Centrum pro životní prostředí a zdraví: Obyvatelé Přerova dýchají „na dluh“ – znečištění ovzduší prachem už vyčerpalo celoroční kvótu

Míra znečištění ovzduší prachem v Přerově už v tomto roce přesáhla legální limity, když byl překročen počet dní, po které smí být porušen denní limit pro polétavý prach (PM10). Prach přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu mělo znečištění ovzduší prachem v České republice za rok 2012 na svědomí zhruba 5500 předčasně zemřelých lidí a 1800 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. (1) Přerov má problémy také s vysokou mírou znečištění rakovinotvorným benzo-a-pyrenem.

„Obyvatelé Přerova dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje jak doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), tak platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku (2). Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu měřící stanice v Přerově 36-krát překročila denní limit 7. října. Vysoký počet dnů s překročeným limitem měl Přerov i v předchozích letech. V roce 2009 šlo o 43 dní s překročeným limitem, v roce 2010 o 62 dní, v roce 2011 o 50 dní a v roce 2012 o 39 dní,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (3) a dodal: „Také celoroční průměrná koncentrace prachu překračovala v Přerově v minulých letech hodnoty doporučené WHO pro ochranu lidského zdraví, a to o 50 až 60%. Ještě horší je situace týkající se zamoření jemným prachem, které překračovalo doporučení WHO pro ochranu lidského zdraví o 150 až 180 procent.“

Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. „Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. Částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) se označují jako jemný prach a jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému: Proto představují pro zdraví lidí větší nebezpečí,“ varoval Šuta.

Přerov má dlouhodobý problém také s překračováním limitu pro znečištěním benzo-a-pyrenem. „Jde o rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako důsledek nedokonalého spalování. Jeho celoroční koncentrace by neměla překročit 1 ng/m3, ale monitorovací stanice v Přerově tento limit v minulých letech překračovala o 80 až 130%,“ upozornil Šuta.

Poznámky pro editory:
(1) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2012, Státní zdravotní ústav, Praha 2013
(2) Tolerovaná kvóta 35 dní pro překročení denního limitu 50 µg/m3 pro prach (PM10) vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazná i pro Českou republiku.
(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.