https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/neotevrou-li-se-hranice-muzeme-se-rozloucit-s-pivem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Strana zelených: Neotevřou-li se hranice, můžeme se rozloučit s pivem

6. dubna 2020 | Strana zelených
O řešení ekonomických dopadů pandemie Covid-19 mluvil spolupředseda Zelených Michal Berg v on-line debatě s profesorkou Danuší Nerudovou, rektorkou Mendelovy univerzity v Brně, a ekonomickým expertem Zelených Jaromírem Baxou, který je vědeckým pracovníkem na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Podívejte se na video nebo si přečtěte to nejzajímavější z debaty.

Nacházíme se v bezprecedentní situaci, kdy kvůli ochraně zdraví obyvatel došlo k obrovskému ekonomickému útlumu. Vláda se sice dopouští pochybení a přehmatů, ale je třeba jí i ocenit za to, jakým způsobem se jí šíření nemoci Covid-19 podařilo zpomalit. Stále se nacházíme v situaci, kdy je na prvním místě ochrana lidí před nákazou, ale je třeba myslet i na dobu, kdy budeme moci omezení a zákazy zmírnit a začít obnovovat hospodářství.


Problémy opravdových i fiktivních OSVČ

Příkladů nedomyšlených opatření najdeme mnoho. Např. v případě tzv. „kurzarbeitu“, tedy pomoci zaměstnavatelům s placením mzdy zaměstnancům, pro které nemají práci a tudíž by je jinak propustili, schválila vláda návrh až 31. března. Tedy ve stejný den, ke kterému již mnoho zaměstnanců výpověď dostalo. Přitom o možnosti zavést „kurzarbeit“ se mluvilo již při ekonomické krizi z let 2008-2009, ve které velmi dobře ochránila německé zaměstnance a nejedná se o nový koncept.

Dalším přehmatem je v legislativě neexistující pojem „hrubý příjem“ a nevhodně nastavené parametry pomoci u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Obecně pomoc OSVČ je nastavená tak, že na ní mnoho lidí nedosáhne. Zde je markantní rozdíl oproti pomoci firmám, kde je „záchranná síť“ mnohem hustší. Vzhledem k tomu, v jak nové situaci se nacházíme a jak rychle je třeba jednat, jsou chyby pochopitelné a vládě slouží ke cti, že si je uvědomuje a je ochotná o změnách parametrů jednat.

Než se však podaří systém vyladit, hrozí, že mnoho lidí propadne sítem sociální pomoci příliš hluboko. Některým možná „zlomí vaz“ to, že přistoupili na „zaměstnání“ jako OSVČ. Takové smlouvy totiž firmy bez problémů a prodlevy vypovídají, protože pracovníci v tzv. „švarcsystému“ nejsou na rozdíl od klasických zaměstnanců na trhu práce nijak chráněni. Zatímco Danuše Nerudová doufá, že si lidé výhody skutečného zaměstnaneckého poměru uvědomí, a to pomůže švarcenberském eliminovat zdola, Jaromír Baxa se domnívá, že výhodnější doba pro vyjednání zaměstnaneckého poměru byla v době téměř plné zaměstnanosti před pandemií.


Sociální systém nechává až příliš mnoho lidí padnout až na dno

I za normální situace byli chudobou ohroženi rodiče samoživitelé. Pokud nyní pobírají 60 % mzdy v rámci ošetřovného, může pro ně být 40% výpadek příjmu doslova likvidační. Zde by měl zafungovat sociální systém jako automatický stabilizátor. Z obavy ze zneužívání dávek je však nastaven tak restriktivně, že nechává lidi propadnout „až na dno“ a teprve tam se jim – při mnohem větších nákladech pro společnost – snaží pomoci, uvádí Jaromír Baxa. Jedná se např. o oddlužení formou osobního bankrotu, který je však i po nedávné reformě stále příliš restriktivní, mnoho lidí na něj zbytečně nedosáhne, a je tak „odsouzeno“ k doživotní exekuci.

Danuše Nerudová i Jaromír Baxa se shodli, že těm nejohroženějším skupinám by neváhali pomoci zasláním přímé adresné finanční podpory v hotovosti, tzv. „helicoper money“, ale pochybují o politické průchodnosti tohoto opatření.

Po fázi řešení urgentní zdravotní krize navrhuje Danuše Nerudová věnovat se i nastavení daňového systému: „Daň z příjmu musí začít plnit redistribuční funkci, kterou teď neplní. Je potřeba se zaměřit na střední třídu, protože to je třída, která si od roku 2005 polepšila relativně nejméně a relativně málo ve srovnání se všemi ostatními.“

Jaromír Baxa doplňuje, že je potřeba zamýšlet se nad daňovým mixem z hlediska poznatků založených na datech a říci si, co od daňového systému chceme. Zároveň zpochybňuje smysluplnost spousty daňových výjimek, například u daně z příjmu právnických osob. Problematická je podle obou expertů i snaha vlády zabránit na celoevropské úrovni harmonizovat sazby základu daně z příjmu právnických osob. Politici by podle něj měli víc naslouchat odborníkům, aby věděli, jaké důsledky jimi navrhovaná opatření budou mít.


Co krize dala a vzala

Pandemie nám ukázala zranitelnost globálních dodavatelských řetězců i „soběstačnosti“ v zásobování potravinami, po které řada politiků volá. Soběstačnost v zemědělské produkci v tomto případě není ohrožena nedostatkem půdy či suchem, ale absencí zahraničních pracovníků, kteří každoročně sází a sklízí zeleninu a ovoce. A to nejen u nás, ale i v mnoha evropských zemích. „V honbě a za levnou pracovní silou jsme předali výrobní kapacity a nyní se ukazuje, že v případě krize můžeme čelit výpadkům nejen v zelenině, ale i např. u generických léčiv,“ říká Danuše Nerudová a varuje, že pokud se nepodaří otevřít hranice pro zahraniční pracovníky během léta, bude ohrožena sklizeň chmelu a tím potažmo i výroba piva.

Mělo by tedy dojít k přehodnocení pojmu soběstačnost, a to tak, že znamená nejen kapacitu přírodních, ale i lidských zdrojů. Ukazuje se to i ve zdravotnictví a v sociálních službách, kde dlouhodobé podfinancování vedlo k odchodu např. lékařů i sester do zahraničí. A právě Rakousko a Německo kvůli dojíždějícímu zdravotnickému personálu z Česka pro něj žádalo o výjimky ze zákazu vycestovat, neboť by jinak byla ohrožena stabilita jejich zdravotnického systému.

Krize nám také ukázala, kolik aktivit lze bez problémů přesunout na do online prostoru. Jedná se zejména o různá pracovní setkání, lze tedy očekávat, že se v nejméně v příštích dvou letech významně sníží přeshraniční cestování. Danuše Nerudová poukázala i na to, že krize odhalila některé absurdity dosavadního fungování, konkrétně letadla „duchů“ brázdící evropské nebe, aby nepřišly o lukrativní sloty na letištích.
U leteckých společností lze také očekávat, že do nich budou vstupovat národní vlády, formou „rekapitalizace“, aby zabránili jejich úpadku. I česká vláda by si měla definovat, do kterých podniků by mohla dočasně finančně vstoupit, pokud by se ocitly v ekonomickém ohrožení. To je ovšem dlouhodobější opatření, naopak velmi rychle je možné firmám pomoci tím, že se jim odloží platby DPH, což je levný, čistě administrativní nástroj, jak udržet ve firmách peníze, když jim kvůli výpadku tržeb schází. Vládní opatření odkládající splatnost silniční daně považuje Danuše Nerudová za marginální, neboť může trochu pomoci jen dopravcům.


Jaká musí být budoucnost? Odolná a udržitelná

Oba diskutující se shodli, že v dlouhodobém horizontu může bude současná krize představovat změnu, jak ekonomického myšlení, tak větší roli státu v ekonomice. Velmi důležité bude, aby se navrhovaná ekonomická opatření ještě více zaměřila i na dlouhodobé problémy, kterým čelíme, včetně klimatické krize. Udržitelnost a vyšší odolnost ekonomiky, včetně udržitelnosti daňového systému, musí být jednou z priorit ekonomické obnovy země.

Seznam všech debat a videa z nich najdete na stránce www.zeleni.cz/greenstream

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist