Hnutí DUHA: Nová studie: Kůrovec nemění vodní poměry Šumavy. Senátoři Tomáš Jirsa a Jan Veleba budou zítra zbytečně demonstrovat za šumavskou vodu

Nedávné přechodné rozšíření kůrovce ani uschnutí lesa v bezzásahových oblastech neovlivnilo k horšímu vodní bilanci šumavských povodí. Akumulace vody i její odtok v napadeném a zdravém lese jsou totiž prakticky stejné. To je závěr nové studie, kterou na vědecké konferenci v bavorském Ludwigsthalu [1] představil docent Jakub Hruška z České geologické služby a Centra pro výzkum globální změny Akademie věd ČR se svými spolupracovníky.

Ovšem ne všichni sdílejí věcný a odborný názor na vodní režim v NP Šumava. Skupina senátorů a poslanců v čele s T. Jirsou a J. Velebou svolala na sobotu do Kvildy shromáždění občanů a pochod k pramenům Vltavy na protest proti bezzásahovému režimu v jeho okolí (příloha) a nedávnému "vyschnutí" pramene. Akce však postrádá důvod. Vltavskou vodu nejlépe ochrání ponechání lesa jeho přirozenému vývoji. A pramen Vltavy nezmizel v srpnu dočasně kvůli uschlému lesu, jak argumentují senátoři, ale jen proto, že trubka přivádějící vodu z prameniště do pramene se ucpala [2].

Studie zkoumala, zda plochy lesů s uschlými dospělými stromy a mladým přirozeným zmlazením ovlivní vodní bilanci krajiny na příkladu povodí Modravského potoka. Právě to bylo kůrovcem ovlivněno nejvíc. Třetinu jeho území tvoří lesy ponechané přírodě s uschlými stromy, třetinu vykácené holiny a třetinu lesy nenapadené kůrovcem. Srovnání průměrných ročních, maximálních i minimálních denních odtoků za posledních šedesát pět let ukázalo, že usychání starých stromů při proměnách lesů v bezzásahovém území žádný z uvedených parametrů v posledních letech na takto velkém území neovlivnilo. Nejnižší denní průtoky na Modravském potoce byly naměřeny v první polovině šedesátých a začátkem sedmdesátých minulého století.

Výsledky jiných výzkumů prokázaly, že na holinách dochází zejména v období bezprostředně po těžbě k narušení a erozi půdy a zvýšeným odtokům vody [3, 4].

Dřívější výzkum na Šumavě se zabýval také vlivem změn lesů na vysychání půdy. Docenti Martin Hais a Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Jihočeské university měřili teploty půdy v kůrovcem napadených lesích ponechaných přírodě, na holinách i v nenarušených lesích v okolí Březníku. Teploty půdy v nenarušených lesích a lesích s uschlými dospělými stromy kolísaly během dne v rozmezí 5-10 stupňů Celsia. Oproti tomu na holinách kolísaly během dne o 30 stupňů i více. Přes den stoupala teplota na holinách až k 40 stupňům, zatímco půda v lesích s uschlými stromy se zahřívala jen na 20 stupňů a v nenarušených lesích na pouhých 15 stupňů [5, 6]. Velké rozdíly teplot na holinách jsou přitom ničivé pro půdní život.

Největší narušení vodního režimu představují asfaltové a jiné zpevněné cesty v lesích, kde voda nemůže zasakovat a jež fungují doslova jako drenáž [3, 4, 7].

MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
"Vodní režim lesů nejvíce narušují cesty a také těžba a vytváření holin. Nové výsledky výzkumu ukázaly, že ponechání lesů přírodním procesům ani po napadení kůrovcem odtokové poměry vůbec nezměnilo. K udržení vody v šumavských lesích by nejvíce přispělo zrušení nepotřebných cest v území ponechaném přírodě. Ani návštěvníci tam nechtějí chodit ve vzácné šumavské přírodě po asfaltkách, ale po lesních pěšinách."

"O vodu na Šumavě a vysychání tamějších pramenů mají velkou starost i modravský starosta Antonín Schubert či senátoři Tomáš Jirsa a Jan Veleba. Zítra kvůli tomu organizují demonstraci na Kvildě a pochod k prameni Vltavy. Ačkoli je akce ve skutečnosti zbytečná, přejeme jim hezké počasí na výlet. Pramen Vltavy je stále krásné místo."

"Třeba senátoři místo nepotřebných demonstrací raději příště navrhnou ministru Brabcovi, aby zrušil nepotřebné cesty a omezil tak ztráty šumavské vody. Návrh novely zákona o ochraně přírody z dílny ministerstva životního prostředí chce totiž zbytečné silnice v divočině dále nákladně udržovat."

Doc. RNDr. Jakub Hruška CSc., expert České geologické služby a Centra výzkumu globální změny AV ČR, řekl:
"Situace na Šumavě není nijak odlišná od zbytku České republiky. Pokud hodně prší, jsou povodně, pokud málo, je sucho. A jak ukazuje analýza dlouhodobých dat z povodí Modravského potoka ponechání části lesů samovolnému vývoji, ale ani pečlivé lesnické hospodaření na to nemají žádný vliv."


Kontakty:
Jakub Hruška, Česká geologická služba, a Centrum výzkumu globální změny AV ČR, 728 452 967, jakub.hruska@geology.cz
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] Vědecká konference Aktuality šumavského výzkumu proběhla 9. - 10. září 2015 v Ludwigsthalu. Pořádaly ji Správa NP Šumava a Správa NP Bavorský les, vědci na ní představili nejnovější výsledky výzkumů na Šumavě.
[2] http://www.npsumava.cz/gallery/30/9245-terennisetreni_20150814.pdf
[3] http://www.hnutiduha.cz/publikace/vliv-holosecneho-hospodareni-na-pudu-vodu-biodiverzitu
[4] http://www.hnutiduha.cz/publikace/role-lesniho-hospodareni-pri-zadrzovani-vody-v-ceske-krajine
[5] Šantrůčková H., Vrba J. a kol., Co vyprávějí šumavské smrčiny. Průvodce lesními ekosystémy Šumavy, Správa NP a CHKO Šumava, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity a Česká společnost pro ekologii, Vimperk 2010
[6] Hais M., Kučera T., Surface temperature change of spruce forest as a result of bark beetle attack: Remote sensing and GIS approach, European Journal of Forest Research, 2008
[7] http://ceskapozice.lidovky.cz/experiment-ktery-vysvetluje-lidsky-podil-na-povodnich-pio-/tema.aspx?c=A130621_222230_pozice_133626