Tiskové zprávy
EPS: Nové zadání ZUR – nepromarnit příležitost a peníze
Radní Jihomoravského kraje a hejtman Hašek se zavázali [1], že v procesu tvorby Zásad územního rozvoje kraj objektivně vyhodnotí všechny varianty klíčových dopravních staveb [2]. Ekologický právní servis tento závazek vítá jako krok správným směrem, zároveň však důrazně varuje před metodikou vyhodnocení variant, kterou kraj použil v minulém dokumentu.
Radní Jihomoravského kraje a hejtman Hašek se zavázali [1], že v procesu tvorby Zásad územního rozvoje kraj objektivně vyhodnotí všechny varianty klíčových dopravních staveb [2]. Ekologický právní servis tento závazek vítá jako krok správným směrem, zároveň však důrazně varuje před metodikou vyhodnocení variant, kterou kraj použil v minulém dokumentu.
Hejtman Hašek očekává objektivní posouzení a srovnání variant záměrů podle jejich výhodnosti. [1] “To by mohlo vyvést kraj ze slepé uličky sporů s občany, ministerstvem životního prostředí a vylepšit i šance některých projektů na financování z fondů Evropské Unie”, vítá závazek hejtmana a radních Mgr. Libor Jarmič, právník EPS. „Kraj by tak mohl vcelku jednoduše napravit celou řadu pochybení z minulosti a porovnat varianty tam, kde k objektivnímu srovnání nedošlo. [3] Pomohlo by to vybrat ta řešení, která jsou skutečně nejlepší, nejlevnější a nejméně škodlivá pro lidi“ dodává právník.
Podle názoru EPS a dvou desítek dalších občanských iniciativ by měly být objektivně posouzeny a vyhodnoceny všechny dostupné varianty několika konkrétních, problematicky navržených silničních staveb. U dalších kontroverzních záměrů (přesunu nádraží, předimenzované průmyslové zóny) by pak měl kraj přistoupit k vyhodnocení jejich potřebnosti. [4]
Libor Jarmič dále upozorňuje: „Zásadním problémem u minulého návrhu Zásad územního rozvoje byla samotná metodika hodnocení. U většiny porovnávaných záměrů došlo ke značnému zkreslení a marginalizaci problémů, bohužel v neprospěch obyvatel a přírody.“ [5]
Metodika použitá zpracovatelem byla neobjektivní a nepřezkoumatelná. Na místo objektivních a kvantifikovatelných ukazatelů použil zpracovatel metodu plusů a mínusů. „Jak je například možné, že silnice procházející středem obce má menší vliv než obchvat? Jak to že „vliv na horninové prostředí“ má stejnou váhu jako kritérium „vliv na obyvatelstvo“?,“ ptá se Jarmič. [6]
“Na použitou metodiku by si zastupitelé měli dát obzvláště pozor. Pokud by krajští úředníci postupovali tak jako minule, nebyly by prostředky vložené do procesu tvorby ZUR ničím jiným než vyhozenými penězi.“ uzavírá Libor Jarmič.
Poznámky:
[1] Viz Tisková zpráva kraje na
http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=130516&TypeID=2.
[2] Podrobněji viz http://zurjmk.cz/co-to-je/o-zasadach-uzemniho-rozvoje.
[3] Viz důvody zrušení územního plánu VÚC Břeclavska na základě žaloby obcí a občanů. Více např. na http://eps.cz/cz2206878ak/aktuality/.
[4] Srov. podrobnější argumenty veřejnosti na http://zurjmk.cz/. Kontroverzní silniční stavby - R43 (včetně optimalizované trasy zpracované MŽP), silniční spojení Brna s Vídní nebo R55 v úseku Moravský Písek – Rohatec kvůli střetu s ptačí oblastí. Zhodnoceny z hlediska potřebnosti v navrhované variantě by podle názoru EPS měly být například některé průmyslové zóny, všechny brněnské tangenty či odsun brněnského nádraží (versus varianta modernizace nádraží v centru).
S návrhem tak jak byl doposavad krajem prezentovaný, nesouhlasí řada obcí a dvacítka občanských iniciativ. Obce a NNO proto adresovaly krajským zastupitelům tzv. Brněnskou výzvu” – viz http://zurjmk.cz/zapojte-se/brnenskavyzva.
[5] Jako příklad lze uvést záměr R43 ve variantě přes Brno-Bosonohy, Brno-Bystrc a Brno-Kníničky, která z hlediska vlivů na obyvatelstvo vychází v posouzení zcela nelogicky lépe než alternativní varianta, která neprotíná žádnou obec ani městskou část. Srov. http://195.113.158.83/archiv/oupsr/zur_jmk/TEXTOVA_CAST/VURU/A_SEA.pdf, str. 173 dokumentu.)
Podobný problém se týká i dalších záměrů, např. přeložky silnice I/50 Brankovice – Kožušice (Srov na str. str. 181 a násl). U záměru R55 zase vychází z hlediska vlivů na přírodu, krajinu a ekosystémy lépe varianta která vede 11 kilometrů středem přes ptačí oblast Bzenecká Doubrava (byť zahloubená), což je lokalita chráněného území evropského významu (součást Natura 2000). Varianta po kraji ptačí oblasti v délce 2,5 kilometru je vyhodnocena jako horší. (Srov. str. 177 a násl. Srovnej též http://195.113.158.83/archiv/oupsr/zur_jmk/TEXTOVA_CAST/VURU/B_NATURA.pdf, str 4 a 5 Přílohy I).
[6] Jednotlivým kritériím například nebyla přisouzena žádná míra důležitosti („váha“), takže to vypadá, jakoby všechna byla důležitá stejně. Tudíž třeba „vliv na horninové prostředí“ má stejnou váhu jako kritérium „vliv na obyvatelstvo“, popř. „vliv na přírodu, krajinu a ekosystémy“, což je na první pohled zcela nelogické a nesprávné.
Co se týče hodnotící škály, ta prakticky neexistuje. Varianty jsou posouzeny mezi sebou aniž by došlo k zohlednění aktuálního stavu a zcela také chybí kvalitativní hledisko. Posuzovatelům při jejich povrchním hodnocení v mnoha případech zcela uniká například rozdíl mezi likvidací 10 hektarů hospodářského lesa a 10 hektarů přírodě blízkého lesa, neboť z jejich hodnocení vyplynou stejné vlivy.
Navíc zcela chybí přezkoumatelné odůvodnění udělovaných „znamének“. Zpracovatel vůbec neoperuje s čísly a provádí jen velmi povrchní srovnání. Není tedy vůbec jasné, z jakých údajů zpracovatel vycházel. V konečném hodnocení jsou pouze „primitivně“ sečteny „plusy a minusy“ každého z variantních návrhů a ten, který touto primitivní operací vyjde „lépe“ je potom doporučen k realizaci.
Podrobněji viz http://zurjmk.cz/zasady-uzemniho-rozvoje/1.
Radní Jihomoravského kraje a hejtman Hašek se zavázali [1], že v procesu tvorby Zásad územního rozvoje kraj objektivně vyhodnotí všechny varianty klíčových dopravních staveb [2]. Ekologický právní servis tento závazek vítá jako krok správným směrem, zároveň však důrazně varuje před metodikou vyhodnocení variant, kterou kraj použil v minulém dokumentu.
Hejtman Hašek očekává objektivní posouzení a srovnání variant záměrů podle jejich výhodnosti. [1] “To by mohlo vyvést kraj ze slepé uličky sporů s občany, ministerstvem životního prostředí a vylepšit i šance některých projektů na financování z fondů Evropské Unie”, vítá závazek hejtmana a radních Mgr. Libor Jarmič, právník EPS. „Kraj by tak mohl vcelku jednoduše napravit celou řadu pochybení z minulosti a porovnat varianty tam, kde k objektivnímu srovnání nedošlo. [3] Pomohlo by to vybrat ta řešení, která jsou skutečně nejlepší, nejlevnější a nejméně škodlivá pro lidi“ dodává právník.
Podle názoru EPS a dvou desítek dalších občanských iniciativ by měly být objektivně posouzeny a vyhodnoceny všechny dostupné varianty několika konkrétních, problematicky navržených silničních staveb. U dalších kontroverzních záměrů (přesunu nádraží, předimenzované průmyslové zóny) by pak měl kraj přistoupit k vyhodnocení jejich potřebnosti. [4]
Libor Jarmič dále upozorňuje: „Zásadním problémem u minulého návrhu Zásad územního rozvoje byla samotná metodika hodnocení. U většiny porovnávaných záměrů došlo ke značnému zkreslení a marginalizaci problémů, bohužel v neprospěch obyvatel a přírody.“ [5]
Metodika použitá zpracovatelem byla neobjektivní a nepřezkoumatelná. Na místo objektivních a kvantifikovatelných ukazatelů použil zpracovatel metodu plusů a mínusů. „Jak je například možné, že silnice procházející středem obce má menší vliv než obchvat? Jak to že „vliv na horninové prostředí“ má stejnou váhu jako kritérium „vliv na obyvatelstvo“?,“ ptá se Jarmič. [6]
“Na použitou metodiku by si zastupitelé měli dát obzvláště pozor. Pokud by krajští úředníci postupovali tak jako minule, nebyly by prostředky vložené do procesu tvorby ZUR ničím jiným než vyhozenými penězi.“ uzavírá Libor Jarmič.
Poznámky:
[1] Viz Tisková zpráva kraje na
http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=130516&TypeID=2.
[2] Podrobněji viz http://zurjmk.cz/co-to-je/o-zasadach-uzemniho-rozvoje.
[3] Viz důvody zrušení územního plánu VÚC Břeclavska na základě žaloby obcí a občanů. Více např. na http://eps.cz/cz2206878ak/aktuality/.
[4] Srov. podrobnější argumenty veřejnosti na http://zurjmk.cz/. Kontroverzní silniční stavby - R43 (včetně optimalizované trasy zpracované MŽP), silniční spojení Brna s Vídní nebo R55 v úseku Moravský Písek – Rohatec kvůli střetu s ptačí oblastí. Zhodnoceny z hlediska potřebnosti v navrhované variantě by podle názoru EPS měly být například některé průmyslové zóny, všechny brněnské tangenty či odsun brněnského nádraží (versus varianta modernizace nádraží v centru).
S návrhem tak jak byl doposavad krajem prezentovaný, nesouhlasí řada obcí a dvacítka občanských iniciativ. Obce a NNO proto adresovaly krajským zastupitelům tzv. Brněnskou výzvu” – viz http://zurjmk.cz/zapojte-se/brnenskavyzva.
[5] Jako příklad lze uvést záměr R43 ve variantě přes Brno-Bosonohy, Brno-Bystrc a Brno-Kníničky, která z hlediska vlivů na obyvatelstvo vychází v posouzení zcela nelogicky lépe než alternativní varianta, která neprotíná žádnou obec ani městskou část. Srov. http://195.113.158.83/archiv/oupsr/zur_jmk/TEXTOVA_CAST/VURU/A_SEA.pdf, str. 173 dokumentu.)
Podobný problém se týká i dalších záměrů, např. přeložky silnice I/50 Brankovice – Kožušice (Srov na str. str. 181 a násl). U záměru R55 zase vychází z hlediska vlivů na přírodu, krajinu a ekosystémy lépe varianta která vede 11 kilometrů středem přes ptačí oblast Bzenecká Doubrava (byť zahloubená), což je lokalita chráněného území evropského významu (součást Natura 2000). Varianta po kraji ptačí oblasti v délce 2,5 kilometru je vyhodnocena jako horší. (Srov. str. 177 a násl. Srovnej též http://195.113.158.83/archiv/oupsr/zur_jmk/TEXTOVA_CAST/VURU/B_NATURA.pdf, str 4 a 5 Přílohy I).
[6] Jednotlivým kritériím například nebyla přisouzena žádná míra důležitosti („váha“), takže to vypadá, jakoby všechna byla důležitá stejně. Tudíž třeba „vliv na horninové prostředí“ má stejnou váhu jako kritérium „vliv na obyvatelstvo“, popř. „vliv na přírodu, krajinu a ekosystémy“, což je na první pohled zcela nelogické a nesprávné.
Co se týče hodnotící škály, ta prakticky neexistuje. Varianty jsou posouzeny mezi sebou aniž by došlo k zohlednění aktuálního stavu a zcela také chybí kvalitativní hledisko. Posuzovatelům při jejich povrchním hodnocení v mnoha případech zcela uniká například rozdíl mezi likvidací 10 hektarů hospodářského lesa a 10 hektarů přírodě blízkého lesa, neboť z jejich hodnocení vyplynou stejné vlivy.
Navíc zcela chybí přezkoumatelné odůvodnění udělovaných „znamének“. Zpracovatel vůbec neoperuje s čísly a provádí jen velmi povrchní srovnání. Není tedy vůbec jasné, z jakých údajů zpracovatel vycházel. V konečném hodnocení jsou pouze „primitivně“ sečteny „plusy a minusy“ každého z variantních návrhů a ten, který touto primitivní operací vyjde „lépe“ je potom doporučen k realizaci.
Podrobněji viz http://zurjmk.cz/zasady-uzemniho-rozvoje/1.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
