Calla - Sdružení pro záchranu prostředí: Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek o Modrém mostu - spravedlnost jen na papíře

Občanské sdružení Modrý most dospělo v boji proti zprůjezdnění Modrého mostu u Havlíčkovy kolonie až k Nejvyššímu správnímu soudu. Až konečně tato instance dala občanskému sdružení za pravdu, když konstatovala, že stavební úřad i krajský soud pochybily v posouzení práva občanského sdružení na účast ve stavebním řízení. Co je to ovšem platné, když auta jezdí přes most určený původně pouze pro pěší, cyklisty a vozy záchranné služby, vesele dál v obou směrech?

Proti otevření mostu automobilové dopravě nebyli jen místní obyvatelé. Dlouhodobě proti němu vystupovala i sdružení Calla a Jihočeské matky. A nikoliv z nepřejícnosti a netolerance k ostatním obyvatelům města, jak bylo prezentováno některými zastupiteli, ale proto, že rozmělňování dopravy tímto způsobem je nejen nekoncepční, ale navíc zcela neudržitelné, protože problémy zahuštěnosti dopravy a neplynulosti dopravních toků se takto vyřešit nedají, alespoň ne dlouhodobě. Hluk, prach, emise, zvýšení nebezpečí pro chodce i cyklisty, to jsou důsledky pro městské prostředí a především jeho obyvatele, které jsou při takovýchto rozhodnutích téměř nevratné. Podobná „řešení“ se přitom ve městě množí jak houby po dešti. Dříve či později se mají zprůjezdnit zatím klidné ulice Nerudova, Kostelní, Trojická nebo L.B Schneidera. Kdo z auta nevystoupí, ten problém nepochopí. Ale chceme město pro auta nebo pro lidi? A neexistují uspokojující řešení pro všechny?

Občanské sdružení Modrý most se bránilo neuváženému rozhodnutí města za spolupráce Cally bezmála dva roky. Neuspělo ani u krajského úřadu ani u krajského soudu. Pouze veřejný ochránce práv posoudil rozhodování stavebního úřadu jako chybné, jeho stanovisko však není závazné. Až Nejvyšší správní soud v Brně konstatoval právním nálezem, že krajský soud nesprávně posoudil výklad zákona a zamítl právo občanského sdružení účastnit se stavebního řízení. Jenomže mezitím proběhly v podstatě všechny faktické kroky k otevření mostu automobilové dopravě. Skrze několikeré výjimky byl dokonce Modrý most otevřen předčasně před kolaudací stavby. Výsledek? Nepřehledná dopravní situace před Poliklinikou Jih a na křižovatce na Lidické třídě. Nepřímo, skrze zcela převrácený systém hlavních a vedlejších ulic byl následně negativně ovlivněn provoz i na frekventované ulici B. Němcové.

Nelze očekávat, že by nález Nejvyššího soudu vrátil užívání mostu do předešlého způsobu užívání. Nyní má rozhodovat v dalším řízení opět krajský soud, vázán právním názorem NSS. Předpoklad, že by krajský soud stavební povolení k užívání mostu zrušil a nařídil zákaz užívání, je vzhledem k dosavadní české jurisdikční praxi mizivé. Nicméně alespoň existuje precedent pro další podobné případy. Nejvyšší správní soud totiž vyslovil názor, že občanské sdružení nejen že za splnění zákonných podmínek mohlo být účastníkem stavebního řízení, ale platí to i pro kauzy po novele zákona o ochraně přírody a krajiny, který zrušil ustanovení o specialitě tohoto zákona vůči stavebním předpisům. Princip speciality však dle NSS platí i bez výslovného paragrafu v zákoně.