Arnika - Budoucnost bez jedů: Největší průmysloví znečišťovatelé Olomouckého kraje – teplárny, výrobce motorů a cementárna

Teplárna Přerov a Teplárna Olomouc, obě náležející do rodiny provozů Dacie Česká republika, a.s., dvě provozovny M.L.S. Holice, s.r.o. (1) v Olomouci a cementárna Hranice. To jsou hlavní průmysloví znečišťovatelé v Olomouckém kraji. Vyplynulo ze žebříčků největších znečišťovatelů sestavených pro tento kraj na základě dat ohlášených firmami do Integrovaného registru znečišťování (2) za rok 2006 sdružením Arnika.

„Největším překvapením v hlášeních do IRZ za rok 2006 pro Olomoucký kraj je nárůst množství oznámených emisí rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek o zhruba 4 tuny. Je to způsobeno vysokými emisemi karcinogenního benzenu (3) z provozu M.L.S. ve Sladkovského ulici v Olomouci a vysokými emisemi potenciálně karcinogenního styrenu (4) z obou provozů M.L.S. v Olomouci. Kvůli vysokým emisím benzenu se provoz M.L.S. ve Sladkovského ulici dostal také na sedmou příčku v celostátním žebříčku největších znečišťovatelů rakovinotvornými látkami a na 3. místo v celostátním žebříčků největších znečišťovatelů reprotoxickými látkami bez započtení oxidu uhelnatého,“ charakterizoval hlavní novinku v žebříčcích pro Olomoucký kraj předseda sdružení Arnika a vedoucí projektu Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.

Ve srovnání s emisemi, které představují přímé úniky do životního prostředí, ohlásily průmyslové podniky v Olomouckém kraji mnohonásobně vyšší množství karcinogenních a potenciálně karcinogenních látek v přenosech odpady. „To však většinou neznamená, že tyto látky uniknou do životního prostředí. Nicméně tento údaj by neměl uniknout pozornosti státní správy v oblasti odpadového hospodářství, protože znamená, že v odpadech opouštějí brány podniků vysoce nebezpečné látky,“ charakterizoval další specifikum Olomouckého kraje vyplývající z analýzy dat v IRZ Petrlík.

Teplárna v Přerově vypustila do ovzduší nejvíce rtuti (5) a plynů způsobujících kyselé srážky. V žebříčku sestaveném pro emise plynů způsobujících kyselé srážky je hned za přerovskou Teplárna Olomouc. Cement Hranice, a.s. vypustil v Olomouckém kraji za rok 2006 do ovzduší nejvíce skleníkových plynů a nejvíce oxidu uhelnatého. Kvůli jeho emisím se tato firma dostala také na páté místo celostátního žebříčku v množství úniků reprotoxických látek včetně oxidu uhelnatého. Celostátní žebříčky Arnika zveřejnila 17. října 2007 a jsou dostupné na internetové adrese http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, stejně jako žebříčky pro ostatní kraje (6).

Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky (7), rtuť, formaldehyd, styren, polyaromatické uhlovodíky a dioxiny.

Informace do registru letos ohlásilo 74 provozů na území Olomouckého kraje, což je o tři více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly amoniak v emisích do ovzduší a zinek a jeho sloučeniny v přenosech odpady. Informace potřebné k podrobnějšímu srovnání s předešlými lety lze najít na této adrese: http://www.bezjedu.arnika.org/irz.shtml

Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (8).

Poznámky:

(1) M.L.S. – název odvozený ze slov „Motory Leroy-Somer“.

(2) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.

(3) Informace o benzenu a jeho působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=221638.

(4) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.

(5) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.

(6) Viz tiskovou zprávu Arniky ze 17. října 2007 na:
http://bezjedu.arnika.org/media/tiskova-zprava.shtml?x=2049459.

(7) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).

(8) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.