Ekologický právní servis: Poslanecká sněmovna zítra projedná návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, směřující k drastickému omezení účasti občanů ve správních řízeních

Poslanecká sněmovna projedná zítra, v úterý 23.10., návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny z pera poslanců ODS Brouska, Drdy a Sehoře. Jedná se za poslední dva roky již v pořadí o třetí návrh této trojice poslanců, směřující k drastickému omezení účasti občanů ve správních řízeních. Vedle nového správního řádu, navrhovaného ČSSD, je to další legislativní krok k omezení kontroly rozhodování státních orgánů ve prospěch podnikatelských subjektů.

Návrh novely pod záminkou „technického upřesnění“ stávajícího znění zákona o ochraně přírody a krajiny okruh řízení, jichž se veřejnost (občanská sdružení) mohou účastnit, pouze na územní řízení (řízení, při nichž se stanoví podmínky pro umístění staveb). Veřejnost se tak nebude moci účastnit řízení podle samotného zákona o ochraně přírody a krajiny, jako je řízení o vydání rozhodnutí o kácení dřevin, zásahů do významných krajinných prvků, krajinného rázu, souhlas s výjimkou z ochrany zvláště chráněných území apod. 1)

Vedle omezení okruhu řízení poslanci ODS dále navrhují, aby se řízení směla účastnit pouze sdružení, která mají sídlo či organizační jednotku v územním obvodu stavebního úřadu, který řízení, dotýkající se ochrany přírody a krajiny, zahajuje. Tento požadavek je v praxi nemožný, neboť v České republice je 750 obcí, pověřených vykonávat funkci stavebních úřadů a je nemyslitelné aby v každé z nich vzniklo občanské sdružení či jeho organizační jednotka.2)

„Cílem novely není odstranit „interpretační obtíže“ při aplikaci zákona, ale zrušit právní možnost veřejnosti účastnit se řízení na ochranu životního prostředí“ uvádí právník Ekologického právního servisu Mgr. Martin Prokop. Návrh je v naprostém rozporu s čl. 6.1., 6.2. a 6.4 Aarhuské úmluvy o účasti veřejnosti na rozhodování, kterou má shodou na této schůzi Poslanecká sněmovna ratifikovat.

Novela přitom zastírá svůj zjevný účel a spoléhá přitom na to, že se většina členů Poslanecké sněmovny v předmětné problematice detailně neorientuje Ekologický právní servis rozeslal všem poslancům dopis, v němž jim problém novely vysvětlil. EPS doporučuje tuto nesystémovou novelizaci zamítnout a schválit novelu zákona z pera Ministerstvu životního prostředí.

1) Řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny zpravidla předcházejí územním rozhodnutím, stavební úřady vesměs vycházejí ze stanovisek orgánů ochrany přírody, obsažených v těchto rozhodnutích, a otázkami, jež tyto úřady řešily, se znova nezabývají. Účast veřejnosti v územních řízeních bude proto v těchto případech zbytečná – o tom podstatném bude rozhodnuto bez ní.
Řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny probíhají rovněž o zásazích, které se netýkají umisťování staveb, ale mohou znamenat výrazné poškození životního prostředí. Příkladem těchto řízení mohou být kauzy, jako je například povolování kácení v I. zónách Národního parku Šumava, výstavba golfových hřišť (Hluboká, Beskydy) či kácení zeleně v pražských parcích.

2) Možnosti založit sdružení v sídle stavebního úřadu zdánlivě nic nebrání. Až na to, že se místní občané o plánovaném projektu, který může poškodit životní prostředí v obci, dozví zpravidla s minimálním předstihem před tím, než je řízení zahájeno (pokud se v horším případě o investičním záměru nedozvědí až v okamžiku, kdy začne jeho faktická realizace). Založit občanské sdružení a včas podat žádost o informaci podle § 70 odst. 2 pak už většinou nestihnou, mimo jiné i proto, že o této možnosti dopředu vůbec nevědí.