopování odhalí i další důležité informace – kupříkladu jestli zvířata se zvířata využívají určitý most či propustek, o jehož průchodnosti panují pochybnosti,“ vysvětluje Jitka Větrovcová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Sčítání probíhá ve vybraných oblastech vždy na území o velikosti 10 x 10 km. Na této ploše byly letos v Orlických horách zaznamenány tři dospělé vydry a 2 mláďata. Na Šumavě stopování odhalilo v daném čtverci tři dospělé vydry a v Beskydech v povodí Rožnovské Bečvy pak 7 dospělých a 4 mláďata.
Zjištěné vydří hustoty odpovídají danému typu prostředí, které jednotlivé oblasti reprezentují. Letošní výsledky ukazují na mírný pokles početnosti v oblasti Šumavy (což však může představovat pouze meziroční variabilitu) a naopak na nárůst početnosti v Beskydech (zde byl sledovaný čtverec v době posledního stopování před 7 lety ještě na okraji populace, momentálně již je ale vydrami plně osídlen). V Orlických horách bylo letos sčítání provedeno poprvé a proto zatím dlouhodobější srovnání není možné.
Vydra říční je celoevropsky chráněná lasicovitá šelma, výborně přizpůsobená pobytu ve vodě – její tělo pokrývá velice hustá srst, mezi prsty má plovací blány. Během 20. století počet vyder u nás i v celé Evropě důsledkem lovu, znečištění vod a špatné potravní nabídky výrazně klesl. Zhruba od konce 80. let 20. stol. jejich počty v ČR pomalu stoupají, což přináší i stále častější konflikty s rybáři. Vydra však u nás stále neobývá svůj celý původní areál a její populace je pořád zranitelná, zejména kvůli narůstajícím kolizím s automobily a nelegálnímu lovu.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR koordinuje od roku 2009 Program péče pro vydru říční. Ten by měl zajistit, aby tato krásná šelma v naší přírodě zůstala a zároveň by měl přispět k řešení narůstajících konfliktů mezi ochranou vydry a zájmy rybářských subjektů. Dokument je k dispozici na www.zachranneprogramy.cz.
Poznámky:
[1] O náhradu lze žádat dle zákona č. 115/2000 Sb.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
