Tiskové zprávy
AOPK ČR: Po roční přestávce se do Strakonic stěhují další sysli
Přesně 34 syslů bylo dnes vypuštěno na letišti ve Strakonicích. Z odchovů v Zoo Hluboká a záchranné stanici Rozovy pochází 25 zvířat, dalších 9 je původem přímo ze Strakonic, odkud byli nedávno dočasně převezeni do Zoo Hluboká a záchranné stanice Makov kvůli silným přívalovým dešťům. Akce je součástí záchranného programu, který pro sysla před více než patnácti lety připravila a koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Vypuštění sysli by měli oživit strakonickou skomírající populaci tohoto vzácného savce.
„Letiště ve Strakonicích je jedním z pouhých 40 míst v České republice, kde se nyní sysel obecný vyskytuje. Syslů tu ale v posledních letech výrazně ubylo, nejspíš kvůli silným dešťům. Proto jsme vloni zdejší populaci posílili o 36 syslů, letos přidáváme dalších 34. Problém je, že jednotlivé syslí populace jsou v naší krajině izolované a zvířata se mezi nimi nemohou pohybovat. Pro ilustraci – nejbližší sysli žijí od Strakonic 40 km. Právě proto jsme přikročili i k tomu, že jsme letos nějaké vyčerpané a dezorientované sysly po silných deštích dočasně ze Strakonic odvezli – populace by bez toho mohla úplně zaniknout,“ vysvětluje Lenka Čolobentičová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka záchranného programu.
Příklad sysla názorně ilustruje, jak může být osud živočišného druhu vrtkavý. V padesátých letech byl označován za škůdce. Sysli ale doplatili na rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů a dramatický úbytek ploch s nízkou trávou. Pro jejich přežití v naší přírodě je nyní klíčové zabezpečit potřebnou péči tam, kde v současné době žijí. To znamená vhodným způsobem hospodařit, především pravidelně kosit trávu či spásat. Syslům totiž vyhovují suché, nízké stepní trávníky.
Záchranný program zahrnuje pravidelné sčítání zvířat, pastvu a kosení nebo odchovy zvířat v partnerských zoologických zahradách a záchranných stanicích. Na vhodných místech se sysli vypouštějí, aby posílili stávající populace, nebo vytvořili novou kolonii. Letos to bylo na několika místech – v Českém středohoří na Odolickém vrchu, na Znojemsku a právě ve Strakonicích.
„Zoologické zahrady odchovávají ohrožené druhy a snaží se zachovat biologickou rozmanitost. Zapojují se do záchranných programů, podporují je a odchované jedince navrací zpět do přírody. Mezi naše činnosti tedy nepatří jen zvířata vystavovat, ale podílíme se i na záchraně ohrožených druhů a jejich návratu do přírody. Důležité je také vzdělávání – návštěvníci u nás vidí na vlastní oči to, co je v přírodě mnohdy skryto, a mohou se tu řadu zajímavých informací dozvědět,“ doplňuje Markéta Jariabková z Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou.
„Když jsme se záchranným programem před 15 lety začínali, odhadovalo se, že u nás žije zhruba 3 600 syslů, nyní jsme zhruba na 6000. I když zdaleka není vyhráno, tak se zdá, že naše práce má smysl. Sysel není ale jediný druh, pro který jsme záchranný program připravili. Nyní jich běží již čtrnáct, díky nim se z naší přírody nevytratil třeba hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty užovek stromových. Připravujeme další, evropský projekt PROSPECTIVE LIFE nám umožní věnovat péči širšímu spektru ohrožených druhů. Přinese na čtyři desítky nových záchranných programů, programů péče a regionálních akčních plánů,“ konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Letiště ve Strakonicích je jedním z pouhých 40 míst v České republice, kde se nyní sysel obecný vyskytuje. Syslů tu ale v posledních letech výrazně ubylo, nejspíš kvůli silným dešťům. Proto jsme vloni zdejší populaci posílili o 36 syslů, letos přidáváme dalších 34. Problém je, že jednotlivé syslí populace jsou v naší krajině izolované a zvířata se mezi nimi nemohou pohybovat. Pro ilustraci – nejbližší sysli žijí od Strakonic 40 km. Právě proto jsme přikročili i k tomu, že jsme letos nějaké vyčerpané a dezorientované sysly po silných deštích dočasně ze Strakonic odvezli – populace by bez toho mohla úplně zaniknout,“ vysvětluje Lenka Čolobentičová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka záchranného programu.
Příklad sysla názorně ilustruje, jak může být osud živočišného druhu vrtkavý. V padesátých letech byl označován za škůdce. Sysli ale doplatili na rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů a dramatický úbytek ploch s nízkou trávou. Pro jejich přežití v naší přírodě je nyní klíčové zabezpečit potřebnou péči tam, kde v současné době žijí. To znamená vhodným způsobem hospodařit, především pravidelně kosit trávu či spásat. Syslům totiž vyhovují suché, nízké stepní trávníky.
Záchranný program zahrnuje pravidelné sčítání zvířat, pastvu a kosení nebo odchovy zvířat v partnerských zoologických zahradách a záchranných stanicích. Na vhodných místech se sysli vypouštějí, aby posílili stávající populace, nebo vytvořili novou kolonii. Letos to bylo na několika místech – v Českém středohoří na Odolickém vrchu, na Znojemsku a právě ve Strakonicích.
„Zoologické zahrady odchovávají ohrožené druhy a snaží se zachovat biologickou rozmanitost. Zapojují se do záchranných programů, podporují je a odchované jedince navrací zpět do přírody. Mezi naše činnosti tedy nepatří jen zvířata vystavovat, ale podílíme se i na záchraně ohrožených druhů a jejich návratu do přírody. Důležité je také vzdělávání – návštěvníci u nás vidí na vlastní oči to, co je v přírodě mnohdy skryto, a mohou se tu řadu zajímavých informací dozvědět,“ doplňuje Markéta Jariabková z Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou.
„Když jsme se záchranným programem před 15 lety začínali, odhadovalo se, že u nás žije zhruba 3 600 syslů, nyní jsme zhruba na 6000. I když zdaleka není vyhráno, tak se zdá, že naše práce má smysl. Sysel není ale jediný druh, pro který jsme záchranný program připravili. Nyní jich běží již čtrnáct, díky nim se z naší přírody nevytratil třeba hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty užovek stromových. Připravujeme další, evropský projekt PROSPECTIVE LIFE nám umožní věnovat péči širšímu spektru ohrožených druhů. Přinese na čtyři desítky nových záchranných programů, programů péče a regionálních akčních plánů,“ konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk