STAN: Navrhujeme zpomalení růstu věku odchodu do důchodu. Uvolňujeme miliardy na nutnou pomoc po povodních

Na mimořádné schůzi čeká poslance projednání několika zásadních změn. Jednou z klíčových úprav je zpomalení růstu věku odchodu do důchodu nebo pravidla pro dřívější odchody do důchodu u náročných profesí. To má zajistit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Současně Sněmovna projedná navýšení státního rozpočtu o třicet miliard korun kvůli zářijovým povodním, a také návrhy na zvýšení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas.

„Rozhodli jsme se do zákona zahrnout závěry z kulatého stolu s Českou demografickou společností a zpomalit tempo zvyšování věku odchodu do důchodu z původně navrhovaných maximálně dvou měsíců za kalendářní rok pouze na maximálně jeden měsíc ročně. Naše rozhodnutí jasně ukazuje, že diskuze o změnách v důchodovém systému pro nás není tabu. Naopak jsme ochotni zapracovat věcné a konstruktivní připomínky odborné veřejnosti,” vysvětlil úpravu novely expert Starostů na důchodovou reformu a poslanec Viktor Vojtko.

Kromě této změny se budou poslanci zabývat i tématem dřívějších odchodů do důchodu u náročných profesí. „Jsme pro to, aby se zohlednily náročné pozice i z kategorie tři, nicméně nejlépe formou povinného příspěvku zaměstnavatele na penzijní spoření. Je to výrazně méně administrativně náročné a v důsledku to těmto pracovníkům umožní mít buď vyšší příjmy v předčasném důchodu, nebo dokonce předdůchod až pět let před dosažením standardního důchodového věku. Za zásadní považujeme také zavedení takzvaných fiktivních vyměřovacích základů jako náhradu za takzvané výchovné za první a druhé dítě, čímž pomůžeme narovnat rozdíly mezi výší důchodů žen a mužů,” doplnil Vojtko.

Ve stavu legislativní nouze projednají poslanci novelu státního rozpočtu pro rok 2024, která počítá s navýšením peněz pro pomoc oblastem postižených povodněmi. „Vláda cítí povinnost pomoci nejen občanům, ale i krajům a samosprávám s odstraňováním a nápravou škod způsobených zářijovými povodněmi. Zvyšujeme proto výdaje státního rozpočtu na rok 2024 o 30 miliard, a tím i plánovaný deficit z 252 miliard na 282 miliard korun. V tuto chvíli ještě nemáme k dispozici odhad o konkrétním vyčíslení škod, protože samosprávy musely počkat, až velká voda skutečně opadne, aby mohly do terénu vyslat své lidi. Nechceme ale čekat. Odklad schválení novely o další by znamenal riziko, že vláda nebude mít peníze pro obce a kraje k dispozici. Třicet miliard je tudíž jen velmi hrubý odhad, který nemusí být celý vyčerpán. Konečný deficit státního rozpočtu za rok 2024 tak může být tedy ještě nižší než 282 miliard korun. Je třeba zdůraznit, že i přes tento nominální nárůst schodku státního rozpočtu se nám stále daří udržovat jeho procentuální pokles vůči celkovému HDP, což je ukazatel, který ekonomové i světové banky v posuzování naší rozpočtové odpovědnosti vnímají jako zásadní,” okomentoval nutné změny místopředseda poslaneckého klubu a poslanec Starostů Petr Letocha.

Po jednání ve výborech poslanci pokračují v projednávání navýšení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. „Televizní poplatek dnes má reálnou hodnotu přibližně 61 korun a rozhlasový poplatek klesl z původních 45 korun na reálných 25 korun. Bez navýšení poplatků nebude možné dále udržet financování na úrovni odpovídající aktuálním technologickým a provozním požadavkům. Musíme si uvědomit, že mediální prostředí prošlo zásadními technologickými změnami - třeba přechodem na digitální vysílání, nebo šíření obsahu přes internet. Pokud nechceme, aby se Česká televize a Český rozhlas staly skanzenem, je nutné do nových technologií investovat. Navýšení o patnáct, respektive deset korun v případě rozhlasu, nepovažuji za nijak zásadní. Přesto oběma institucím významně pomůže v tom, aby nemusely omezovat rozsah a kvalitu svého vysílání,” sdělil poslanec a místopředseda Starostů Jan Lacina.

V rámci senátních voleb se na Mladoboleslavsku podařilo uspět středočeskému poslanci Starostů Ondřeji Lochmanovi, čímž došlo k zániku jeho poslaneckého mandátu. Na jeho místo nastoupí Silvia Doušová, bývalá místostarostka Kutné Hory, která v současné chvíli působí jako ředitelka Odboru cestovního ruchu na Ministerstvu pro místní rozvoj. „Věřím, že využiju při své nové práci ve Sněmovně znalosti z oblasti regionálního rozvoje, tomu se věnuji dlouhodobě, včetně problematiky odvětví cestovního ruchu. Témata jako veřejná správa, životní prostředí, evropská agenda nebo zahraniční politika jsou mi ale taky blízké a jsem připravena se v nich naplno angažovat,” dodala nová poslankyně Starostů Doušová.