MŽP ČR: Poslanci zvedli ruku pro lepší ochranu české přírody

Poslanecká sněmovna dnes schválila návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny. „Poslanci zvedli ruku pro účinnější ochranu stromořadí před masovým kácením, pro efektivnější ochranu přírody a pro zrušení nesmyslné praxe udělování výjimek ze zákona vládou. Občané tak budou mít rozhodování blíž. Je to velký úspěch,“ přivítal dnešní rozhodnutí Sněmovny ministr životního prostředí Ladislav Miko. "Považuji za velmi cenné, že zákon získal podporu napříč celou Sněmovnou, což ukazuje, že ochrana přírody je cennou hodnotou pro poslance bez ohledu na politickou příslušnost," dodává ministr Miko.

Zatímco podle dosavadního znění zákona stačilo ke kácení stromořadí u silnic a železnic pouze oznámení správce komunikace, dnes schválená novela požaduje povolovací řízení. „Ke zpřísnění jsme sáhli poté, co na jaře 2006 došlo k doslova masovému kácení alejí. Potřebnost změny potvrdily i další roky, kdy se situace pokaždé opakovala. Dvakrát vyzvali ministři životního prostředí a dopravy společně k zastavení takové devastace krajiny, ovšem systémové a definitivní řešení znamená až dnes přijatý zákon,“ říká Ladislav Miko.

Aleje jsou v krajině významné zdaleka nejenom jako estetický prvek, ale i jako životní prostor mnoha druhů živočichů. Stromořadí brání také velmi účinně větrné erozi, pomáhají udržovat stabilnější hydrologický režim v krajině a tím přispívají ke zvládání přívalových dešťů. Působí i jako pozitivní prvek bezpečnosti silničního provozu, protože chrání motoristy i cyklisty před nárazy větru. V blízkosti obcí působí také jako přirozená protihluková ochrana.

Nově tedy budou rozhodovat o tom, zda bude kácení v konkrétních případech povoleno, ve většině případů obecní a městské úřady vždy po dohodě s příslušným silničním nebo železničním úřadem. Pokud k dohodě nedojde, bude rozhodovat nejbližší nadřízený orgán (tedy zpravidla krajský úřad). Povolovací řízení je druhem správního řízení a počítá tedy s účastí veřejnosti a také dává obcím právo požadovat náhradní výsadbu.

Novela znamená také významné zjednodušení administrativy a přiblížení rozhodování blíž k občanům. Mění kompetence jednotlivých orgánů ochrany přírody tak, aby se zjednodušily a pokud možno také koncentrovaly v daném území u jednoho orgánu. Výhodou bude nejen snadnější dostupnost pro veřejnost, ale také možnost spojení řízení a tedy úspora nákladů pro veřejné rozpočty i občany. V návrhu novely se jednotlivé kompetence orgánů ochrany přírody podrobně vymezují, pro občany tak bude orientace v nich jednodušší. Například na území chráněné krajinné oblasti (CHKO) bude jediným orgánem ochrany přírody správa dané CHKO.

Novela také ruší současnou nesmyslnou praxi, kdy o výjimkách ze zákona o ochraně přírody a krajiny musí rozhodovat vláda. Napříště bude o výjimkách ze zákazů v chráněných krajinných oblastech, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách rozhodovat Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). Na území národních parků bude výjimky ze zákona udělovat správa národního parku. V přírodních rezervacích a v přírodních památkách bude výjimky povolovat krajský úřad. Ve všech případech půjde o standardní režim správního řízení, kde je možné uplatňovat námitky, existuje možnost odvolání a je zajištěno právo účasti veřejnosti. Kromě toho se tak rozhodování dostává blíže k žadatelům o výjimky.

Novela také řeší problém nedostatečného převedení evropských směrnic o ochraně volně žijících ptáků a o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin do české legislativy. Evropská komise totiž kvůli tomu již proti České republice zahájila řízení, které by mohlo skončit až u Evropského soudního dvora. Novela proto nově upravuje postup při hodnocení lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO) pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Podle dosavadního znění zákona jsou tyto dokumenty vyloučeny z hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000, což je v rozporu s evropským právem. Novela dále zajišťuje, aby v souladu s evropskými směrnicemi byla vždy hledána alternativní řešení investičních záměrů bez negativního vlivu na „naturová“ území. Upravuje také důvody pro udělení výjimek z ochrany zvláště chráněných druhů tak, aby byly v souladu s evropskou legislativou.

Novela nyní míří do Senátu a poté k podpisu prezidentu republiky.