Tiskové zprávy
Amnesty International v ČR: Obchod se zbraněmi je na křižovatce
16. září 2008 | Amnesty International v ČR
Globální obchod se zbraněmi se vymkl kontrole a zbraně se bez problémů dostávají do rukou pachatelů bezpráví. Na devíti případech z celého světa včetně Dárfúru, Barmy či Iráku to ilustruje nová zpráva Amnesty International (AI).
Amnesty International výzkum zveřejňuje krátce před říjnovým setkáním členů OSN, na kterém se bude jednat o podobě Smlouvy o obchodu se zbraněmi. Ta má být prvním globálním nástrojem, který stanoví pravidla pro mezinárodní dodávky zbraní. Obchod se zbraněmi tak stojí na křižovatce.
Smlouva by měla být vodítkem, jak posuzovat, zda je odpovědné konkrétní dodávku zbraní provést. Amnesty International proto prosazuje, aby se součástí dokumentu stalo „zlaté pravidlo obchodu se zbraněmi“: stát musí zabránit dodávkám zbraní do míst, kde je odůvodněné riziko, že mohou být použity k vážnému porušování lidských práv a humanitárního práva.
Několik států včetně Číny, Egypta, Indie, Pákistánu, Ruska a USA se ale jednání o podobě dokumentu pokouší blokovat.
„Mezinárodní společenství dalo kontrole obchodu se zbraněmi zelenou, několika státům ale současný stav patrně vyhovuje, jakkoli umožňuje přivírat oči nad nezodpovědnými dodávkami. Výsledkem je utrpení milionů lidí,“ vysvětluje Magdaléna Lásková, koordinátorka pro mezinárodní otázky AI ČR.
Mezi „nezodpovědné“ patří i vlivní světoví hráči
Studie ukazuje, jak dosavadní nedostatky v zákonech jednotlivých zemí i lhostejnost úřadů umožňují, aby docházelo k masivnímu bezpráví a porušování zbraňových embarg. „Mezi zeměmi, které dodávají zbraně do nestabilních oblastí, jsou vlivní světoví hráči jako Čína, Rusko nebo Spojené státy, kteří zároveň patří k deseti největším exportérům zbraní,“ upozorňuje Magdaléna Lásková.
Čína a Rusko jsou největšími dodavateli konvenčních zbraní do Súdánu, kde je vojenský materiál zejména vládními složkami a ozbrojenými milicemi zneužíván proti civilistům v dárfúrské oblasti.
Obrovské množství zbraní mezi obyvateli a jejich nekontrolovaný příliv do země podněcují násilnosti a prohlubují strádání obyvatel Iráku. Velkou část neprůhledných dodávek zbraní od roku 2003 financovalo americké ministerstvo obrany, zbraně původně určené pro bezpečnostní složky se však dostávaly i na černý trh a do rukou ozbrojených skupin.
Rizikové vývozy zbraní z České republiky
Řada zemí také do Iráku uskutečňuje komerční dodávky zbraní. Podle dat OSN (COMTRADE) dodala do země mezi lety 2003 - 2006 revolvery, pistole a munici také Česká republika. Irák přitom patří mezi země s nejvyšším množstvím zbraní v populaci. Nekontrolovaný příliv zbraní do země podněcuje sektářské násilí a umožňuje špatně vycvičeným bezpečnostním složkám páchat násilnosti včetně mimosoudních poprav.
Česká republika také podle databáze OSN v letech 2004 - 2005 patřila k největším dodavatelům pistolí a revolverů do Guatemaly, kterých dodala v celkové hodnotě 1.480.725 milionů dolarů. Guatemala se však potýká s obrovskou mírou kriminality, na níž se z většiny podílí střelné zbraně, a místní vláda se s tímto problémem nedokáže vypořádat.
Amnesty International rovněž opakovaně kritizovala dodávky českých zbraní do Etiopie, kde jsou vládní síly zodpovědné za masové zatýkání a mimosoudní popravy. Existuje navíc odůvodněné riziko, že zbraně mohou být z Etiopie předávány do Somálska. Tam probíhá ozbrojený konflikt, jehož účastníci hrubě porušují humanitární právo. V roce 2005 však Česká republika povolila dodávky zbraní do Etiopie v hodnotě 839.000 eur, o rok později tam uskutečnila dodávky ve výši 1.015.000 eur.
Další informace
Problém šíření zbraní řešení – mezinárodní kontrolu
Děravé národní legislativy na účinnou kontrolu světového obchodu se zbraněmi nestačí. V roce 2006 hlasovalo 153 členů OSN pro vznik mezinárodní Smlouvy o obchodu se zbraněmi, proti byly jen Spojené státy americké.
Smlouva o obchodu se zbraněmi má být zásadním nástrojem proto, aby pomohla předcházet útokům na civilisty, mimosoudním popravám, nepřiměřenému užití síly, mučení, sexuálnímu násilí a válečným zločinům.
Zpráva Amnesty International přináší první návrhy konkrétních parametrů Smlouvy o obchodu se zbraněmi. Ta se musí vztahovat na všechny typy konvenčních zbraní, dále by měla ustavit společný „kontrolní seznam“ všech zbraní a vojenské pomoci. Musí také realisticky reagovat na globální povahu současného obchodu a zahrnovat veškeré pohyby zbraní přes státní hranice i finanční transakce s tím spojené. Dalším krokem, který smlouva ustaví, má být zveřejňování pravidelných výročních zpráv a větší demokratický dohled nad touto oblastí.
Amnesty International výzkum zveřejňuje krátce před říjnovým setkáním členů OSN, na kterém se bude jednat o podobě Smlouvy o obchodu se zbraněmi. Ta má být prvním globálním nástrojem, který stanoví pravidla pro mezinárodní dodávky zbraní. Obchod se zbraněmi tak stojí na křižovatce.
Smlouva by měla být vodítkem, jak posuzovat, zda je odpovědné konkrétní dodávku zbraní provést. Amnesty International proto prosazuje, aby se součástí dokumentu stalo „zlaté pravidlo obchodu se zbraněmi“: stát musí zabránit dodávkám zbraní do míst, kde je odůvodněné riziko, že mohou být použity k vážnému porušování lidských práv a humanitárního práva.
Několik států včetně Číny, Egypta, Indie, Pákistánu, Ruska a USA se ale jednání o podobě dokumentu pokouší blokovat.
„Mezinárodní společenství dalo kontrole obchodu se zbraněmi zelenou, několika státům ale současný stav patrně vyhovuje, jakkoli umožňuje přivírat oči nad nezodpovědnými dodávkami. Výsledkem je utrpení milionů lidí,“ vysvětluje Magdaléna Lásková, koordinátorka pro mezinárodní otázky AI ČR.
Mezi „nezodpovědné“ patří i vlivní světoví hráči
Studie ukazuje, jak dosavadní nedostatky v zákonech jednotlivých zemí i lhostejnost úřadů umožňují, aby docházelo k masivnímu bezpráví a porušování zbraňových embarg. „Mezi zeměmi, které dodávají zbraně do nestabilních oblastí, jsou vlivní světoví hráči jako Čína, Rusko nebo Spojené státy, kteří zároveň patří k deseti největším exportérům zbraní,“ upozorňuje Magdaléna Lásková.
Čína a Rusko jsou největšími dodavateli konvenčních zbraní do Súdánu, kde je vojenský materiál zejména vládními složkami a ozbrojenými milicemi zneužíván proti civilistům v dárfúrské oblasti.
Obrovské množství zbraní mezi obyvateli a jejich nekontrolovaný příliv do země podněcují násilnosti a prohlubují strádání obyvatel Iráku. Velkou část neprůhledných dodávek zbraní od roku 2003 financovalo americké ministerstvo obrany, zbraně původně určené pro bezpečnostní složky se však dostávaly i na černý trh a do rukou ozbrojených skupin.
Rizikové vývozy zbraní z České republiky
Řada zemí také do Iráku uskutečňuje komerční dodávky zbraní. Podle dat OSN (COMTRADE) dodala do země mezi lety 2003 - 2006 revolvery, pistole a munici také Česká republika. Irák přitom patří mezi země s nejvyšším množstvím zbraní v populaci. Nekontrolovaný příliv zbraní do země podněcuje sektářské násilí a umožňuje špatně vycvičeným bezpečnostním složkám páchat násilnosti včetně mimosoudních poprav.
Česká republika také podle databáze OSN v letech 2004 - 2005 patřila k největším dodavatelům pistolí a revolverů do Guatemaly, kterých dodala v celkové hodnotě 1.480.725 milionů dolarů. Guatemala se však potýká s obrovskou mírou kriminality, na níž se z většiny podílí střelné zbraně, a místní vláda se s tímto problémem nedokáže vypořádat.
Amnesty International rovněž opakovaně kritizovala dodávky českých zbraní do Etiopie, kde jsou vládní síly zodpovědné za masové zatýkání a mimosoudní popravy. Existuje navíc odůvodněné riziko, že zbraně mohou být z Etiopie předávány do Somálska. Tam probíhá ozbrojený konflikt, jehož účastníci hrubě porušují humanitární právo. V roce 2005 však Česká republika povolila dodávky zbraní do Etiopie v hodnotě 839.000 eur, o rok později tam uskutečnila dodávky ve výši 1.015.000 eur.
Další informace
Problém šíření zbraní řešení – mezinárodní kontrolu
Děravé národní legislativy na účinnou kontrolu světového obchodu se zbraněmi nestačí. V roce 2006 hlasovalo 153 členů OSN pro vznik mezinárodní Smlouvy o obchodu se zbraněmi, proti byly jen Spojené státy americké.
Smlouva o obchodu se zbraněmi má být zásadním nástrojem proto, aby pomohla předcházet útokům na civilisty, mimosoudním popravám, nepřiměřenému užití síly, mučení, sexuálnímu násilí a válečným zločinům.
Zpráva Amnesty International přináší první návrhy konkrétních parametrů Smlouvy o obchodu se zbraněmi. Ta se musí vztahovat na všechny typy konvenčních zbraní, dále by měla ustavit společný „kontrolní seznam“ všech zbraní a vojenské pomoci. Musí také realisticky reagovat na globální povahu současného obchodu a zahrnovat veškeré pohyby zbraní přes státní hranice i finanční transakce s tím spojené. Dalším krokem, který smlouva ustaví, má být zveřejňování pravidelných výročních zpráv a větší demokratický dohled nad touto oblastí.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
