Arnika - program Toxické látky a odpady: Největší znečišťovatelé Ústeckého kraje zvýšili úniky potenciálních karcinogenů a skleníkových plynů

Elektrárny Prunéřov patřící společnosti ČEZ se již počtvrté umístily na nejvyšších příčkách žebříčků největších znečišťovatelů Ústeckého kraje sestavených na základě dat v <a href="http://irz.cz/">Integrovaném registru znečišťování</a>. Vypustily nejvíce skleníkových plynů, látek rakovinotvorných či pravděpodobně rakovinotvorných a plynů způsobujících kyselé srážky. „Svůj příspěvek k únikům skleníkových plynů a látek potenciálně karcinogenních za rok 2007 oproti předchozímu roku ještě zvýšily. Mnohem více rakovinotvorného <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887">formaldehydu</a> vypustil za rok 2007 do ovzduší také Union Lesní Brána. Celkové úniky <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903">styrenu</a>, tedy látky reprotoxické a podezřelé z karcinogenních účinků, také meziročně zvýšily laminátovny BV Plast v Klášterci nad Ohří a ve Vernéřově,“ shrnuje letošní výsledky RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.

<p>
Na provoz laminátovny v Klášterci nad Ohří si již delší dobu stěžují i místní obyvatelé ze sdružení Za Miřetice lepší..Předmětem stížností je již více než rok zejména zápach z provozu laminátovny. „Provozovatel v současnosti buduje zařízení pro dopalování <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903">styrenu</a>, což by mělo problém odstranit. Zápach je totiž spojen právě s emisemi styrenu, u nichž BV Plast figuruje na 1. místě. Úkolem orgánů státní správy je v podobných případech tlačit na provozovatele, aby taková zařízení instalovali co nejdříve,“ dodává Ing. Milan Havel z Arniky.

</p>
<p>Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky (1), látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky (2), skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy (3), <a href="http://arnika.org/dioxin/clanky.shtml?x=208407">perzistentní organické látky</a>, <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885">rtuť</a>, <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1305824">kyanidy</a>, <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887">formaldehyd </a>, <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903">styren</a>, <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=610570">polyaromatické uhlovodíky</a> a <a href="http://arnika.org/dioxin/odiox.shtml">dioxiny</a>.

</p>
<p>Vedle prunéřovských elektráren patří k největším znečišťovatelům v kraji ještě další dva provozy ČEZu – elektrárna Počerady, která za rok 2007 vypustila po prunéřovských elektrárnách do ovzduší nejvíce skleníkových plynů, látek způsobujících kyselé srážky a <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885">rtuti</a> v kraji a předčila ji v emisích <a href="http://arnika.org/dioxin/odiox.shtml">dioxinů</a>, a elektrárny Tušimice, které jsou třetí v množství vypouštěných skleníkových plynů a látek způsobujících kyselé srážky. Nejvíce <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=642340">oxidu uhelnatého</a> v Ústeckém kraji do ovzduší za rok 2007 vypustila cementárna Lafarge v Čížkovicích.

</p>
<p>Spolchemie se sice oproti předchozím letům rozdělila o úniky rtuti do ovzduší a její předávání v odpadech s firmou Geosan, jež likviduje starou ekologickou zátěž po výrobě <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1918198">chlóru</a>, ale dále zůstává největším zdrojem úniků <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1919845">tetrachlormethanu</a>, který poškozuje významně ozónovou vrstvu Země. Stejně tak je i nadále největším bodovým zdrojem <a href="http://www.arnika.org/dioxin/clanky.shtml?x=208407">perzistentních organických látek</a> v celé České republice, konkrétně <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214894">hexachlorbenzenu</a> a <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=597447">hexachlorbutadienu</a>. „Předává je sice v odpadech k likvidaci ve spalovnách, ale podle <a href="http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=208406">Stockholmské úmluvy</a> by (4) se měla snažit vzniku těchto látek předcházet, protože se těžko rozkládají a při jejich spalování ve spalovnách dochází ke vzniku dalších nebezpečných látek, dioxinů,“ okomentoval data Jindřich Petrlík z Arniky.

</p>
<p>I letos lze najít i pozitivní změny - o polovinu nižší emise formaldehydu oproti roku 2006 ohlásil do IRZ Knauf Insulation Krupka. O více jak polovinu se také meziročně snížily úniky látek poškozujících vodní organismy z Lovochemie.

</p>
<p>Informace o únicích a přenosech chemických látek letos na území Ústeckého kraje do registru ohlásilo 81 provozů, což je o 8 méně ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=634318">oxidy dusíku</a>, <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1917347">amoniak (čpavek)</a>, <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=221636">oxidy síry</a> a <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=805387">oxid uhličitý</a> (všechny v emisích do ovzduší).</p>
<p>Žebříčky s největšími znečišťovateli v Ústeckém kraji najdete <a href="http://bezjedu.arnika.org/downloads/irz_ustecky2007.pdf">ke stažení ZDE.</a><br /> </p>
<p><br /> </p>

(1) Látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (kategorie 1)a potenciálně karcinogenní (kategorie 2A, 2B)

(2) Látky označené jako mutagenní v jejich charakteristikách zveřejněných na oficiálních stránkách IRZ. Konkrétně se jedná o následující látky: anthracen, 1,2-dichlorethylen (DCE), ethylenoxid, fenoly, formaldehyd, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), trichlorethylen a vinylchlorid.

(3) Látky nebezpečné pro vodní organismy jsou zvoleny podle tzv. R vět. Ovšem přestože jsou nebezpečné pro vodní organismy, u třetiny z vybraných látek (např. u tetrachlorethylenu anebo trichlorbenzenů) není v IRZ stanovena povinnost ohlašovat jejich přímé úniky do vody. Není jednoduché srovnávat nebezpečnost jednotlivých látek, pro jejich nebezpečnost pro vodní prostředí neexistují nějaké všeobecně uznávané koeficienty, jimiž by bylo možné vypouštěné množství látek vynásobit jako je tomu v případě látek poškozujících ozonosféru.

(4) Stockholmská úmluva je mezinárodní dohodou, jejíž ratifikací se signatářské státy v roce 2001 zavázali k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek: osmi látek používaných jako pesticidy, dvou průmyslových sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, vznikajících mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek. Pesticidy a průmyslové látky tato úmluva zakazuje dále vyrábět a používat a zdroje úniků polychlorovaných dioxinů a furanů, polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu navrhuje eliminovat.