Strana zelených: Obnovme krajinu a chraňme klima: dobrá půda sníží riziko extrémních výkyvů počasí

Podle Strany zelených je třeba přijmout jasný plán počítající jak s proaktivními opatřeními zmírňujícími následky prudkých dešťů a dalších výkyvů počasí, tak odpovědnou politikou v ochraně klimatu na úrovni EU. Rizikem jsou především velké plochy monokultur kukuřice nebo jednodruhových lesů. Návrat k původní, pestré krajině s meandrujícími řekami je nejlevnější cestou obrany před povodněmi. Vláda by měla navýšit investice do této oblasti. Zelení tak reagují na slova předsedy vlády Petra Nečase v Otázkách Václava Moravce.

"Vládě i starostům patří díky za věcný a profesionální přístup při řešení povodňové situace. Cítíme se všemi, co ztratili své blízké nebo museli opustit domovy. Naštěstí vlna nebyla tak ničivá jako v roce 2002, ale v důsledku změn podnebí přibude rizik spojených s extrémními změnami počasí. Čím dříve otevřeme debatu o zmírnění budoucích rizik, tím lépe. Česko se musí zaměřit na prevenci a posílit zejména ochranné prvky se zapojením přírody. Proto Strana zelených navrhuje pět zásadních bodů, které počítají s obnovou pestré, původní krajiny s lužními lesy a meandrujícími řekami. Pomocí přirozených schopností přírody můžeme zmírnit krizové situace vyvolané prudkými dešti. Zapojení přírody je navíc levnější než její betonování," říká Ondřej Liška, předseda Strany zelených.

Strana zelených v pátek představila pět principů protipovodňových opatření [1], které zmírní průběh malých a středních povodní a zmírní riziko škod z těch velkých:
http://www.zeleni.cz/media/aktuality/dalsi-povodne-budou-na-beton-co-konecne-zapojit-prirodu/

Velké výkyvy počasí jsou také spojené se změnami klimatu. Vědci opakovaně upozorňují na růst skleníkových plynů, mezi kterými je nárůst oxidu uhličitého v ovzduší obecně považován za hlavní příčinu klimatických změn. V letošním roce došlo k překročení magické hranice koncentrace 400 ppm oxidu uhličitého a Česká republika se 12 tunami oxidu uhličitého na obyvatele a rok patří k evropským rekordmanům v emisích oxidu uhličitého. Česko kvůli vlažnému postoji Nečasovy vlády patří mezi státy, které odmítají pevný závazek snižování emisí do roku 2030.

"Česká republika by však také neměla zapomínat na řešení problematiky změn klimatu. Dosavadní vlažný postoj Nečasovy vlády ke snižování emisí - hlavní příčiny změn podnebí - je třeba změnit. Česko by se mělo přidat k Německu nebo Francii v podpoře společného závazku redukce znečištění skleníkovými plyny v EU," doplňuje Ondřej Liška také evropský rozměr problematiky změn podnebí.

*[1] Pět principů protipovodňových opatření
1. Dejme prostor řekám
Je nutné snížit míru protipovodňové ochrany nezastavěných území a propojit toky a nivy. To znamená umožnit meandrování napřímených toků a častější rozlivy povodní do polí a lesů. Pokud tomu někdy brání nedostupné pozemky, hledejme cestu, jak je získat.

2. Zajistěme státní pozemky na protipovodňovou ochranu
Je potřeba okamžitě zastavit prodej státní půdy v katastrech, kde ji stát má méně než 5%, a tuto rezervu ponechat na realizaci takovýchto opatření. Prověřit potřeby a teprve poté rozhodnout o případném dalším prodeji.

3. Vymezujme protipovodňovou ochranu důsledně i v územních plánech
Urychlit stanovení nezastavitelných záplavových území a nepřipustit jejich obcházení. Začít využívat institutu území určených k rozlivům povodní. Tyto nástroje chceme zakotvit jako povinnou součást v územních plánech a jako veřejně prospěšnou stavbu či opatření.

4. Delegujme větší zodpovědnost i pravomoci na chráněné subjekty
Je nezbytné změnit systém financování protipovodňových opatření, a to skrze finanční spoluúčast samospráv a chráněných subjektů. Současně by měli získat větší práva na rozhodování.

5. Využijme efektivně zemědělské a lesnické dotace
Povodně začínají v celé ploše povodí. Naše krajina trpí řadou neduhů. Od příliš zhutněných půd po nevhodnou druhovou skladbu dřevin v lesích. Je potřeba posílit úlohu zemědělských a lesnických dotací na ozdravení krajiny.