Multikulturní centrum Praha, o. s.: Nostrifikace: Konference o uznávání vzdělání migrantů v České republice

Multikulturní centrum Praha uspořádalo v úterý 17. března 2014 konferenci s názvem Nostrifikace: uznávání zahraničního vzdělání v ČR u příležitosti spuštění nového internetového informačního portálu, který má cizincům asistovat při uznávání zahraničního vzdělání. Plný sál zástupců uznávacích orgánů, zaměstnavatelů, pracovníků neziskových organizací a škol i migrantů samotných po prezentaci analýzy a diskusním panelu živě diskutoval nad specifickými problémy uznávání vzdělání migrantů v ČR.

Na konferenci byl prezentován nový informační nástroj o nostrifikaci dostupný na adrese www.nostrifikace.mkc.cz. Portál je praktickou pomůckou jak migrantům, kteří potřebují uznat zahraniční vzdělání a kvalifikaci, tak pro organizace poskytují poradenství. Portál přehledně shromažďuje informace o postupu uznávání zahraničního vzdělání a kvalifikace v různých situacích: pro účely studia, zaměstnání a podnikání. Portál je mmj. inspirován příkladem dobré praxe z Německa, kde je podobný informační portál spolufinancován spolkovou vládou a stal se součástí německé migrační politiky, která se z mezinárodního hlediska úspěšně snaží o zjednodušení přístupu kvalifikovaných zahraničních pracovníků do Německa.

Podklady k vytvoření portálu prezentovala Anna Pokorná z MKC Praha. Jednalo se o analýzu výzkumu k procesu uznávání zahraničního vzdělání, která bude dostupná na informačním portále MKC www.migraceonline.cz. Po ní následoval diskusní panel s živou debatou, jejíž shrnutí je uvedeno níže.

Otázka nostrifikace je pro mnohé migranty klíčová, protože uznání vzdělání získaného v zemi původu otevírá lidem přicházejícím do České republiky ze zemí mimo Evropskou unii klíčový přístup k čes-kému vzdělávacímu systému a na trh práce. Analýza MKC a panelová diskuze zainteresovaných stran v procesu nostrifikace odpovídala na otázky jako: Jaká je současná praxe uznávání zahraničního vzdělávání? O čem nostrifikovaný doklad o vzdělání skutečně vypovídá a na jaké problémy naráží nejen migranti, ale i uznávací orgány, zaměstnavatelé a školy? Jak tato praxe souvisí s politikou zahra¬niční zaměstnanosti a ekonomickým rozvojem České republiky?

Jedním z nosných témat diskuze byla ekonomická stránka věci. Rektor soukromé vysoké školy University of New York in Prague Andreas Antonopoulos užil metafory existující „mezinárodní války o studenty“, aby upozornil na to, že složitost a zdlouhavost uznávání vzdělání příchozím zahraničním studentům připravuje Českou republiku o talenty a následně o ekonomické zisky, které zahraniční studenti pro zemi znamenají. Uvedl, že jeden zahraniční student vytvoří svou přítomností v zemi v průměru 2,5 pracovních míst a za svůj život přinese zemi 4 milióny korun (jak za dobu svého studia, tak při návratech do ČR jako turista či obchodník). Stejně tak zaměstnavatelé reprezentovaní Michaelou Vodňanskou z International Business Support poukazovali na ekonomické a investiční ztráty, které nostrifikace znamenají pro zaměstnavatele, neboť zdržují a znemožňují přístup cizinců na český trh práce. Kateřina Štěpánková za MPSV ČR v reakci na výtky zaměstnavatelů upozornila na vývoj procesu uznávání vzdělání pro potřeby pracovního trhu, kdy byla v listopadu roku 2013 vydána nová směrnice, která již nevyžaduje nostrifikovaný doklad pro vydání pracovního povolení v neregulovaných profesích. Méně konkrétně zmínila i liberalizační trendy, které by měly vést k flexibilnější praxi uznávání vzdělání u regulovaných povolání. V otázce uznávání vzdělání pro potřeby pracovního trhu tak bylo dosaženo alespoň částečného konsenzu.

V otázce uznávání základního a středoškolského vzdělání pro potřeby dalšího studia, bylo spektrum názorů mnohem širší. Zahraniční studenti a jejich zástupci poukazovali na administrativní nejednotnost a malou transparentnost celého uznávacího procesu, kvůli kterým mají problém stihnout zápis na vysoké školy a díky zdlouhavosti mnohdy ztrácí celý rok. Aby tomuto předešli, volí v některých případech registraci k nostrifikační zkoušce ve více než jednom kraji, aby se pokusili složit zkoušku rychleji a stihli začátek akademického roku. Úředníci krajských úřadů z řad publika se proti připomínkám migrantů ostře ohrazovali potřebou standardizace a ochrany kvality českého vzdělávacího systému. Nostrifikace je pro ně zárukou, že na veřejné české školy nepřichází studovat nedostatečně jazykově a vědomostně vybavení studenti. Na druhou stranu právnička Eva Šarapatková z Rektorátu UK Praha trefně upozornila na to, že na státních vysokých školách je kvalita studentů ošetřena vnitřním mechanizmem, kterým jsou přijímací zkoušky. Zmíněná praxe dvojí registrace k nostrifikační zkoušce vyvolala negativní pozornost u zástupců MZV ČR, jmenovitě Odboru konzulární a koncepční metodiky – pracovní skupiny víz, kteří chtěli po konferenci více informací o účastnících z řad migrantů.

S ohledem na zaznamenané reakce během i po konferenci lze očekávat, že přestože nostrifikace nebude již dále figurovat při uznávání zahraničního vzdělání po potřeby neregulovaných profesí, je v centru stále rostoucího zájmu. Je to v důsledku změny struktury imigrantů, kdy vzhledem k restriktivnější imigrační politice ČR klesá počet těch, kteří přichází za účelem práce a stoupá (tak) počet těch, kteří přichází za účelem sloučení rodiny a studia. Nostrifikace je tak na jednu stranu legitimizována jako mechanismu standardizace vzdělávací úrovně na školách a v profesích, na které studenty školy připravují a na druhou stranu je společensky vnímána jako restriktivní politický nástroj kontroly migrace do České republiky.

Z konference vznikl díky reportérce Daniele Vrbové textový souhrn a audio záznam, který lze nalézt na stránkách Českého rozhlasu Plus www.rozhlas.cz/plus/cizinci/_zprava/1331128.

Konference je součástí projektu Využití kvalifikace migrantů finanocvaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OPLZZ a státního rozpočtu ČR.