Arnika - program Toxické látky a odpady: Podpisové akce sdružení ARNIKA v jižních Čechách

V rámci akce „60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu“ uspořádají dnes aktivisté sdružení ARNIKA ve spolupráci se Sdružením CALLA a Hnutím DUHA mezi 10,00 – 16,00 na Lannově třídě v Českých Budějovicích a zítra od 12,00 do 15,00 na náměstí T. G. Masaryka v Táboře informační stánky k petici „Budoucnost bez jedů“(2).

Smyslem této akce je informovat nejširší veřejnost o nebezpečí a škodlivosti toxických látek. Cílem kampaně a zároveň požadavkem petice je především uzákonění práva na informace o toxických látkách prostřednictvím tzv. integrovaného registru znečišťování (3) a ratifikace nové Stockholmské úmluvy(4) o tuctu toxických látek (např. dioxinech, DDT či nebezpečných polychlorovaných bifenylech - PCB).

(1) „Arnika“

Ekologické sdružení Arnika založila skupina, která 29. 9. 2001 opustila Děti Země z důvodu odlišných představ o budoucí činnosti a struktuře této organizace.
Arnika se zabývá ochranou mokřadů a vodních toků, znečištěním životního prostředí toxickými látkami a odpady a podporou účasti veřejnosti v rozhodování o životním prostředí. (Podrobnější informace o projektech a představitelích nové organizace naleznete níže). Pro novou organizaci hraje významnou roli i mezinárodní a přeshraniční spolupráce, například na projektu mezinárodní spolupráce při ochraně dolního Labe anebo na mezinárodním projektu týkajícím se toxických látek v životním prostředí. Arnika je rovněž zapojena do práce mezinárodních sítí za snížení toxických látek v životním prostředí – IPEN (International POPs Elimination Network) a Health Care Without Harm.
Posláním nové organizace je zlepšení stavu životního prostředí, jeho obrana před znečišťováním, ochrana a obnova přírodních hodnot na území ČR, a to i v evropském kontextu. Arnika je celostátní organizace s centrální kanceláří a místně či tématicky definovanými samostatnými subjekty. Arnika bude usilovat o širokou členskou základnu. Svých cílů hodlá dosahovat pomocí kampaní a projektů.
Arnika představí své představitele, náplň činnosti a poslání na tiskové konferenci v Praze dne 29. října 2001.



Projekty „Arniky“ a její hlavní představitelé

Nejvýznamnějšími projekty jsou:
- „Ochrana dolního toku Labe“ pod vedením Ing. Vlastimila Karlíka, bývalého místopředsedy Dětí Země a vedoucího programu „Příroda“ a Jana a Šárky Dostálových, původně vedoucích Dětí Země Děčín
- „Budoucnost bez jedů“ v koordinaci RNDr. Jindřicha Petrlíka (dřívějšího předsedy Dětí Země) včetně stejnojmenné petice, kterou koordinují Oldřich Jarolím a Vojtěch Pešek
- „Veřejnost a rozhodování o dálnici D3“ vedená Ing. Petrem Hrdinou, který v Dětech Země vedl program „Doprava“ a pobočku v Praze
- „Koncepce nakládání s odpady“ pod vedením Ing. Milana Havla, bývalého vedoucího programu Dětí Země „Odpady a toxické látky“

Pod novou organizaci přešlo i Centrum pro podporu občanů, které bylo dosud součástí Dětí Země, vedené vedle Jindřicha Petrlíka také Martinem Skalským. Centrum pro podporu občanů se v Arnice bude i nadále věnovat případům zkušebního polygonu Škoda Auto, lisovně v Úvalech a dalším. Lenka Mašková, která u Dětí Země vedla Komunikační centrum a Fond ohrožené přírody, má v Arnice na starosti komunikaci se členy a rozvoj členské a přispěvatelské základny.
Tiskovou mluvčí ekologického sdružení Arnika je Ivona Půlkrábková, bývalá tisková mluvčí Dětí Země.

(2) Cílem kampaně „Budoucnost bez jedů“ je snížení přítomnosti toxických látek v našem životním prostředí a především prosazení přísnějších zákonů k jejich regulaci. Petice „Budoucnost bez jedů“ je směřovaná především na poslance Parlamentu ČR a k dnešnímu dni má více než pět tisíc signatářů. Je mezi nimi i řada významných osobností, například ekolog Igor Míchal a Ivan Dejmal, psycholog Slavomil Hubálek, herec Petr Vacek, hudebníci Vladimír Merta, Jan Vodňanský, Jaroslav Hutka, ale i politici: například berounský starosta Jiří Besser, starosta města Polná a zároveň zastupitel kraje Vysočina Jindřich Skočdopole.

Cíl „60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu“ je shodný s cíli petice a projektu „Budoucnost bez jedů“ – tedy snížení přítomnosti toxických látek v našem životním prostředí a především prosazení přísnějších zákonů k jejich regulaci. Celých 60 dní vyvrcholí pochodem Prahou 3. listopadu 2001. Vzhledem ke všudypřítomnosti toxických látek se akce sdružení ARNIKA, dalších občanských sdružení i jednotlivých občanů neomezují jen na Prahu. „60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu“ zahájilo sdružení ARNIKA dvěma akcemi: 4. září 2001 předáním studie „POPs – jed v srdci Evropy“ ministrovi průmyslu a obchodu ČR, Miroslavu Grégrovi a 5. září happeningem před skládkou nebezpečných odpadů v Pozďátkách u Třebíče.

(3) Právo na informace o toxických látkách - Integrovaný registr znečišťování - zavádí vládní návrh zákona o integrované prevenci znečištění (tzv. IPPC), který prošel v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR prvním čtením 12. července 2001. Je to jednoduchý informační systém o množství toxických látek, které jednotlivé podniky používají ve výrobě, vypouští do ovzduší, do vody, půdy anebo končí v odpadech. Má být veřejně přístupný například na internetu. Tomuto registru podobné systémy jsou uplatňovány již po řadu let v zahraničí pod různými názvy - Toxic Release Inventory (TRI) v USA či Pollutant Release and Transfer Register (PRTR) - tak se mu říká spíše v evropských zemích. Jak takový systém vypadá v praxi lze vidět na webovských stránkách: http://bezjedu.detizeme.cz/registr.htm

(4) Nová mezinárodní dohoda o tuctu nejtoxičtějších látek na světě (tzv. perzistentních organických látkách) je podle místa svého vzniku nazývána Stockholmskou úmluvou. K jejímu podpisu došlo 23. května 2001. Zakazuje osm pesticidů, dvě průmyslové látky a stanovuje nutnost eliminovat zatížení životního prostředí dioxiny a furany, které vznikají například spalováním chlorovaných látek anebo jako nechtěný vedlejší produkt některých chemických výrob. Česká republika ji podepsala, stejně jako například Polsko, Evropská unie, Slovinsko, Ukrajina anebo USA (celkem 70 států). Pro Českou republiku bude tato úmluva mimo jiné znamenat například důslednější třídění a recyklaci odpadů namísto jejich spalování ve spalovnách či skládkování (skládky i spalovny jsou zdroji dioxinů).