Tiskové zprávy
Nadace Euronisa: Nadace EURONISA podpořila vydání knihy Hledání – 100 let Jedličkova ústavu v Liberci
Za přispění daru 30 tisíc korun od Nadace EURONISA byla vydána unikátní publikace vyprávějící o 100leté existenci ústavní péče o tělesně postižené v Liberci.
Zde je popis knihy přímo od dvojice autorů - Lubomíra Vejražky a Jiřího Hladíka:
Kniha Hledání - 100 let ústavní péče o tělesně postižené děti v Liberci vznikla nejen u příležitosti stoletého výročí zahájení této péče, ale zároveň zachycuje důležitost a ojedinělost libereckého Jedličkova ústavu v jeho historickém vývoji, jeho vysokou úroveň a neméně i význam pro česko – německé vztahy.
První část knihy zobrazuje vývoj ústavní péče od roku 1903 přes první světovou válku, dobu meziválečnou a druhou světovou válku. Po celou tuto dobu byl ústav zcela německý. Stranou nezůstává ani postavení postižených na přelomu 19. a 20. století. Druhá část knihy ukazuje přerod ústavu z německého na český po roce 1945, kdy se také ústav přejmenoval na Jedličkův. Ukazuje i nejistou situaci ústavu po roce 1948, vývoj do roku 1958, kdy se situace zařízení stabilizovala, vývoj do roku 1989 a samozřejmě nejnovější historii po roce 1990. Třetí část knihy ukazuje pohled na ústav a problematiku postižených dětí prostřednictvím osobních zpovědí, názorů a životních postojů svěřenců ústavu, kteří jej poznali v dětství jako svůj druhý domov a také očima jejich rodičů a současných i bývalých zaměstnanců.
Je třeba si uvědomit, že v ústavu si Češi a Němci do jisté míry podali ruce, když se tu před i po roce 1945 léčily a připravovaly do života postižené děti. Zprvu německé, pak české. Sama skutečnost, že ústavní péče trvá sto let a prošla dvěma národnostními údobími, je inspirující. Osud ústavu je svým způsobem významnější než osud ústavu pražského.
Kniha je poděkováním všem, i těm neznámým, kteří dali od roku 1903 do roku 2002 tělesně postiženým dětem v Liberci – Reichenbergu svá srdce a pomáhali jim vstoupit do života, ať to byli lékaři, zaměstnanci Jedličkova ústavu nebo německého Domova pro zmrzačelé, příznivci nebo úředníci.
Kniha skládá úctu MUDr. J. Gottsteinovi, který péči o tělesně postižené děti prosadil, MUDr. F. Bayerovi, starostovi Liberce – Reichenbergu a velkému ochraniteli ústavu, a také MUDr. H. Wagnerovi, řediteli zařízení v době první republiky. Od roku 1945 se jim nedostalo veřejného ocenění.
Pro více informací kontaktujte:
Petr Dušák – mluvčí nadace a koordinátor projektu „Pozvedněte slabé!“
mobil: 604 473 478, 602 103 106, telefon: 485 100 218
e-mail: petr.dusak@euronisa.cz
Jiří Hladík – ředitel Evropského výtv. centra pro postižené děti – Sněženka
mobil: 602 404 394, telefon/fax: 483 382 042
e-mail: snezenka.vytvarne@centrum.cz, web: www.smrzovka.cz/snezenka
Lubomír Vejražka – předseda občanského sdružení Unikátní projekty
mobil: 777 203 777
Zde je popis knihy přímo od dvojice autorů - Lubomíra Vejražky a Jiřího Hladíka:
Kniha Hledání - 100 let ústavní péče o tělesně postižené děti v Liberci vznikla nejen u příležitosti stoletého výročí zahájení této péče, ale zároveň zachycuje důležitost a ojedinělost libereckého Jedličkova ústavu v jeho historickém vývoji, jeho vysokou úroveň a neméně i význam pro česko – německé vztahy.
První část knihy zobrazuje vývoj ústavní péče od roku 1903 přes první světovou válku, dobu meziválečnou a druhou světovou válku. Po celou tuto dobu byl ústav zcela německý. Stranou nezůstává ani postavení postižených na přelomu 19. a 20. století. Druhá část knihy ukazuje přerod ústavu z německého na český po roce 1945, kdy se také ústav přejmenoval na Jedličkův. Ukazuje i nejistou situaci ústavu po roce 1948, vývoj do roku 1958, kdy se situace zařízení stabilizovala, vývoj do roku 1989 a samozřejmě nejnovější historii po roce 1990. Třetí část knihy ukazuje pohled na ústav a problematiku postižených dětí prostřednictvím osobních zpovědí, názorů a životních postojů svěřenců ústavu, kteří jej poznali v dětství jako svůj druhý domov a také očima jejich rodičů a současných i bývalých zaměstnanců.
Je třeba si uvědomit, že v ústavu si Češi a Němci do jisté míry podali ruce, když se tu před i po roce 1945 léčily a připravovaly do života postižené děti. Zprvu německé, pak české. Sama skutečnost, že ústavní péče trvá sto let a prošla dvěma národnostními údobími, je inspirující. Osud ústavu je svým způsobem významnější než osud ústavu pražského.
Kniha je poděkováním všem, i těm neznámým, kteří dali od roku 1903 do roku 2002 tělesně postiženým dětem v Liberci – Reichenbergu svá srdce a pomáhali jim vstoupit do života, ať to byli lékaři, zaměstnanci Jedličkova ústavu nebo německého Domova pro zmrzačelé, příznivci nebo úředníci.
Kniha skládá úctu MUDr. J. Gottsteinovi, který péči o tělesně postižené děti prosadil, MUDr. F. Bayerovi, starostovi Liberce – Reichenbergu a velkému ochraniteli ústavu, a také MUDr. H. Wagnerovi, řediteli zařízení v době první republiky. Od roku 1945 se jim nedostalo veřejného ocenění.
Pro více informací kontaktujte:
Petr Dušák – mluvčí nadace a koordinátor projektu „Pozvedněte slabé!“
mobil: 604 473 478, 602 103 106, telefon: 485 100 218
e-mail: petr.dusak@euronisa.cz
Jiří Hladík – ředitel Evropského výtv. centra pro postižené děti – Sněženka
mobil: 602 404 394, telefon/fax: 483 382 042
e-mail: snezenka.vytvarne@centrum.cz, web: www.smrzovka.cz/snezenka
Lubomír Vejražka – předseda občanského sdružení Unikátní projekty
mobil: 777 203 777
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
