Tiskové zprávy
Česká společnost ornitologická: Plošná aplikace jedu na hraboše se ruší. Odborníci se shodli na povolení pouze do hraboších nor
Ministerstvo zemědělství po kritice ornitologů, veřejnosti a Ministerstva životního prostředí zrušilo povolení plošné aplikace jedu proti hrabošům Stutox II. Rozhodlo se na pondělním jednání, kterého se účastnila i Česká společnost ornitologická. Výsledkem je pozastavení povolení plošné aplikace, tedy její prozatímní zákaz. Zemědělci mohou aplikovat jed do nor.
Ornitologové nicméně upozorňují, že jakékoliv použití jedu je pouze krajní řešení. Dodávají, že krajina již teď trpí intenzivním zemědělstvím a aplikace jedu je pro ni další zbytečná zátěž, zvláště v okamžiku, kdy populaci hraboše brzy čeká přirozený pád.
Povolení k plošné aplikaci jedu Stutox II vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v pondělí 5. srpna, v pátek ho ministr zemědělství pozastavil a v pondělí 12. srpna jeho pozastavení potvrdil. Za zrušení se postavilo i Ministerstvo životního prostředí, jehož postoj přispěl k pondělnímu rozhodnutí. „Vítáme, že se podařilo plošnou aplikaci zrušit. Umístění jedu pouze do nor je řešení, které je bezpečnější. Granule s jedem aspoň nemohou přímo sebrat ptáci a další živočichové. Hrozba pro ně se tak sice snižuje, ale rozhodně není nulová,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, který se pondělního jednání účastnil. Na něm mimo jiné zaznělo od hlavní hygieničky ČR Evy Gottvaldové, že riziko přenosu chorob z hraboše na člověka je minimální, což byl jeden z hlavních argumentů pro plošnou aplikaci jedu.
Jed do krajiny nepatří
Jed Stutox II je podle ředitele Ústavu pro životní prostředí PřF UK Tomáše Cajthamla nebezpečný pro všechny živočichy, kteří s ním přijdou do styku. „Kromě hrabošů zejména pro další hlodavce, ptáky a predátory hlodavců, včetně malých šelem a zejména dravých ptáků. Problém spočívá v tom, že akutní působení způsobuje uhynutí až v řádu hodin, tedy dostatečně dlouhou dobu, aby intoxikované, oslabené a dezorientované zvíře bylo napadeno dravcem. Navíc účinná látka Stutoxu II fosfid zinečnatý, který se v žaludku přeměňuje na velmi jedovatý fosfan, může působit chronicky a způsobovat další poškozování organismu,“ upřesňuje profesor Cajthaml.
Ornitologové považují trávení pouze za krajní řešení. „Argumentům zemědělců rozumíme a nijak je nezpochybňujeme. Myslíme si ale, že místo použití jedu existují i jiná řešení, která lze dělat průběžně a hlavně preventivně. Například hluboká orba, podpora predátorů hrabošů, udržování nízké vegetace v příkopech a na mezích v době gradace a postupná změna monokulturní krajiny na pestrou. Je to přirozené a dlouhodobé řešení, na rozdíl od jedu,“ vysvětluje Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.
Hrabošovi lze čelit i bez jedu
Ekologický zemědělec a zakladatel společnosti PROBIO Martin Hutař potvrzuje, že hrabošovi lze čelit i bez jedu. „Zvýšený výskyt hraboše jsme sice zaznamenali, ale opravdu zásadní škody na úrodě nemáme. Důvodem je, že pravidelně ořeme na všech plochách a tam, kde je riziko přemnožení hrabošů, dáváme berličky pro káňata a poštolky. Zároveň pěstujeme meziplodiny. Hlodavci pak mají z čeho vybírat a neškodí tolik na hlavních plodinách. Hraboš má svou roli v ekosystému. Prokypřuje půdu, přináší do ní organickou hmotu a jeho nory slouží k jímání vody,“ říká Hutař.
Gradace hraboše polního je nyní na svém vrcholu a čeká ji přirozený strmý pád. „Jed je zásah do přirozeného procesu, zvýšenou populaci hrabošů naředí a její kolaps nebude tak razantní a následně může dřív dojít k její gradaci. I z tohoto důvodu považujeme použití Stutoxu II za zbytečné. Navíc, krajina již teď trpí intenzivní chemizací a aplikace jedu je pro ni další zbytečná zátěž. Myslíme, že nyní je čas přehodnotit přístup a začít se chovat ke krajině jinak. Na příkladu nejen biofarem, ale i mnoha konvenčních zemědělců vidíme, že je to možné. Jed je pro zemědělce pouze možnost, nikoli povinnost,“ upozorňuje Vermouzek.
Ornitologové apelují na veřejnost, aby si více všímala, co se v krajině děje
Pokud zjistíte, že na poli leží granule jedu nebo tam jsou uhynulí hraboši, pošlete informaci na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podatelna@ukzuz.cz a v kopii na ČSO cso@birdlife.cz. Na ÚKZÚZ a do ČSO můžete hlásit i úhyny zajíců a dalších živočichů na polích.
Zároveň prosíme o vkládání případů nalezených ptáků do naší databáze birds.cz, bližší informace o možných otravách přivítáme také na našem mailu cso@birdlife.cz.
Česká společnost ornitologická dlouhodobě upozorňuje, že kvůli intenzivnímu zemědělství mizí z České republiky polní ptáci, zhoršuje se kvalita půdy a povrchové i podzemní vody jsou znečištěné pesticidy. Prostřednictvím petice https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/ apeluje na ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství a pestrou krajinu. Petici podepsalo už téměř 50 tisíc lidí v elektronické a papírové podobě.
Kontakt pro další informace
Zdeněk Vermouzek, verm@birdlife.cz, 773 380 285
Ornitologové nicméně upozorňují, že jakékoliv použití jedu je pouze krajní řešení. Dodávají, že krajina již teď trpí intenzivním zemědělstvím a aplikace jedu je pro ni další zbytečná zátěž, zvláště v okamžiku, kdy populaci hraboše brzy čeká přirozený pád.
Povolení k plošné aplikaci jedu Stutox II vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v pondělí 5. srpna, v pátek ho ministr zemědělství pozastavil a v pondělí 12. srpna jeho pozastavení potvrdil. Za zrušení se postavilo i Ministerstvo životního prostředí, jehož postoj přispěl k pondělnímu rozhodnutí. „Vítáme, že se podařilo plošnou aplikaci zrušit. Umístění jedu pouze do nor je řešení, které je bezpečnější. Granule s jedem aspoň nemohou přímo sebrat ptáci a další živočichové. Hrozba pro ně se tak sice snižuje, ale rozhodně není nulová,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, který se pondělního jednání účastnil. Na něm mimo jiné zaznělo od hlavní hygieničky ČR Evy Gottvaldové, že riziko přenosu chorob z hraboše na člověka je minimální, což byl jeden z hlavních argumentů pro plošnou aplikaci jedu.
Jed do krajiny nepatří
Jed Stutox II je podle ředitele Ústavu pro životní prostředí PřF UK Tomáše Cajthamla nebezpečný pro všechny živočichy, kteří s ním přijdou do styku. „Kromě hrabošů zejména pro další hlodavce, ptáky a predátory hlodavců, včetně malých šelem a zejména dravých ptáků. Problém spočívá v tom, že akutní působení způsobuje uhynutí až v řádu hodin, tedy dostatečně dlouhou dobu, aby intoxikované, oslabené a dezorientované zvíře bylo napadeno dravcem. Navíc účinná látka Stutoxu II fosfid zinečnatý, který se v žaludku přeměňuje na velmi jedovatý fosfan, může působit chronicky a způsobovat další poškozování organismu,“ upřesňuje profesor Cajthaml.
Ornitologové považují trávení pouze za krajní řešení. „Argumentům zemědělců rozumíme a nijak je nezpochybňujeme. Myslíme si ale, že místo použití jedu existují i jiná řešení, která lze dělat průběžně a hlavně preventivně. Například hluboká orba, podpora predátorů hrabošů, udržování nízké vegetace v příkopech a na mezích v době gradace a postupná změna monokulturní krajiny na pestrou. Je to přirozené a dlouhodobé řešení, na rozdíl od jedu,“ vysvětluje Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.
Hrabošovi lze čelit i bez jedu
Ekologický zemědělec a zakladatel společnosti PROBIO Martin Hutař potvrzuje, že hrabošovi lze čelit i bez jedu. „Zvýšený výskyt hraboše jsme sice zaznamenali, ale opravdu zásadní škody na úrodě nemáme. Důvodem je, že pravidelně ořeme na všech plochách a tam, kde je riziko přemnožení hrabošů, dáváme berličky pro káňata a poštolky. Zároveň pěstujeme meziplodiny. Hlodavci pak mají z čeho vybírat a neškodí tolik na hlavních plodinách. Hraboš má svou roli v ekosystému. Prokypřuje půdu, přináší do ní organickou hmotu a jeho nory slouží k jímání vody,“ říká Hutař.
Gradace hraboše polního je nyní na svém vrcholu a čeká ji přirozený strmý pád. „Jed je zásah do přirozeného procesu, zvýšenou populaci hrabošů naředí a její kolaps nebude tak razantní a následně může dřív dojít k její gradaci. I z tohoto důvodu považujeme použití Stutoxu II za zbytečné. Navíc, krajina již teď trpí intenzivní chemizací a aplikace jedu je pro ni další zbytečná zátěž. Myslíme, že nyní je čas přehodnotit přístup a začít se chovat ke krajině jinak. Na příkladu nejen biofarem, ale i mnoha konvenčních zemědělců vidíme, že je to možné. Jed je pro zemědělce pouze možnost, nikoli povinnost,“ upozorňuje Vermouzek.
Ornitologové apelují na veřejnost, aby si více všímala, co se v krajině děje
Pokud zjistíte, že na poli leží granule jedu nebo tam jsou uhynulí hraboši, pošlete informaci na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podatelna@ukzuz.cz a v kopii na ČSO cso@birdlife.cz. Na ÚKZÚZ a do ČSO můžete hlásit i úhyny zajíců a dalších živočichů na polích.
Zároveň prosíme o vkládání případů nalezených ptáků do naší databáze birds.cz, bližší informace o možných otravách přivítáme také na našem mailu cso@birdlife.cz.
Česká společnost ornitologická dlouhodobě upozorňuje, že kvůli intenzivnímu zemědělství mizí z České republiky polní ptáci, zhoršuje se kvalita půdy a povrchové i podzemní vody jsou znečištěné pesticidy. Prostřednictvím petice https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/ apeluje na ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství a pestrou krajinu. Petici podepsalo už téměř 50 tisíc lidí v elektronické a papírové podobě.
Kontakt pro další informace
Zdeněk Vermouzek, verm@birdlife.cz, 773 380 285
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
