https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/o-ptacich-na-krmitkach-o-scitani-a-taky-o-viru-usutu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Česká společnost ornitologická: O ptácích na krmítkách, o sčítání a taky o viru Usutu

Nástup do nového roku začal na tuzemské mediální scéně pro ornitologa docela zostra. V ČSO jsme spustili nový program sčítání ptáků na krmítkách, který se setkal s nečekaně velkým zájmem veřejnosti, ptáky na krmítkách sčítalo přes 13 tisíc lidí. Někteří zkušení ptáčkaři program kritizují pro jeho přílišnou jednoduchost, což je zřejmě dáno neznalostí kontextu.

Také jsme se ale od Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a z médií dozvěděli, že kosi jsou na vyhynutí a může za to Usutu . Sice to není podloženo věrohodnými daty ani jejich analýzou, ale to autorům zjevně nevadí. Bizarní je, že se k prezentaci nedostatečně ověřených údajů přidala i Akademie věd ČR. Není na škodu se na to podívat trochu podrobněji.


Sčítání na krmítkách ČSO má potenciál v rozvoji poznání avifauny

Sčítání se koná letos poprvé a má velmi jednoduchou metodiku – ve vybraných a předem stanovených třech dnech může kdokoliv sčítat ptáky na krmítku nebo jiném místě, po dobu jedné hodiny. Pozorovatel má zaznamenat ptačí druhy a jejich maximální zjištěný počet (maximální počet jedinců pozorovaných naráz) a vše odeslat, on-line nebo na papíře. Zájem překonal očekávání a zapojilo se přes 13 tisíc lidí. Mnoho z nich jsou laici, kteří dle odeslaných údajů (jsou průběžně vidět on-line tak, jak je pozorovatelé zadali) mají potíže s určováním mnoha ptačích druhů. A odtud hlavní kritika, zejména od lidí v poznávání ptáků zkušenějších. I mě zaujalo 185 celkem hlášených hýlů rudých (zimu tráví v daleké Indii), 41 žluv hajních (ta zas pro změnu zimuje v Africe) a třeba sojku zlověstnou by si na krmítku přál leckterý zkušený ornitolog, bohužel marně. Takových na první pohled nesprávných údajů je tam dost.

Někdo prostě ptáky poznávat ještě neumí a nekriticky hned vidí ty největší vzácnosti. To jsou chyby, které dělá hodně začátečníků. Tyto na první pohled nesprávné údaje lze ale celkem snadno vyřadit – vše je v databázi, stačí vybrat všechny dálkové migranty či nasadit podobný relativně jednoduchý filtr zohledňující možnost výskytu daného druhu a případně i jeho počtu a nesprávné údaje vyřadit z hodnocení. Někdo se ale jen třeba překlikl při zadávání dat a stačí údaje opravit – od toho jsou kontaktní informace, aby bylo možno vše s pozorovatelem prověřit. Postup celkem standardní a osvědčený u jiných programů podobného typu u nás i ve světě.

Koneckonců laici a amatéři dělají chyby stejně, jako je dělají profesionálové. Chybami se člověk učí a cílem programu je mimo jiné i vzdělávat. Složitější bude najít a odstranit případné chyby v určení běžných druhů a v jejich nahlášených počtech. I to je ale řešitelné. Zvlášť, když vedle laického sčítání na krmítkách běží podstatně sofistikovanější a odborně náročnější program LSD (Liniové sčítání druhů).

Budou-li data očištěna o chybná a podezřelá pozorování, lze očekávat, že program přinese údaje pro sledování meziročních relativních změn početnosti (to až po několika letech), zajímavé budou možné analýzy regionálních rozdílů, vlivu počasí nebo detekce podezřelých jevů (např. náhlé úhyny ptáků).

Program však bude zejména generovat další otázky, na něž už bude třeba hledat odpověď s pomocí cílených výzkumů, třeba i profesionálních. Neboť poznání nejde kupředu jen díky neustále omílanému testování hypotéz, ale též díky pozorování a popisu jevů, které pozorujeme. Jen musí být takové pozorování alespoň trochu standardizované.


Sčítání ptáků na krmítkách ČSO má potenciál vzdělávat ornitologické laiky

Zásadní je ale výchovný význam sčítání na krmítkách. Těch více než 13 tisíc lidí, kteří se zapojili, jsou lidé, kteří mají sami zájem o přírodu, a je skvělé jej podchytit. Vypadá to, že světu vládnou fake news a vědeckému přístupu k poznání jako by už nikdo ani nechtěl rozumět. Jak jinak ale ukázat laikům, v čem tkví princip vědeckého pozorování, než je nechat si to zkusit. Nejprve na tom jednoduchém, posléze na složitějším. Úspěchy občanské vědy v USA, Velké Británii či Holandsku, které obstojí i ve srovnání s výsledky špičkových profesionálních pracovišť, stojí právě na tomto principu. V každém výzkumu platí, že získané údaje umožní odpověď jen na některé otázky. Na něco prostě daný typ údajů nestačí a je třeba použít jinou metodu. I to je ponaučení, které si lidé, co se zapojili do sčítání na krmítkách, mohou odnést. A to není málo.


Podle ČSOP jsou kosi na vyhynutí a může za to Usutu

Tohle vše si ale asi neuvědomili v Českém svazu ochránců přírody (ČSOP), když zveřejnili svou tiskovou zprávu pod názvem „15 let pozorování ptáků na krmítku – vymře obyčejný kos?“. Ve zprávě stojí, že „V létě v Česku silně udeřil (původně africký) virus USUTU a ten se pravděpodobně stal příčinou prudkého úbytku kosů.“ Dále tiskové zpráva praví: „Právě skončená pozorování ptáků na krmítku ukázala, že se kos vyskytuje už asi jen na 58 zahradách ze sta! Během půl roku poklesly jeho stavy téměř na polovinu! V Praze a v části středních Čech kosi téměř vyhynuli.“


Jak na to přišli?

Tato tvrzení jsou postavena na výsledcích programu ČSOP Živá zahrada. Dle metodiky na webu Živá zahrada je zřejmé, že není stanoveno, jak dlouho mají lidé v určených termínech sčítat. Jinými slovy, metodika není ošetřena na proměnlivé sledovací úsilí. Každému je jasné, že sčítám-li např. po dobu 10 minut, nejspíš zaznamenám méně druhů, než když sčítám, řekněme dvě hodiny. Roli hraje též počet sčítajících osob, jak známo, víc očí víc vidí. Není také jasné, zda oněch 1300 zahrad bylo sledováno každoročně, nebo je to suma za 15 let sledování a každý rok jsou sledovány jiné zahrady. O tom, jak moc vzorek sledovaných zahrad vypovídá o situaci v celé zemi nebo v kraji, se také mlčí. Bez zohlednění těchto základních faktorů však nelze činit žádné závěry. Resp. lze činit závěry srovnatelné svou vahou s běžnou zkušeností každého jednotlivce. Za takovýchto okolností vydávat změnu v procentu zahrad, kde byl kos zjištěn, za změnu početnosti, vyžaduje velkou dávku odvahy.


Kauzalita údajného populačního poklesu kosů s virem Usutu není doložena

Vzhledem k tomu, že lidé v létě skutečně pozorovali úhyny kosů a že někteří z nich měli virus Usutu, se toto vysvětlení nabízí. Ale není jediné, jsou možná i jiná vysvětlení a ta je třeba testovat. Na to, jak bude populace kosa na Usutu reagovat, je třeba počkat. Zatím jen můžeme opravit katastrofickou vizi ČSOP, že kos černý vymře: výsledky celostátního sčítání ptáků ukazují, že kosům se u nás zatím stále daří. Zda se úhyny hlášené v loňském roce na populaci kosů projeví, si musíme počkat do jara tohoto roku, kdy proběhne další sčítání. Ale i kdyby věrohodně změřený pokles populace nastal, neznamená to automaticky, že za to může Usutu. Bez zajímavosti není ani situace v celoevropském měřítku – podle výsledků sčítání v Evropě, kam přispívá i náš Jednotný program sčítání ptáků, se kosům daří a jejich počty dlouhodobě stoupají. A to přestože úhyny způsobené virem Usutu byly hlášeny již z vícero evropských zemí.


Nový trend ve výzkumu – publikování špatně doložených tvrzení v tiskových zprávách místo v recenzovaných vědeckých publikacích?

Nelze očekávat, že výše zmíněné metodické zádrhele budou řešeny na malém prostoru tiskové zprávy. Ale stalo se dobrým zvykem, že objevy jsou nejprve publikovány v odborném recenzovaném tisku a teprve potom formou tiskové zprávy. Pak už stačí do tiskové zprávy připojit odkaz na příslušnou vědeckou publikaci. Toho jsme se ale v kauze kosů a Usutu od ČSOP nedočkali.

To rozhodně není správně, ale že na tento dryáčnický způsob informování přistoupila i Akademie věd ČR, to už je, vyjádřeno dnes módním slovem, dechberoucí. Tisková zpráva Parazitologického ústavu AV ČR hlásá: „V minulém roce veřejnost upozornila na neobvyklé hynutí kosů černých (Turdus merula) na různých místech v Česku a jejich úbytek následně potvrdilo i nedávné celonárodní sčítání ptáků na krmítkách (pozn autora: rozuměj sčítání ČSOP v programu Živá zahrada). Genetické analýzy českých vědců teď potvrdily podezření, že na vině je virus Usutu.“ A dále „V rámci výzkumného projektu, při němž vědci ze tří institucí, Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, sledují výskyt onemocnění přenášených (zejména klíšťaty a komáry) ze zvířete na člověka v městském prostředí, byl u více než desítky kosů uhynulých koncem léta 2018 v Praze a Brně detekován a izolován virus Usutu.“ Můžeme to číst ale i takto:

Úbytek kosů není prokázán, maximálně můžeme hovořit o podezření, viz připomínky ke sčítání ČSOP v zahradách uvedené výše.

Vědci vyšetřili nějaké kosy (nevíme kolik, kdy a kde, nejspíš v Praze a v Brně), u více než 10 z nich (asi tedy ne o mnoho víc než u 10, což není zrovna ohromující vzorek) virus našli. Ani slovo o tom, jak byl či nebyl vzorek reprezentativní. Spíše nebyl.

Předpokládejme, že ti kosi, co měli Usutu, na něj opravdu uhynuli (ale není to doloženo). Vyvozovat z toho ale, že za (neprokázaný) úbytek kosů může virus, to chce už hodně velkou odvahu. A stejně jako u tiskové zprávy ČSOP, žádný odkaz na vědeckou publikaci. Nutno přiznat, že na stejné téma vydalo tiskovou zprávu i Biologické centrum AVČR (kam patří i Parazitologický ústav), která je přece jen o trochu střízlivější.

Skoro to vypadá, že dnes už se věda dělá vydáváním tiskových zpráv, nikoliv dlouhodobou pečlivou prací a publikacemi v odborných časopisech.

Úbytek mnoha druhů nelze bagatelizovat, nelze bagatelizovat ani případný vliv nově se objevujících patogenů. Ale bylo by záhodno nevydávat spekulace za doložená fakta. Nadějí je, že zapojením tisíců lidí do alespoň minimálně standardizovaného sčítání ptáků na krmítkách udělala ČSO pro vědu, ornitologii a pro ptáky více než veškerý ten nepodložený mediální humbuk kolem kosů a viru Usutu.
Petr Voříšek tisknout poslat
 twitter
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist