Tiskové zprávy
AOPK ČR: Nález zadáveného srnce u Radonic: pachatel neznámý
Analýza DNA z odebraných vzorků ukázala profil lišky obecné. To samozřejmě neznamená, že srnce zabila liška – vzorky ale neobsahovaly genetický materiál lovce, kterým byl pravděpodobně vlk nebo pes. Liška se pouze přiživila na jeho kořisti.
„Identifikace predátora odběrem vzorků ze zbytků kořisti je samozřejmě velmi obtížný úkol, protože drtivá většina DNA přítomná v kadaveru je DNA kořisti, a vyskytuje se zde i DNA mrchožroutů, bakterií apod. Nejdůležitější věc je genetický materiál predátora na kadaveru vůbec najít – pokud je ve vzorku DNA predátora, s velkou pravděpodobností se ji podaří analyzovat. Metoda PCR je neuvěřitelně citlivá a stačí pár molekul DNA. Dalším faktorem je čas a teplota – čím dříve se vzorky odeberou a čím nižší je teplota, tím větší je šance na úspěšnou analýzu. V případě srnce od Radonic se podařilo odběr provést včas, teplota byla ovšem nadprůměrná,“ vysvětluje Pavel Hulva, odborník z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Skutečnost, že se na kadáveru přiživují další zvířata, svědčí o pozitivním vlivu velkých predátorů na ekosystém. Kromě toho, že pomáhají s regulací přemnožené spárkaté zvěře, poskytují také potravu pro středně velké predátory či všežravce jako jsou lišky a prasata. To zase snižuje tlak na drobnou zvěř, jakou jsou třeba zajíci nebo na zemi hnízdící ptáci.
Zda se tedy skutečně jednalo o vlka nelze jednoznačně prokázat. „Srnu dokáže ulovit i pes. To ostatně dobře ilustruje video z Lužických hor, které nedávno kolovalo na sociálních sítích. Na něm strhává koloucha československý vlčák,“ poukazuje Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.
„Pokud byl predátorem vlk, pravděpodobně šlo o jedince hledajícího nové teritorium. Při svém putování mohou procházet v těsné blízkosti měst a osídlení. Není to nic neobvyklého, naše krajina je vysoce urbanizovaná a zvířata se někdy logicky dostávají až k lidské zástavbě. Oblast budeme nadále monitorovat,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Tento případ poukazuje na metodické záležitosti, důležité pro chovatele, pracovníky ochrany přírody a další, kteří mají zájem na identifikaci predátora odběrem vzorků ze zbytků kořisti. Další metodické detaily je možné najít na adrese https://www.navratvlku.cz/aktuality/vysledky-genetickych-analyz-srnce-od-radonic-a-obecne-poznamky-k-metodice-urcovani-predatora-na-zaklade-vzorku-z-kadaveru.
„Identifikace predátora odběrem vzorků ze zbytků kořisti je samozřejmě velmi obtížný úkol, protože drtivá většina DNA přítomná v kadaveru je DNA kořisti, a vyskytuje se zde i DNA mrchožroutů, bakterií apod. Nejdůležitější věc je genetický materiál predátora na kadaveru vůbec najít – pokud je ve vzorku DNA predátora, s velkou pravděpodobností se ji podaří analyzovat. Metoda PCR je neuvěřitelně citlivá a stačí pár molekul DNA. Dalším faktorem je čas a teplota – čím dříve se vzorky odeberou a čím nižší je teplota, tím větší je šance na úspěšnou analýzu. V případě srnce od Radonic se podařilo odběr provést včas, teplota byla ovšem nadprůměrná,“ vysvětluje Pavel Hulva, odborník z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Skutečnost, že se na kadáveru přiživují další zvířata, svědčí o pozitivním vlivu velkých predátorů na ekosystém. Kromě toho, že pomáhají s regulací přemnožené spárkaté zvěře, poskytují také potravu pro středně velké predátory či všežravce jako jsou lišky a prasata. To zase snižuje tlak na drobnou zvěř, jakou jsou třeba zajíci nebo na zemi hnízdící ptáci.
Zda se tedy skutečně jednalo o vlka nelze jednoznačně prokázat. „Srnu dokáže ulovit i pes. To ostatně dobře ilustruje video z Lužických hor, které nedávno kolovalo na sociálních sítích. Na něm strhává koloucha československý vlčák,“ poukazuje Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.
„Pokud byl predátorem vlk, pravděpodobně šlo o jedince hledajícího nové teritorium. Při svém putování mohou procházet v těsné blízkosti měst a osídlení. Není to nic neobvyklého, naše krajina je vysoce urbanizovaná a zvířata se někdy logicky dostávají až k lidské zástavbě. Oblast budeme nadále monitorovat,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Tento případ poukazuje na metodické záležitosti, důležité pro chovatele, pracovníky ochrany přírody a další, kteří mají zájem na identifikaci predátora odběrem vzorků ze zbytků kořisti. Další metodické detaily je možné najít na adrese https://www.navratvlku.cz/aktuality/vysledky-genetickych-analyz-srnce-od-radonic-a-obecne-poznamky-k-metodice-urcovani-predatora-na-zaklade-vzorku-z-kadaveru.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
