Armáda spásy: Poctiví nálezci z řad bezdomovců odměněni

Pan Jaroslav žije v azylovém domě Armády spásy již několik let a vypomáhá zde ve skladu obnošeného šatstva. 24. 12. 2008 třídil a skládal obnošené oblečení jako obvykle, když při vybalování jedné igelitky něco cinklo a na zem se vykutálela koruna. „Zvedl jsem ji a fouknul do dlaně pro štěstí. A to na sebe nenechalo dlouho čekat. Na podlahu se snesla jedna, pak druhá, třetí a další bankovka. Naposledy jsem takovou viděl předloni. Pětitisícovka.“ V první chvíli si pan Jaroslav myslel, že si z něj někdo „vystřelil“ a do oděvů nastražil barevné papírky. Záhy ale zjistil, že se jedná o skutečné bankovky a začal počítat až došel k rovným 95-ti tisícům korun. Bankovky srovnal do balíčku a naproti dokladu odevzdal zaměstnancům Armády spásy. Myslí čtenáře teď nejspíš hlodá otázka, proč tak tento člověk v nouzi učinil. „Rodiče mne vedli k poctivosti a pravdomluvnosti. Nic jiného jsem nemohl udělat. Navíc vděčím Armádě spásy za mnoho, vytáhli mně z velké bryndy. Nedovedete si představit, jak jsem žil, bydlel a vypadal. Pomohli mně více než museli. Jsou to lidi, kterým můžu jen děkovat a zároveň se jim chci dívat zpříma do očí.“ Nalezená částka byla odevzdána na oddělení ztrát a nálezů Magistrátu města Brna.
Druhým oceněným bezdomovcem je pan Zdeněk, taktéž ubytovaný v Armádě spásy, který pravidelně brouzdá ulicemi Brna a hledá ztracené peněženky a doklady. Vytipoval již několik lokalit, kde zloději odhazují prázdné peněženky, avšak často v nich ponechávají doklady či jiné drobnosti. Pan Zdeněk by z příběhů o hledání a nalézání mohl napsat knížku. „Našel jsem peněženku s doklady muže již v létech, peníze už v ní samozřejmě nebyly, ale nejspíš větší radost než z těch peněz měl onen muž z fotografie svého psa, kterou by jak říkal postrádal nejvíce,“ ilustruje jeden z příběhů. A proč to pan Zdeněk dělá? „Prostě prožívám něco, co dnes málo kdo. Určitě mám lepší pocit, jak ti lapkové, kteří berou, možná se radují z lupu, ale opravdový pocit štěstí nikdy nepoznají“.