Tiskové zprávy
Česká pirátská strana: Piráti k návratu vlků: Podporujme ochranu velkých šelem, ale nezapomínejme na chovatele hospodářských zvířat
14. srpna 2020 | Česká pirátská strana
Správa CHKO Broumovsko na konci července informovala o narození třech vlčích mláďat na území Javořích hor. Znamená to další rozšíření vlčí populace na našem území, kde byl vlk na počátku 20. století vyhuben. Poslanec Pirátů František Elfmark, který se návratu šelem do přírody dlouhodobě věnuje, uvedl, že pro zachování populace vlků je třeba i adekvátní podpora ze strany státu na ochranu hospodářských zvířat.
Piráti podporují přirozený návrat vlků do ČR, podrobněji se tématu velkých šelem věnuje poslanec František Elfmark: „Vlk má v krajině důležitou roli, kdy funguje jako přirozený predátor, který nejen redukuje stav mnohdy přemnožené zvěře, ale mění i její chování, takže se zvěř například nezdržuje jen na jednom místě a nedochází tak k velkým lokálním škodám na lesních porostech.“ Odborníci také zdůrazňují, že vlk není přímým ohrožením pro člověka a není tedy důvod k panice.
Situace je ovšem jiná pro chovatele hospodářských zvířat, zejména ovcí, v oblastech výskytu vlka. Těm hrozí reálné ztráty. Piráti jsou pro maximální dotace na zabezpečení stád před vlkem a také pro rychlejší a jednodušší vyplácení náhrad veškerých škod chovatelům. „Ministerstvo životního prostředí v loňském roce správně navýšilo podporu v dotačních výzvách Operačního programu Životní prostředí, kdy chovatelé mohou nově dostat 100 % prostředků vynaložených na ochranu stád před vlky. Problémem zůstávají náhrady vlkem způsobených škod, kdy do kompenzací v tuto chvíli nejsou zahrnuty všechny vzniklé náklady. Je dobře, že s chystanou novelizací příslušného zákona by se to mělo změnit, neboť nedostatečná finanční podpora a kompenzace jsou jedním z důvodů, proč je vlk vnímán negativně, což může vést až například k jeho nelegálním odlovům,” uvedl Elfmark a zmínil také nový Program péče o vlka vydaný ministerstvem ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny, který by měl právě vyplácení kompenzací zjednodušit a zrychlit.
Piráti podporují přirozený návrat vlků do ČR, podrobněji se tématu velkých šelem věnuje poslanec František Elfmark: „Vlk má v krajině důležitou roli, kdy funguje jako přirozený predátor, který nejen redukuje stav mnohdy přemnožené zvěře, ale mění i její chování, takže se zvěř například nezdržuje jen na jednom místě a nedochází tak k velkým lokálním škodám na lesních porostech.“ Odborníci také zdůrazňují, že vlk není přímým ohrožením pro člověka a není tedy důvod k panice.
Situace je ovšem jiná pro chovatele hospodářských zvířat, zejména ovcí, v oblastech výskytu vlka. Těm hrozí reálné ztráty. Piráti jsou pro maximální dotace na zabezpečení stád před vlkem a také pro rychlejší a jednodušší vyplácení náhrad veškerých škod chovatelům. „Ministerstvo životního prostředí v loňském roce správně navýšilo podporu v dotačních výzvách Operačního programu Životní prostředí, kdy chovatelé mohou nově dostat 100 % prostředků vynaložených na ochranu stád před vlky. Problémem zůstávají náhrady vlkem způsobených škod, kdy do kompenzací v tuto chvíli nejsou zahrnuty všechny vzniklé náklady. Je dobře, že s chystanou novelizací příslušného zákona by se to mělo změnit, neboť nedostatečná finanční podpora a kompenzace jsou jedním z důvodů, proč je vlk vnímán negativně, což může vést až například k jeho nelegálním odlovům,” uvedl Elfmark a zmínil také nový Program péče o vlka vydaný ministerstvem ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny, který by měl právě vyplácení kompenzací zjednodušit a zrychlit.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
VP
Vít Pátek
30.8.2020 19:52Dlužno konstatovat, že například v elektronizací státní správy jsou Piráti o hodně orientovanější, než v této problematice.
Představa, že se malochovatelé ovcí (velkochovy v ČR takřka neexistují) nadšeně přeorientují na "vyplňovače žádostí", provozující dotovaný chov potravy a cvičných úlovků pro vlky, je mírně řečeno "mimo mísu", méně mírně řečeno naduté a nereálné sociální inženýrství.
Malochov ovcí reálně zabezpečený před absolutně chráněnými vlky je ekonomická absurdita - náklady na ochranu by řádově převyšovaly ekonomický efekt ze samotného chovu (na rozdíl od velkochovů, které uživí stálý lidský dohled - baču, resp. několik bačů, psy, případně i různé technické prostředky ochrany... a to ještě v končinách, kde absolutní ochrana vlka není). Dokonce i ekologický efekt chovu (udržení pestrosti krajiny a biodiverzity pomocí pastvy), u kterého se, pravda, i v dalších případech "na korunu nekouká", by byl absurdně nákladný.
Oč jednodušší je akceptovat holou realitu, že převážnou část naší vlasti tvoří kulturní krajina, kde na většině plochy vlk žít prostě nedokáže (pokud má skutečně vrozený strach z člověka, což mimochodem je jen odborná hypotéza, nikoli teorie s důkazy, nebude se rozmnožovat - činí tak jen když má pro vyvedení mladých dostatek klidu), na malé, nevýznamné části plochy (kde probíhá chov ovcí a dalších hospodářských zvířat pasoucích se venku, nebo třeba muflonů, což jsou vlastně taky ovce, ve volnosti, by žít sice dokázal, ale negativní efekt převyšuje pozitivní (vlk celosvětově není ohrožený druh, není rozumný důvod ho chránit všude), a pak tu je nějaký zbytek plochy - národní parky a další rezervace plus něco další plochy s dostatkem klidu pro vlka a bez převahy negativních efektů jeho výskytu, kde chráněn být může.
Odpovědět
Představa, že se malochovatelé ovcí (velkochovy v ČR takřka neexistují) nadšeně přeorientují na "vyplňovače žádostí", provozující dotovaný chov potravy a cvičných úlovků pro vlky, je mírně řečeno "mimo mísu", méně mírně řečeno naduté a nereálné sociální inženýrství.
Malochov ovcí reálně zabezpečený před absolutně chráněnými vlky je ekonomická absurdita - náklady na ochranu by řádově převyšovaly ekonomický efekt ze samotného chovu (na rozdíl od velkochovů, které uživí stálý lidský dohled - baču, resp. několik bačů, psy, případně i různé technické prostředky ochrany... a to ještě v končinách, kde absolutní ochrana vlka není). Dokonce i ekologický efekt chovu (udržení pestrosti krajiny a biodiverzity pomocí pastvy), u kterého se, pravda, i v dalších případech "na korunu nekouká", by byl absurdně nákladný.
Oč jednodušší je akceptovat holou realitu, že převážnou část naší vlasti tvoří kulturní krajina, kde na většině plochy vlk žít prostě nedokáže (pokud má skutečně vrozený strach z člověka, což mimochodem je jen odborná hypotéza, nikoli teorie s důkazy, nebude se rozmnožovat - činí tak jen když má pro vyvedení mladých dostatek klidu), na malé, nevýznamné části plochy (kde probíhá chov ovcí a dalších hospodářských zvířat pasoucích se venku, nebo třeba muflonů, což jsou vlastně taky ovce, ve volnosti, by žít sice dokázal, ale negativní efekt převyšuje pozitivní (vlk celosvětově není ohrožený druh, není rozumný důvod ho chránit všude), a pak tu je nějaký zbytek plochy - národní parky a další rezervace plus něco další plochy s dostatkem klidu pro vlka a bez převahy negativních efektů jeho výskytu, kde chráněn být může.
