Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Neomezujte dostupnost informací o toxických látkách v odpadech, vyzvala Arnika ministra Římana
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) se opětovně pokouší omezit dostupnost informací o toxických látkách v odpadech v Integrovaném registru znečišťování (IRZ). V nařízení, o kterém má zítra jednat Vláda ČR, je proti stanovení ohlašovacích prahů pro chemické látky v odpadech. „Postoj ministerstva vedeného Ing. Martinem Římanem je v rozporu s již schváleným zákonem (1) a s mezinárodními závazky České republiky. Proto jsme se rozhodli dnes na Ministerstvu průmyslu a obchodu ministrovi či jeho zástupci předat archy petice Budoucnost bez jedů – II (2) se 16 206 podpisy a Výzvu starostů a zastupitelů za zachování IRZ (3). Ministru Římanovi tak chceme připomenout, že jeho požadavek je v rozporu se zájmem veřejnosti a členů samospráv,“ řekl v souvislosti s dnešní akcí Arniky na MPO ČR vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.
Nařízení, o kterém má ve středu 26. března jednat vláda, připravilo Ministerstvo životního prostředí ČR a už při jeho přípravě v minulém roce učinilo značné ústupky MPO a zájmovým průmyslovým svazům. Vláda jej projednávala již společně se zákonem o integrovaném registru znečišťování, který už vyšel ve Sbírce zákonů. „Ten přímo vládě stanovuje povinnost vydat nařízení se seznamem látek, které se mají ohlašovat v odpadech. Požadavek MPO je tedy v rozporu se zákonem. Kromě toho látky v odpadech průmyslové podniky již tři roky ohlašují. Nejde tedy o žádnou novinku, která by průmysl zatížila novými vysokými náklady. Naopak ústupek od povinnosti ohlašovat látky v odpadech by nejspíš vedl ke zvýšení finančních nároků na státní rozpočet, protože státní správa by si musela data dnes ohlašovaná do IRZ opatřovat zadáváním placených expertiz,“ shrnul výhrady k požadavku MPO Petrlík.
Se zrušením povinnosti ohlašovat toxické látky v odpadech nesouhlasí kromě více jak 16 tisíc signatářů petice také 208 starostů, primátorů a členů obecních i krajských zastupitelstev, včetně členů ODS a dalších stran vládní koalice (2). Od velikonočního pondělí zasílají také jednotliví lidé ministru Římanovi protestní e-maily. Za 13 hodin je na ministerstvo odeslalo 154 lidí.
Zrušit ohlašování látek v odpadech navrhoval již kontroverzní zákon o IRZ projednávaný v loňském roce Poslaneckou sněmovnou PČR. Návrh zákona, který sice kopíroval evropské nařízení, ale omezoval množství informací již po dva roky bez problémů ohlašovaných do registru průmyslovými podniky v ČR, stáhl z projednávání Parlamentem ČR ministr životního prostředí RNDr. Martin Bursík. Stalo se tak 15. března 2007 po intenzivní kampani a petičních akcích české veřejnosti a členů samospráv. V minulém roce protesty české veřejnosti podpořilo také 108 nevládních organizací z celého světa (4). Pak následovala vyjednávání mezi ministerstvy životního prostředí, průmyslu a obchodu a zemědělství, jejichž výsledkem byl již schválený zákon (1) a návrh nařízení, které má zítra projednávat Vláda ČR. „Pokud nařízení nebude obsahovat seznam látek a jejich ohlašovací prahy v odpadech, bude nutné si jeho uzákonění vymoci soudně,“ konstatoval tiskový mluvčí Arniky Jan Losenický.
Důležitost ohlašování toxických látek v odpadech Arnika dokumentuje v dopise ministru Římanovi na příkladu rtuti (5): „Z celkového množství 8784,5 kg rtuti ohlášených jednotlivými provozy za rok 2006 do IRZ bylo v přenosech odpady ohlášeno 5707,5 kg. Přitom je známo, že již k nálezu jednoho kilogramu rtuti a více vyjíždí tým požárníků ve speciálních ochranných oblecích. Informace o množství rtuti v odpadech nelze získat jinak. Množství odpadů s obsahem rtuti je sice známo, ale není z něj patrné, kolik v nich rtuti skutečně je. To dokážou spočítat jen lidé blízce obeznámení s technologií výroby v jednotlivých průmyslových podnicích, kteří navíc mají po ruce rozbory obsahu rtuti v produkovaných odpadech.“
Poznámky:
(1) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů vyšel ve Sbírce zákonů, částka 11, dne 12. února 2008.
(2) Informace o petici: http://bezjedu.arnika.org/petice.shtml
(3) Výzva starostů a zastupitelů: Výzva poslankyním, poslancům, senátorkám a senátorům Parlamentu České republiky a Vládě České republiky „Neomezujte dostupnost informací o únicích a přenosech škodlivých látek – zachovejte současný integrovaný registr znečišťování“ – více informací o ní viz http://bezjedu.arnika.org/irz2007/vyzva.shtml
(4) Průběh kampaně podrobně zachycují stránky http://bezjedu.arnika.org/irz2007/
(5) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
Příloha:
Dopis Arniky ministru Ing. Martinu Římanovi
Vážený pan ministr
Ing. Martin Říman
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
V Praze, 25. března 2008
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás v souvislosti s návrhem Nařízení vlády, kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování (dále jen IRZ) životního prostředí, jež má Vláda České republiky projednat zítra. Jak jsme zjistili, Vaše ministerstvo prosazuje, aby v tomto nařízení nefigurovala povinnost ohlašování látek v odpadech nebo byla alespoň výrazně omezena.
Jménem svým, ale především jménem 16 206 signatářů petice Budoucnost bez jedů – II a v souladu s Výzvou starostů a zastupitelů za zachování IRZ Vás žádáme, abyste toto stanovisko ministerstva přehodnotil. Ministerstvem průmyslu a obchodu navržené omezení představuje:
1) rozpor se zákonem č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů;
2) krok zpět oproti tři roky fungující praxi;
3) výrazné ochuzení veřejnosti a státní správy o informace o množství znečišťujících látek v odpadech produkovaných jednotlivými průmyslovými podniky;
4) potenciální zvýšení finančních nároků na státní rozpočet nutností zjišťovat data obsažená v IRZ zadáváním studií;
5) ztrátu informací pro povinné ohlašování údajů, k němuž ČR zavazují mezinárodní úmluvy;
6) rozpor s Národním implementačním plánem Stockholmské úmluvy schváleným Vládou ČR a doručeným sekretariátu úmluvy.
Zachováním povinnosti ohlašovat látky v odpadech, jak je navrhuje nové nařízení, nedojde podle našeho soudu k zvýšení zátěže průmyslových podniků oproti současnému stavu. Již po tři roky tyto údaje ohlašují bez zvláštního zvýšení nákladů, protože látky ohlašované do IRZ musejí v odpadech stejně sledovat. Je sice pravda, že v návrhu nařízení figuruje 16 nových látek doplněných z evropského nařízení, ale až na jednu výjimku se jedná o látky, které se v našem průmyslu již víceméně nepoužívají.
Na první pohled by se mohlo zdát, že sledovat množství chemických látek v odpadech není tak důležité, když se sledují množství odpadů. Že tomu tak není, můžeme nejlépe doložit na případu rtuti, tedy toxického kovu, o jehož omezení se jedná v celosvětovém měřítku. Z celkového množství 8784,5 kg rtuti ohlášených jednotlivými provozy za rok 2006 do IRZ bylo v přenosech odpady ohlášeno 5707,5 kg. Přitom je známo, že již k nálezu jednoho kilogramu rtuti a více vyjíždí tým požárníků ve speciálních ochranných oblecích. Informace o množství rtuti v odpadech nelze získat jinak. Množství odpadů s obsahem rtuti je sice známo, ale není z něj patrné, kolik v nich rtuti skutečně je. To dokážou spočítat jen lidé blízce obeznámení s technologií výroby v jednotlivých průmyslových podnicích, kteří navíc mají po ruce rozbory obsahu rtuti v produkovaných odpadech.
Údaje o množství chemických látek v odpadech nejsou dostupné v žádné jiné databázi ani pracovníkům státní správy. Pokud zmizí informace o toxických látkách v odpadech z IRZ, bude muset státní správa tyto informace získávat zadáváním drahých expertiz. Jde totiž o data vyžadovaná mezinárodními úmluvami, k jejichž plnění se ČR zavázala. Krokem, který Vaše ministerstvo navrhuje, se tak zvýší nároky na státní rozpočet.
Jak jsme již výše zdůraznili, zachování dostupnosti informací o znečišťujících látkách v odpadech nežádáme sami, a proto Vám při této příležitosti předáváme také kopie podpisových archů petice Budoucnost bez jedů – II a seznam signatářů Výzvy starostů a zastupitelů za zachování IRZ. Výzvu podpořili lidé napříč politickými stranami, včetně primátorů, starostů a zastupitelů zvolených za ODS a další strany vládní koalice. Originály podpisových archů petice jsou uloženy v kanceláři Arniky.
Kromě občanů České republiky, včetně významných osobností veřejného života, 208 starostů, primátorů a zastupitelů měst, obcí a krajů, vyzvalo k zachování současné míry dostupných informací v IRZ také 108 nevládních organizací z desítek zemí 5 kontinentů.
Doufáme, že zítra Vy i další ministři Vlády ČR zachováte dostupnost informací o znečišťujících látkách v odpadech.
S pozdravem
RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika
Ing. Milan Havel, člen petičního výboru petice Budoucnost bez jedů - II
Nařízení, o kterém má ve středu 26. března jednat vláda, připravilo Ministerstvo životního prostředí ČR a už při jeho přípravě v minulém roce učinilo značné ústupky MPO a zájmovým průmyslovým svazům. Vláda jej projednávala již společně se zákonem o integrovaném registru znečišťování, který už vyšel ve Sbírce zákonů. „Ten přímo vládě stanovuje povinnost vydat nařízení se seznamem látek, které se mají ohlašovat v odpadech. Požadavek MPO je tedy v rozporu se zákonem. Kromě toho látky v odpadech průmyslové podniky již tři roky ohlašují. Nejde tedy o žádnou novinku, která by průmysl zatížila novými vysokými náklady. Naopak ústupek od povinnosti ohlašovat látky v odpadech by nejspíš vedl ke zvýšení finančních nároků na státní rozpočet, protože státní správa by si musela data dnes ohlašovaná do IRZ opatřovat zadáváním placených expertiz,“ shrnul výhrady k požadavku MPO Petrlík.
Se zrušením povinnosti ohlašovat toxické látky v odpadech nesouhlasí kromě více jak 16 tisíc signatářů petice také 208 starostů, primátorů a členů obecních i krajských zastupitelstev, včetně členů ODS a dalších stran vládní koalice (2). Od velikonočního pondělí zasílají také jednotliví lidé ministru Římanovi protestní e-maily. Za 13 hodin je na ministerstvo odeslalo 154 lidí.
Zrušit ohlašování látek v odpadech navrhoval již kontroverzní zákon o IRZ projednávaný v loňském roce Poslaneckou sněmovnou PČR. Návrh zákona, který sice kopíroval evropské nařízení, ale omezoval množství informací již po dva roky bez problémů ohlašovaných do registru průmyslovými podniky v ČR, stáhl z projednávání Parlamentem ČR ministr životního prostředí RNDr. Martin Bursík. Stalo se tak 15. března 2007 po intenzivní kampani a petičních akcích české veřejnosti a členů samospráv. V minulém roce protesty české veřejnosti podpořilo také 108 nevládních organizací z celého světa (4). Pak následovala vyjednávání mezi ministerstvy životního prostředí, průmyslu a obchodu a zemědělství, jejichž výsledkem byl již schválený zákon (1) a návrh nařízení, které má zítra projednávat Vláda ČR. „Pokud nařízení nebude obsahovat seznam látek a jejich ohlašovací prahy v odpadech, bude nutné si jeho uzákonění vymoci soudně,“ konstatoval tiskový mluvčí Arniky Jan Losenický.
Důležitost ohlašování toxických látek v odpadech Arnika dokumentuje v dopise ministru Římanovi na příkladu rtuti (5): „Z celkového množství 8784,5 kg rtuti ohlášených jednotlivými provozy za rok 2006 do IRZ bylo v přenosech odpady ohlášeno 5707,5 kg. Přitom je známo, že již k nálezu jednoho kilogramu rtuti a více vyjíždí tým požárníků ve speciálních ochranných oblecích. Informace o množství rtuti v odpadech nelze získat jinak. Množství odpadů s obsahem rtuti je sice známo, ale není z něj patrné, kolik v nich rtuti skutečně je. To dokážou spočítat jen lidé blízce obeznámení s technologií výroby v jednotlivých průmyslových podnicích, kteří navíc mají po ruce rozbory obsahu rtuti v produkovaných odpadech.“
Poznámky:
(1) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů vyšel ve Sbírce zákonů, částka 11, dne 12. února 2008.
(2) Informace o petici: http://bezjedu.arnika.org/petice.shtml
(3) Výzva starostů a zastupitelů: Výzva poslankyním, poslancům, senátorkám a senátorům Parlamentu České republiky a Vládě České republiky „Neomezujte dostupnost informací o únicích a přenosech škodlivých látek – zachovejte současný integrovaný registr znečišťování“ – více informací o ní viz http://bezjedu.arnika.org/irz2007/vyzva.shtml
(4) Průběh kampaně podrobně zachycují stránky http://bezjedu.arnika.org/irz2007/
(5) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
Příloha:
Dopis Arniky ministru Ing. Martinu Římanovi
Vážený pan ministr
Ing. Martin Říman
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
V Praze, 25. března 2008
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás v souvislosti s návrhem Nařízení vlády, kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování (dále jen IRZ) životního prostředí, jež má Vláda České republiky projednat zítra. Jak jsme zjistili, Vaše ministerstvo prosazuje, aby v tomto nařízení nefigurovala povinnost ohlašování látek v odpadech nebo byla alespoň výrazně omezena.
Jménem svým, ale především jménem 16 206 signatářů petice Budoucnost bez jedů – II a v souladu s Výzvou starostů a zastupitelů za zachování IRZ Vás žádáme, abyste toto stanovisko ministerstva přehodnotil. Ministerstvem průmyslu a obchodu navržené omezení představuje:
1) rozpor se zákonem č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů;
2) krok zpět oproti tři roky fungující praxi;
3) výrazné ochuzení veřejnosti a státní správy o informace o množství znečišťujících látek v odpadech produkovaných jednotlivými průmyslovými podniky;
4) potenciální zvýšení finančních nároků na státní rozpočet nutností zjišťovat data obsažená v IRZ zadáváním studií;
5) ztrátu informací pro povinné ohlašování údajů, k němuž ČR zavazují mezinárodní úmluvy;
6) rozpor s Národním implementačním plánem Stockholmské úmluvy schváleným Vládou ČR a doručeným sekretariátu úmluvy.
Zachováním povinnosti ohlašovat látky v odpadech, jak je navrhuje nové nařízení, nedojde podle našeho soudu k zvýšení zátěže průmyslových podniků oproti současnému stavu. Již po tři roky tyto údaje ohlašují bez zvláštního zvýšení nákladů, protože látky ohlašované do IRZ musejí v odpadech stejně sledovat. Je sice pravda, že v návrhu nařízení figuruje 16 nových látek doplněných z evropského nařízení, ale až na jednu výjimku se jedná o látky, které se v našem průmyslu již víceméně nepoužívají.
Na první pohled by se mohlo zdát, že sledovat množství chemických látek v odpadech není tak důležité, když se sledují množství odpadů. Že tomu tak není, můžeme nejlépe doložit na případu rtuti, tedy toxického kovu, o jehož omezení se jedná v celosvětovém měřítku. Z celkového množství 8784,5 kg rtuti ohlášených jednotlivými provozy za rok 2006 do IRZ bylo v přenosech odpady ohlášeno 5707,5 kg. Přitom je známo, že již k nálezu jednoho kilogramu rtuti a více vyjíždí tým požárníků ve speciálních ochranných oblecích. Informace o množství rtuti v odpadech nelze získat jinak. Množství odpadů s obsahem rtuti je sice známo, ale není z něj patrné, kolik v nich rtuti skutečně je. To dokážou spočítat jen lidé blízce obeznámení s technologií výroby v jednotlivých průmyslových podnicích, kteří navíc mají po ruce rozbory obsahu rtuti v produkovaných odpadech.
Údaje o množství chemických látek v odpadech nejsou dostupné v žádné jiné databázi ani pracovníkům státní správy. Pokud zmizí informace o toxických látkách v odpadech z IRZ, bude muset státní správa tyto informace získávat zadáváním drahých expertiz. Jde totiž o data vyžadovaná mezinárodními úmluvami, k jejichž plnění se ČR zavázala. Krokem, který Vaše ministerstvo navrhuje, se tak zvýší nároky na státní rozpočet.
Jak jsme již výše zdůraznili, zachování dostupnosti informací o znečišťujících látkách v odpadech nežádáme sami, a proto Vám při této příležitosti předáváme také kopie podpisových archů petice Budoucnost bez jedů – II a seznam signatářů Výzvy starostů a zastupitelů za zachování IRZ. Výzvu podpořili lidé napříč politickými stranami, včetně primátorů, starostů a zastupitelů zvolených za ODS a další strany vládní koalice. Originály podpisových archů petice jsou uloženy v kanceláři Arniky.
Kromě občanů České republiky, včetně významných osobností veřejného života, 208 starostů, primátorů a zastupitelů měst, obcí a krajů, vyzvalo k zachování současné míry dostupných informací v IRZ také 108 nevládních organizací z desítek zemí 5 kontinentů.
Doufáme, že zítra Vy i další ministři Vlády ČR zachováte dostupnost informací o znečišťujících látkách v odpadech.
S pozdravem
RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika
Ing. Milan Havel, člen petičního výboru petice Budoucnost bez jedů - II
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk