Tiskové zprávy
Strana zelených: Ondřej Liška: Česko potřebuje hospodářskou renesanci, nová vláda k ní zatím nesměřuje
Úřady práce v lednu 2014 evidovaly bezmála 630 000 nezaměstnaných a volných míst je extrémní nedostatek. Čísla zahraničního obchodu sice naznačují, že se hospodářství odlepuje ode dna, ale odlepit se nestačí. Potřebujeme zásadní hospodářskou renesanci státu a kulturní obrodu společnosti postavené na zcela jiných základech než doposud.
Stále více mladých lidí si není jisto svou budoucností. Přitom nečekají, že jim vše spadne do klína a nebojí se tvrdé práce. Potřebujeme vlít do žil této generace novou naději. Podobně jako se ve 30. letech minulého století podařilo USA dostat se z krize díky programu Nový úděl prezidenta Roosevelta, potřebuje Česko plán své ekonomické renesance.
Vláda se snaží jít správným směrem. Neurčitost řady opatření ale snižuje víru ve schopnost přinést skutečnou změnu. Pokud by vláda opravdu chtěla dostát slibu vést „ČR na základě sociálně a ekologicky orientovaného tržního hospodářství k prosperitě“, musely by její priority v oblasti zaměstnanosti, energetiky nebo vzdělávání být o mnoho ambicióznější.
Nejhmatatelnějším opatřením v oblasti zaměstnanosti je Zelená úsporám. Je dobře, že chce pokračovat v projektu, který prosadili v minulosti zelení. Jeho forma je ovšem vágní. Projekt je třeba podpořit nejméně 12 miliardami korun ročně. Taková podpora by znamenala 1% růst HDP každý rok, vytvořila by až 35 000 pracovních míst a domácnosti v zateplených domech by ročně ušetřily patnáct tisíc korun a více.
Správně se vláda zaměřuje na Moravskoslezský a Ústecký kraj. Těžko však doufat v nastartování moderní a udržitelné ekonomiky, pokud se zmocněncem pro tyto regiony stal Jiří Cienciala, konzervativní zastánce těžkého průmyslu. Oba regiony potřebují strategický plán podpořený fondy EU, který umožní změnit strukturu místní ekonomiky a dá zaměstnancům i podnikatelům šanci adaptovat se na nové příležitosti.
To se nestane, bude-li vláda razit centralizovanou energetiku s výstavbou reaktorů a nevzdá-li se plánů na prolomení limitů těžby uhlí. Zůstaneme-li „montovnou“ závislou na exportu, vývoji hospodářství v Německu a fosilních palivech, příští krize nás sestřelí mezi prvními.
Chceme-li oživit hospodářství a posílit sociální soudržnost společnosti, potřebujeme posílit každoroční přísun financí do vzdělávání na úroveň 6,5 % HDP a zvýšit platy učitelů minimálně o polovinu. Bez dobrých a motivovaných učitelů nebude úspěšná společnost.
Důraz na praktické zkušenosti se netýká pouze učňovských oborů, samozřejmostí by měl být u všech studentů, včetně vysokoškolských. Chceme-li, aby se naše děti opravdu v životě neztratily, dívejme se také přes plot české zahrádky. Každý středoškolák a učeň by měl mít právo strávit před koncem studia alespoň půlrok na škole v zahraničí.
Doba, kdy Česko konkurovalo jen díky kvalitní, levné pracovní síle, je pryč. Pokud chceme v budoucnu uspět, potřebuje nejen rekonstrukci, ale také hospodářskou a kulturní renesanci státu a společnosti. Z programového prohlášení nevyplývá, že by k ní vláda měla nakročeno.
Stále více mladých lidí si není jisto svou budoucností. Přitom nečekají, že jim vše spadne do klína a nebojí se tvrdé práce. Potřebujeme vlít do žil této generace novou naději. Podobně jako se ve 30. letech minulého století podařilo USA dostat se z krize díky programu Nový úděl prezidenta Roosevelta, potřebuje Česko plán své ekonomické renesance.
Vláda se snaží jít správným směrem. Neurčitost řady opatření ale snižuje víru ve schopnost přinést skutečnou změnu. Pokud by vláda opravdu chtěla dostát slibu vést „ČR na základě sociálně a ekologicky orientovaného tržního hospodářství k prosperitě“, musely by její priority v oblasti zaměstnanosti, energetiky nebo vzdělávání být o mnoho ambicióznější.
Nejhmatatelnějším opatřením v oblasti zaměstnanosti je Zelená úsporám. Je dobře, že chce pokračovat v projektu, který prosadili v minulosti zelení. Jeho forma je ovšem vágní. Projekt je třeba podpořit nejméně 12 miliardami korun ročně. Taková podpora by znamenala 1% růst HDP každý rok, vytvořila by až 35 000 pracovních míst a domácnosti v zateplených domech by ročně ušetřily patnáct tisíc korun a více.
Správně se vláda zaměřuje na Moravskoslezský a Ústecký kraj. Těžko však doufat v nastartování moderní a udržitelné ekonomiky, pokud se zmocněncem pro tyto regiony stal Jiří Cienciala, konzervativní zastánce těžkého průmyslu. Oba regiony potřebují strategický plán podpořený fondy EU, který umožní změnit strukturu místní ekonomiky a dá zaměstnancům i podnikatelům šanci adaptovat se na nové příležitosti.
To se nestane, bude-li vláda razit centralizovanou energetiku s výstavbou reaktorů a nevzdá-li se plánů na prolomení limitů těžby uhlí. Zůstaneme-li „montovnou“ závislou na exportu, vývoji hospodářství v Německu a fosilních palivech, příští krize nás sestřelí mezi prvními.
Chceme-li oživit hospodářství a posílit sociální soudržnost společnosti, potřebujeme posílit každoroční přísun financí do vzdělávání na úroveň 6,5 % HDP a zvýšit platy učitelů minimálně o polovinu. Bez dobrých a motivovaných učitelů nebude úspěšná společnost.
Důraz na praktické zkušenosti se netýká pouze učňovských oborů, samozřejmostí by měl být u všech studentů, včetně vysokoškolských. Chceme-li, aby se naše děti opravdu v životě neztratily, dívejme se také přes plot české zahrádky. Každý středoškolák a učeň by měl mít právo strávit před koncem studia alespoň půlrok na škole v zahraničí.
Doba, kdy Česko konkurovalo jen díky kvalitní, levné pracovní síle, je pryč. Pokud chceme v budoucnu uspět, potřebuje nejen rekonstrukci, ale také hospodářskou a kulturní renesanci státu a společnosti. Z programového prohlášení nevyplývá, že by k ní vláda měla nakročeno.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
