Tiskové zprávy
Moravský ornitologický spolek: Nejen bílá vrána
13. listopadu 2003 | Moravský ornitologický spolek
Bílá vrána se stala příslovečným symbolem něčeho zcela neobvyklého a vzácného. Prostě se za normální považuje, že vrána má být černá. I to by byl svým způsobem zajímavý námět k článku, protože vrána obecná se vyskytuje ve dvou poddruzích. Na západ od Labe převládá vrána obecná černá, zatímco na východ, tedy i na Moravě, vrána obecná šedá. Ta je světle šedá a černá jsou pouze křídla, ocas, hlava a část hrudi. O tom, že lidé považují za vrány i černé havrany polní, kteří se v zimním období objevují běžně ve městech, snad již nemá ani smysl psát.
Tak, či tak, lidé se kolem sebe vždy pozorně dívali a chápali vzácnost nepatřičného zbarvení. Němci mají ve svých přirovnáních místo „bílé vrány“ bílého krkavce. Lovci, aspoň ti dřívější, se báli zastřelit bílého jelena nebo srnce, aby jim nepřinesl neštěstí. V Siamu se stali bílí sloni posvátnými a stejné pocty se dostávalo v Asii i bílým tygrům, které směl chovat pouze vládce. Úplná ztráta schopnosti vytvářet barvivo, albinismus, je jev skutečně dosti vzácný, ale může postihnout každého tvora, včetně lidí. Běžnější, i když také vzácný, je částečný albinismus, kdy není ztráta tvorby barviva úplná.
Albíni mají v přírodě mnohem nižší šanci přežít, než normálně vybarvení jedinci. Přesto přímo ve městě Přerově ornitologové sledují již několik let dva částečné ptačí albíny. Prvním z nich je kos černý, který se na zimní období stěhuje na neznámé místo, avšak na jaře se zatím vždy vrátil do svého rajónu. Druhým je kačer kachny divoké, který zatím úspěšně uniká podzimním honům i přirozeným nepřátelům.
Setkáváte se v přírodě také pravidelně s nějakým atypicky zbarveným zvířetem? Informujte členy Moravského ornitologického spolku v Přerově (tel.: 581 203 150), kteří se pokusí o fotografickou a video dokumentaci toho výskytu.
Text a fotografie: Adolf Goebel
Fotografie částečných albínů: kos černý, kachna divoká
Tak, či tak, lidé se kolem sebe vždy pozorně dívali a chápali vzácnost nepatřičného zbarvení. Němci mají ve svých přirovnáních místo „bílé vrány“ bílého krkavce. Lovci, aspoň ti dřívější, se báli zastřelit bílého jelena nebo srnce, aby jim nepřinesl neštěstí. V Siamu se stali bílí sloni posvátnými a stejné pocty se dostávalo v Asii i bílým tygrům, které směl chovat pouze vládce. Úplná ztráta schopnosti vytvářet barvivo, albinismus, je jev skutečně dosti vzácný, ale může postihnout každého tvora, včetně lidí. Běžnější, i když také vzácný, je částečný albinismus, kdy není ztráta tvorby barviva úplná.
Albíni mají v přírodě mnohem nižší šanci přežít, než normálně vybarvení jedinci. Přesto přímo ve městě Přerově ornitologové sledují již několik let dva částečné ptačí albíny. Prvním z nich je kos černý, který se na zimní období stěhuje na neznámé místo, avšak na jaře se zatím vždy vrátil do svého rajónu. Druhým je kačer kachny divoké, který zatím úspěšně uniká podzimním honům i přirozeným nepřátelům.
Setkáváte se v přírodě také pravidelně s nějakým atypicky zbarveným zvířetem? Informujte členy Moravského ornitologického spolku v Přerově (tel.: 581 203 150), kteří se pokusí o fotografickou a video dokumentaci toho výskytu.
Text a fotografie: Adolf Goebel
Fotografie částečných albínů: kos černý, kachna divoká
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk