Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Největšími znečišťovateli Pardubického kraje jsou Synthesia a elektrárny Opatovice a Chvaletice
Elektrárny Opatovice a Chvaletice a odštěpný závod Aliachemu - Synthesia Pardubice se nejčastěji umístily na nejvyšších příčkách žebříčků největších znečišťovatelů Pardubického kraje. Vypustily nejvíce skleníkových plynů, látek rakovinotvorných či pravděpodobně rakovinotvorných a plynů způsobujících kyselé srážky. Hned za nimi se umisťují cementárna Prachovice (Holcim), Paramo, a.s. a v případě karcinogenních látek také provoz Zemědělsko-obchodního družstva Žichlínek v Damníkově díky emisím formaldehydu.
Třikrát se na prvních příčkách žebříčků pro Pardubický kraj umístila elektrárna Opatovice firmy International Power Opatovice, a.s.: v emisích prokázaných lidských karcinogenů (kvůli vysokým emisím arsenu do ovzduší a vody), v emisích reprotoxických látek, včetně oxidu uhelnatého a v emisích plynů způsobujících kyselé srážky. Synthesia - odštěpný závod firmy Aliachem, a.s. a elektrárna Chvaletice firmy ČEZ, a.s. se na prvních příčkách ocitly dvakrát. Synthesia vede v množství karcinogenních a pravděpodobně karcinogenních látek a elektrárna Chvaletice pak v emisích skleníkových plynů a v emisích rtuti. Za pozornost stojí také fakt, že brány elektrárny Chvaletice opustilo 879 kg polyaromatických uhlovodíků (1) v odpadech. To vše vyplynulo z analýzy, kterou dnes zveřejnilo sdružení Arnika na základě podkladových informací pro Integrovaný registr znečišťování za rok 2005. Registr je veřejně přístupný na internetové adrese www.irz.cz.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), skleníkové plyny a plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, rtuť (2) a polyaromatické uhlovodíky. Do IRZ žádný z provozů v Pardubickém kraji nenahlásil emise látek poškozujících ozónovou vrstvu Země. Paramo vypustilo v roce 2005 do ovzduší jeden gram dioxinů (vyjádřeno v TEQ), (3)
Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V Integrovaném registru znečišťování veřejnost nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
S IRZ letos pracují také členové Sněmu dětí ČR pro životní prostředí z Pardubického kraje. V rámci celoroční činnosti zaměřené na stav ovzduší z něho čerpají data pro svoji práci. „Při práci ve Sněmu dětí ČR pro životní prostředí jsem v IRZ našel nejen největší znečišťovatele v mém okolí, ale i poměrně obsáhlý přehled emisí různých látek. Přestože je obsah registru někdy nesrozumitelný pro laickou veřejnost, určitě představuje revoluci v množství poskytovaných informací a bylo by škoda, pokud by mělo dojít k jeho omezení,“ řekl na dnešní tiskové konferenci Vojtěch Dostál, člen Sněmu dětí ČR pro životní prostředí z Gymnázia Dašická v Pardubicích.
Informace do registru letos ohlásily 94 průmyslové provozy na území Pardubického kraje, což je mnohem více ve srovnání s minulým rokem, kdy hlášení přišla od 56 provozů v kraji. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak, typická součást emisí zemědělských provozů.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejní žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky. Žebříček pro Pardubický kraj je čtvrtým v pořadí po Praze, Kraji Vysočina a krajích Ústeckém a Karlovarském.
Poznámky:
(1) Polyaromatické uhlovodíky - viz
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=610570
(2) Více informací o rtuti viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885
(3) Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Ohlašovací práh pro ně by se měl podle nového nařízení Komise a Parlamentu EU snížit na 0,1 g I-TEQ. Více informací o dioxinech najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130
Třikrát se na prvních příčkách žebříčků pro Pardubický kraj umístila elektrárna Opatovice firmy International Power Opatovice, a.s.: v emisích prokázaných lidských karcinogenů (kvůli vysokým emisím arsenu do ovzduší a vody), v emisích reprotoxických látek, včetně oxidu uhelnatého a v emisích plynů způsobujících kyselé srážky. Synthesia - odštěpný závod firmy Aliachem, a.s. a elektrárna Chvaletice firmy ČEZ, a.s. se na prvních příčkách ocitly dvakrát. Synthesia vede v množství karcinogenních a pravděpodobně karcinogenních látek a elektrárna Chvaletice pak v emisích skleníkových plynů a v emisích rtuti. Za pozornost stojí také fakt, že brány elektrárny Chvaletice opustilo 879 kg polyaromatických uhlovodíků (1) v odpadech. To vše vyplynulo z analýzy, kterou dnes zveřejnilo sdružení Arnika na základě podkladových informací pro Integrovaný registr znečišťování za rok 2005. Registr je veřejně přístupný na internetové adrese www.irz.cz.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), skleníkové plyny a plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, rtuť (2) a polyaromatické uhlovodíky. Do IRZ žádný z provozů v Pardubickém kraji nenahlásil emise látek poškozujících ozónovou vrstvu Země. Paramo vypustilo v roce 2005 do ovzduší jeden gram dioxinů (vyjádřeno v TEQ), (3)
Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V Integrovaném registru znečišťování veřejnost nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
S IRZ letos pracují také členové Sněmu dětí ČR pro životní prostředí z Pardubického kraje. V rámci celoroční činnosti zaměřené na stav ovzduší z něho čerpají data pro svoji práci. „Při práci ve Sněmu dětí ČR pro životní prostředí jsem v IRZ našel nejen největší znečišťovatele v mém okolí, ale i poměrně obsáhlý přehled emisí různých látek. Přestože je obsah registru někdy nesrozumitelný pro laickou veřejnost, určitě představuje revoluci v množství poskytovaných informací a bylo by škoda, pokud by mělo dojít k jeho omezení,“ řekl na dnešní tiskové konferenci Vojtěch Dostál, člen Sněmu dětí ČR pro životní prostředí z Gymnázia Dašická v Pardubicích.
Informace do registru letos ohlásily 94 průmyslové provozy na území Pardubického kraje, což je mnohem více ve srovnání s minulým rokem, kdy hlášení přišla od 56 provozů v kraji. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak, typická součást emisí zemědělských provozů.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejní žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky. Žebříček pro Pardubický kraj je čtvrtým v pořadí po Praze, Kraji Vysočina a krajích Ústeckém a Karlovarském.
Poznámky:
(1) Polyaromatické uhlovodíky - viz
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=610570
(2) Více informací o rtuti viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885
(3) Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Ohlašovací práh pro ně by se měl podle nového nařízení Komise a Parlamentu EU snížit na 0,1 g I-TEQ. Více informací o dioxinech najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
