Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Nové rozbory potvrdily nutnost dekontaminace
Výsledky nejnovějších rozborů omítek, smetků z podlah a půdy z bývalého skladu pesticidů v Klatovech - Lubech potvrdily nutnost sanace objektu. Ukázalo se, že zamoření budov nejen přetrvává, ale je ještě vážnější, než se předpokládalo. „Limit, při jehož překročení je nutné určité území dekontaminovat (označovaný jako „limit C“) přesáhly letos odebrané vzorky v případě deseti pesticidů (1), což je mnohem více nežli jsme očekávali na základě předchozích měření,“ shrnul závěr měření vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů a předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.
Vzorky byly testovány v laboratoři ALS Laboratory Group. Analýzy ve vzorcích prokázaly nejvyšší překročení limitu C u fensonu (2), jehož koncentrace byly pětkrát vyšší nežli stanovuje limit C pro průmyslové oblasti. Velice vysoké zůstávají také koncentrace atrazinu (3), simazinu (4), nitrofenu (5), celkové sumy DDT s metabolity (6) a MCPA (7). „Jeden z odebraných vzorků jsme tentokrát nechali prověřit na širší škálu pesticidů než dosud. Ukázalo se, že v omítkách a smetcích z podlahy z bývalého skladu pesticidů se nachází více toxických látek, než kolik jich dosavadní měření odhalila,“ vysvětlil Petrlík.
Arnika nová měření zadala proto, že poslední odběry vzorků a měření na obsah pesticidů v samotném skladu proběhla před čtyřmi roky (8). „Při vyjednávání s úřady se objevil opakovaný argument, že znečištění se snižuje a že měření, z nichž Arnika a moje rodina vycházíme jsou starého data. Jak je ale vidět z nových měření, asi jde o problém, který se ani s přibývajícími lety sám nevyřeší,“ řekl pan Václav Rychtařík, majitel kontaminovaného objektu. Že se věc netýká už jen samotného objektu potvrdila měření a posudky zadané sdružením Arnika v loňském roce. Vysoké koncentrace pesticidů byly prokázány v rybách z Drnového potoka a následné rozbory sedimentů z potoka pak ukázaly, že zdrojem znečištění je právě sklad Václava Rychtaříka.
Sklad získala v restituci rodina Rychtaříkových a již několik let se potýká s tím, že jim ho Agropodnik Klatovy, a.s. (dnešní Proagro) a stát vrátily znečištěný dnes většinou již zakázanými pesticidy.
Poznámky a přílohy:
(1) Limit C (pro obytné, průmyslové či všestranné využití území) stanovený Metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí ČR z roku 1996 byl v některém ze vzorků překročen v případě následujících pesticidních látek: Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí a vyžaduje preventivní zásah, čili vyčištění kontaminované lokality.
(2) Fenson je pesticid, který se používal proti roztočům. Patří do stejné skupiny pesticidů jako DDT, i když se zatím nejeví jako srovnatelně nebezpečná látka. Od března 2002 mu byla zrušena registrace v EU. Při delší expozici může podle pokusů na zvířatech způsobit histologické změny v játrech a ledvinách. Účinky na člověka nebyly sledovány. Další informace o fensonu najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=2007552
(3) Atrazin je na základě rozhodnutí Evropské komise 2004/248/EC od 1. srpna 2005 zakázáno používat. Tato látka široce kontaminovala především vody v České republice. Používal se především k ošetření kukuřice proti plevelům. Atrazin poškozuje hormonální systém člověka, je potenciálně karcinogenní (u dělníků pracujících s tímto pesticidem bylo pozorováno vyšší procento rakoviny prostaty). Může mít negativní dopad na reprodukční systém člověka. V roce 2003 studie ze státu Missouri potvrdila vědeckou hypotézu, že atrazin patří k pesticidům spojeným se sníženou kvalitou spermatu u mužů. Další informace o atrazinu najdete na této internetové adrese:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=307049
(4) Simazin (6-chlor-N,N'-diethyl-1,3,5-triazin-2,4-diamin) se používal se k ošetření rostlin (brambor, vojtěšky, sadů, vinic, chmelnic, angreštu, malin, ostružin, jahodníku, okrasných dřevin a rostlin) společně s přípravkem Gesatop 90 WG(H). Platnost registrace tohoto přípravku skončila a je povoleno používat ho do vypotřebování zásob. U krys byly při podávání nízkých dávek simazinu pozorovány změny na ledvinách. Je celkem toxický pro vodní organismy. Karcinogenní působení simazinu není jednoduché posoudit, protože experimentální výsledky na laboratorních zvířatech se velmi liší. Více informací o této látce lze nalézt na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1906842.
(5) Nitrofen je látkou poškozující hormonální systém člověka a je zařazen také mezi možné rakovinotvorné látky pro člověka (skupina 2B podle hodnocení IARC). Studie prováděné na myších a krysách prokázaly negativní působení na nenarozený plod (teratogenní účinky), zatímco u králíků nebylo pozorováno. U psů vyvolávalo dlouhodobé působení nitrofenu zvětšení jater. Jde o látku toxickou pro ryby. Působení na člověka se věnovalo dosud poměrně málo studií, a proto není ještě plně prozkoumáno. Další informace o této látce lze nalézt na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=2007555
(6) DDT (dichlordifenyltrichloretan) - dříve široce využívaný insekticid. Vyráběl se mimo jiné také ve Spolaně Neratovice. DDT bylo sice v bývalém Československu zakázáno používat od roku 1974, ale ještě několik se používalo například při likvidaci vši vlasové a velké zásoby ho zůstaly ve skladech pesticidů. Hodnoty naměřené v Klatovech - Lubech napovídají, že se zřejmě skladovalo i zde. DDT je možným karcinogenem pro lidi. Poškozuje játra a může zapříčinit jejich rakovinu. Způsobuje dočasné poškození nervového systému. Poškozuje reprodukční systém. DDT je na seznamu látek zakázaných Stockholmskou úmluvou, kterou ratifikovala také Česká republika. Zjistilo se, že DDT se v životním prostředí rozkládá velice pomalu a navíc na látky (metabolity DDD a DDE), které jsou samy o sobě srovnatelně škodlivé pro lidské zdraví jako původní pesticid. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=288350.
(7) MCPA neboli kyselina (4-chlor-2-methylfenoxy)octová je systematickým hormonem typu selektivního herbicidu, rychle se absorbuje do kořenů a listů. Používá se proti plevelům v obilninách, ve chmelnicích a travních společenstvích. V suché půdě se udrží až 6 měsíců. Skrmování krmiva s obsahem MCPA poškozuje zdravotní stav selat, přestože prasnice samotné nejeví příznaky otravy. Pro ryby je mírně toxickým pesticidem, ale je toxický pro včely. MCPA se v organismu zvířat výrazněji nekumuluje. Podstata toxického účinku spočívá v brzdění oxidačních pochodů a též v rozpojení procesů oxidace a fosforylace. Následkem je narušení využití energie svalovým tkanivem a energetického metabolismu vůbec. Toxické dávky poškozují štítnou žlázu a snižují bazální metabolismus, poškozuje hormonální regulaci. Narušuje přirozený vývoj populací půdních organismů. Byl označen za potenciálně karcinogenní. Některé testy navíc ukazují, že tato látka může mít škodlivé účinky na lidský reprodukční systém. Více informací o této látce lze nalézt na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=221103
(8) Viz tiskovou zprávu sdružení Arnika ze 7. července 2003 na internetové adrese:
http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/klatovy/tiskove-zpravy.shtml?x=139977
Více informací obsahuje tisková zpráva sdružení Arnika z 21. března 2007 - viz http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/klatovy/tiskove-zpravy.shtml?x=1976890
Více informací k případu najdete na: http://klatovyluby.arnika.org
Vzorky byly testovány v laboratoři ALS Laboratory Group. Analýzy ve vzorcích prokázaly nejvyšší překročení limitu C u fensonu (2), jehož koncentrace byly pětkrát vyšší nežli stanovuje limit C pro průmyslové oblasti. Velice vysoké zůstávají také koncentrace atrazinu (3), simazinu (4), nitrofenu (5), celkové sumy DDT s metabolity (6) a MCPA (7). „Jeden z odebraných vzorků jsme tentokrát nechali prověřit na širší škálu pesticidů než dosud. Ukázalo se, že v omítkách a smetcích z podlahy z bývalého skladu pesticidů se nachází více toxických látek, než kolik jich dosavadní měření odhalila,“ vysvětlil Petrlík.
Arnika nová měření zadala proto, že poslední odběry vzorků a měření na obsah pesticidů v samotném skladu proběhla před čtyřmi roky (8). „Při vyjednávání s úřady se objevil opakovaný argument, že znečištění se snižuje a že měření, z nichž Arnika a moje rodina vycházíme jsou starého data. Jak je ale vidět z nových měření, asi jde o problém, který se ani s přibývajícími lety sám nevyřeší,“ řekl pan Václav Rychtařík, majitel kontaminovaného objektu. Že se věc netýká už jen samotného objektu potvrdila měření a posudky zadané sdružením Arnika v loňském roce. Vysoké koncentrace pesticidů byly prokázány v rybách z Drnového potoka a následné rozbory sedimentů z potoka pak ukázaly, že zdrojem znečištění je právě sklad Václava Rychtaříka.
Sklad získala v restituci rodina Rychtaříkových a již několik let se potýká s tím, že jim ho Agropodnik Klatovy, a.s. (dnešní Proagro) a stát vrátily znečištěný dnes většinou již zakázanými pesticidy.
Poznámky a přílohy:
(1) Limit C (pro obytné, průmyslové či všestranné využití území) stanovený Metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí ČR z roku 1996 byl v některém ze vzorků překročen v případě následujících pesticidních látek: Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí a vyžaduje preventivní zásah, čili vyčištění kontaminované lokality.
(2) Fenson je pesticid, který se používal proti roztočům. Patří do stejné skupiny pesticidů jako DDT, i když se zatím nejeví jako srovnatelně nebezpečná látka. Od března 2002 mu byla zrušena registrace v EU. Při delší expozici může podle pokusů na zvířatech způsobit histologické změny v játrech a ledvinách. Účinky na člověka nebyly sledovány. Další informace o fensonu najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=2007552
(3) Atrazin je na základě rozhodnutí Evropské komise 2004/248/EC od 1. srpna 2005 zakázáno používat. Tato látka široce kontaminovala především vody v České republice. Používal se především k ošetření kukuřice proti plevelům. Atrazin poškozuje hormonální systém člověka, je potenciálně karcinogenní (u dělníků pracujících s tímto pesticidem bylo pozorováno vyšší procento rakoviny prostaty). Může mít negativní dopad na reprodukční systém člověka. V roce 2003 studie ze státu Missouri potvrdila vědeckou hypotézu, že atrazin patří k pesticidům spojeným se sníženou kvalitou spermatu u mužů. Další informace o atrazinu najdete na této internetové adrese:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=307049
(4) Simazin (6-chlor-N,N'-diethyl-1,3,5-triazin-2,4-diamin) se používal se k ošetření rostlin (brambor, vojtěšky, sadů, vinic, chmelnic, angreštu, malin, ostružin, jahodníku, okrasných dřevin a rostlin) společně s přípravkem Gesatop 90 WG(H). Platnost registrace tohoto přípravku skončila a je povoleno používat ho do vypotřebování zásob. U krys byly při podávání nízkých dávek simazinu pozorovány změny na ledvinách. Je celkem toxický pro vodní organismy. Karcinogenní působení simazinu není jednoduché posoudit, protože experimentální výsledky na laboratorních zvířatech se velmi liší. Více informací o této látce lze nalézt na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1906842.
(5) Nitrofen je látkou poškozující hormonální systém člověka a je zařazen také mezi možné rakovinotvorné látky pro člověka (skupina 2B podle hodnocení IARC). Studie prováděné na myších a krysách prokázaly negativní působení na nenarozený plod (teratogenní účinky), zatímco u králíků nebylo pozorováno. U psů vyvolávalo dlouhodobé působení nitrofenu zvětšení jater. Jde o látku toxickou pro ryby. Působení na člověka se věnovalo dosud poměrně málo studií, a proto není ještě plně prozkoumáno. Další informace o této látce lze nalézt na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=2007555
(6) DDT (dichlordifenyltrichloretan) - dříve široce využívaný insekticid. Vyráběl se mimo jiné také ve Spolaně Neratovice. DDT bylo sice v bývalém Československu zakázáno používat od roku 1974, ale ještě několik se používalo například při likvidaci vši vlasové a velké zásoby ho zůstaly ve skladech pesticidů. Hodnoty naměřené v Klatovech - Lubech napovídají, že se zřejmě skladovalo i zde. DDT je možným karcinogenem pro lidi. Poškozuje játra a může zapříčinit jejich rakovinu. Způsobuje dočasné poškození nervového systému. Poškozuje reprodukční systém. DDT je na seznamu látek zakázaných Stockholmskou úmluvou, kterou ratifikovala také Česká republika. Zjistilo se, že DDT se v životním prostředí rozkládá velice pomalu a navíc na látky (metabolity DDD a DDE), které jsou samy o sobě srovnatelně škodlivé pro lidské zdraví jako původní pesticid. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=288350.
(7) MCPA neboli kyselina (4-chlor-2-methylfenoxy)octová je systematickým hormonem typu selektivního herbicidu, rychle se absorbuje do kořenů a listů. Používá se proti plevelům v obilninách, ve chmelnicích a travních společenstvích. V suché půdě se udrží až 6 měsíců. Skrmování krmiva s obsahem MCPA poškozuje zdravotní stav selat, přestože prasnice samotné nejeví příznaky otravy. Pro ryby je mírně toxickým pesticidem, ale je toxický pro včely. MCPA se v organismu zvířat výrazněji nekumuluje. Podstata toxického účinku spočívá v brzdění oxidačních pochodů a též v rozpojení procesů oxidace a fosforylace. Následkem je narušení využití energie svalovým tkanivem a energetického metabolismu vůbec. Toxické dávky poškozují štítnou žlázu a snižují bazální metabolismus, poškozuje hormonální regulaci. Narušuje přirozený vývoj populací půdních organismů. Byl označen za potenciálně karcinogenní. Některé testy navíc ukazují, že tato látka může mít škodlivé účinky na lidský reprodukční systém. Více informací o této látce lze nalézt na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=221103
(8) Viz tiskovou zprávu sdružení Arnika ze 7. července 2003 na internetové adrese:
http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/klatovy/tiskove-zpravy.shtml?x=139977
Více informací obsahuje tisková zpráva sdružení Arnika z 21. března 2007 - viz http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/klatovy/tiskove-zpravy.shtml?x=1976890
Více informací k případu najdete na: http://klatovyluby.arnika.org
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
