Tiskové zprávy
Arnika - program Toxické látky a odpady: Návštěvníci festivalu Dolnolhotský buben se dozví, proč si nehrát s PVC. Mohou podpořit i petici za jeho náhradu.
17. srpna 2007 | Arnika - program Toxické látky a odpady
Autor: Ing. Miroslava Jopková, tel: 774 406 993
Autor: Ing. Miroslava Jopková, tel: 774 406 993
Návštěvníci hudebního festivalu Dolnolhotský buben, který proběhne 18. srpna, mohou zavítat do informačního stánku Arniky. Ten bude pro veřejnost k dispozici od 12:00 do 19:00 hodin. Lidé se v něm dozví zajímavé a pro někoho i šokující informace o vlivu jednoho z nejrozšířenějších plastů – PVC – na lidské zdraví a životní prostředí. Zájemci budou moci na místě svým podpisem podpořit také
petici za náhradu tohoto plastu v oblastech, kde jsou jeho škodlivé účinky nejvýraznější – ve zdravotnictví, hračkách a v obalech na potraviny. Petici dosud podepsalo 4 340 lidí včetně několika významných osobností (1).
„Přestože polyvinylchlorid patří k nejpoužívanějším plastům a obklopuje nás prakticky na každém kroku, o jeho škodlivých účincích na lidský organismus ví překvapivě málo lidí. PVC přitom obsahuje řadu toxických látek, které se z něj uvolňují. Přes legislativní opatření tyto látky nacházíme v dětských hračkách či obalech na potraviny v překvapivém množství, ačkoliv by tam neměly být vůbec. Prostřednictvím našeho infostánku bychom chtěli veřejnost s těmito informacemi seznámit,“ vysvětluje vedoucí kampaně Arniky „Nehrajme si s PVC“ Ing. Miroslava Jopková.
Ta upozorňuje například na ftaláty, které v PVC hrají roli změkčovadla. „Například ze zdravotnických pomůcek se ftaláty uvolňují v takovém množství, že někteří pacienti musí držet speciální dietu, aby jich nevstřebávali tolik. Ftaláty se totiž váží na tuky. Tyto látky se uvolňují také z plastových hraček z PVC. Přitom dětský organismus je na jejich působení nejcitlivější a ftaláty mohou působit zdravotní problémy v pozdějším věku – negativně působí třeba na spermie. Některé studie (2) přičítají zhoršení průběhu astmatických a alergických onemocnění právě velkému množství PVC výrobků, které nás obklopují, respektive látkám, které se z tohoto materiálu uvolňují,“ vysvětluje Jopková.
Podle jejích slov se PVC navíc velmi obtížně recykluje a nepatří proto do ani kontejnerů na třídění plastu. Jedna láhev z PVC znehodnotí recyklaci třiceti až padesáti tisíc lahví z PETu.
Podrobnější informace o festivalu Dolnolhotský buben jsou na webových stránkách http://www.buben.zulu.cz/index.php.
(1) Petici mezi jinými podepsali: Skladatel, textař, zpěvák a frontman hudební skupiny Traband Jaroslav Svoboda; autor nízkoenergetických domů akademický architekt Aleš Brotánek; poradce ministra životního prostředí Dalibor Stráský; nefrolog MUDr. Kamil Ševela; členové hudebních skupin Kale a Charlie Straight; náměstkyně ředitele České inspekce životního prostředí a zastupitelka Hlavního města Prahy Eva Tylová a zastupitelé několika dalších měst. Seznam významných osobností veřejného a politického života, které podpořily petici najdete ZDE.
(2)
- Tuomainen, A. et al. Experimental PVC Material Challenge in Subjects with Occupational PVC Exposure. 2005.
- Bornehag, C. G. et al. The Association between Asthma and Allergic Symptoms in Children and Phthalates in House Dust: A Nested Case-Control Study. 2004.
„Přestože polyvinylchlorid patří k nejpoužívanějším plastům a obklopuje nás prakticky na každém kroku, o jeho škodlivých účincích na lidský organismus ví překvapivě málo lidí. PVC přitom obsahuje řadu toxických látek, které se z něj uvolňují. Přes legislativní opatření tyto látky nacházíme v dětských hračkách či obalech na potraviny v překvapivém množství, ačkoliv by tam neměly být vůbec. Prostřednictvím našeho infostánku bychom chtěli veřejnost s těmito informacemi seznámit,“ vysvětluje vedoucí kampaně Arniky „Nehrajme si s PVC“ Ing. Miroslava Jopková.
Ta upozorňuje například na ftaláty, které v PVC hrají roli změkčovadla. „Například ze zdravotnických pomůcek se ftaláty uvolňují v takovém množství, že někteří pacienti musí držet speciální dietu, aby jich nevstřebávali tolik. Ftaláty se totiž váží na tuky. Tyto látky se uvolňují také z plastových hraček z PVC. Přitom dětský organismus je na jejich působení nejcitlivější a ftaláty mohou působit zdravotní problémy v pozdějším věku – negativně působí třeba na spermie. Některé studie (2) přičítají zhoršení průběhu astmatických a alergických onemocnění právě velkému množství PVC výrobků, které nás obklopují, respektive látkám, které se z tohoto materiálu uvolňují,“ vysvětluje Jopková.
Podle jejích slov se PVC navíc velmi obtížně recykluje a nepatří proto do ani kontejnerů na třídění plastu. Jedna láhev z PVC znehodnotí recyklaci třiceti až padesáti tisíc lahví z PETu.
Podrobnější informace o festivalu Dolnolhotský buben jsou na webových stránkách http://www.buben.zulu.cz/index.php.
(1) Petici mezi jinými podepsali: Skladatel, textař, zpěvák a frontman hudební skupiny Traband Jaroslav Svoboda; autor nízkoenergetických domů akademický architekt Aleš Brotánek; poradce ministra životního prostředí Dalibor Stráský; nefrolog MUDr. Kamil Ševela; členové hudebních skupin Kale a Charlie Straight; náměstkyně ředitele České inspekce životního prostředí a zastupitelka Hlavního města Prahy Eva Tylová a zastupitelé několika dalších měst. Seznam významných osobností veřejného a politického života, které podpořily petici najdete ZDE.
(2)
- Tuomainen, A. et al. Experimental PVC Material Challenge in Subjects with Occupational PVC Exposure. 2005.
- Bornehag, C. G. et al. The Association between Asthma and Allergic Symptoms in Children and Phthalates in House Dust: A Nested Case-Control Study. 2004.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk




