Iuridicum Remedium, o. s.: Poslanecký přílepek o úvěrových registrech k zákonu o ochraně spotřebitele otevírá prostor pro nekontrolované sdílení osobních údajů spotřebitelů

Zcela bez pozornosti médií i většiny veřejnosti poslanecká sněmovna v podstatě jednohlasně schválila vládní novelu zákona o ochraně spotřebitele i s poslaneckým přílepkem, který se týká problematiky úvěrových registrů. Podle nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe) tato úprava, o níž bude v nejbližších dnech rozhodovat senát, otevírá nový prostor pro sdílení informací o klientech, kteří získali úvěr nebo o něj třeba jen požádali. Vágně definované údaje o bonitě nebo důvěryhodnosti klientů mohou být na rozdíl od stávajícího stavu uchovávány i bez souhlasu spotřebitelů a i několik let poté, co jsou vzájemné závazky vyrovnány. Navíc není jasné, jak bude fungovat dohled nad využíváním dat z registrů a zda bude vůbec možné nějak efektivně bránit tomu, aby se registry zneužívaly například za účelem cíleného marketingu na poli nabídky půjček.

Pozměňující návrh, který je nazván jako část pátá zákona o ochraně spotřebitele a v podstatě se skládá pouze ze dvou paragrafů, byť jeden z nich má v rozporu s legislativními zvyklostmi netradičních 15 odstavců, pochází z dílny poslance Radka Vondráčka a má evidenční číslo 2811. Podle důvodové zprávy je jeho cílem potřeba legislativní úpravy úvěrových registrů, uzákonění možnosti zpracovávat osobní údaje i bez souhlasu spotřebitele. Konečným účelem registrů má být zlepšení informovanosti věřitelů o dlužnících a tím i ochrana dlužníků před předlužováním. Podle IuRe ale z návrhu není jasné, jak by se tato ochrana měla oproti stávajícímu stavu zlepšit, protože žádné nové povinnosti věřitelů při poskytování úvěrů v návrhu obsaženy nejsou.

„Je otázkou proč by uvedená úprava měla být součástí zákona o ochraně spotřebitele. S ochranou spotřebitele totiž nemá mnoho společného, pouze umožňuje subjektům, které budou na registr napojeny, nadstandardně sdílet informace o svých klientech. Návrh tak chrání spíše tyto společnosti před rizikem předlužených klientů, ale nijak nezapovídá těmto lidem další úvěry dávat. Navíc návrh počítá s tím, že registr se má vztahovat i na podnikatelské úvěry. Proto jde podle mého názoru o legislativní přílepek, který by spíše patřil do jiného zákona nebo by měl být upraven samostatně,“ uvedl Jan Vobořil z Iure.

Iuridicum Remedium vidí jako problém návrhu také oblast ochrany osobních údajů klientů. Klientem podle návrhu není jen ten, kdy uzavřel nějakou smlouvu, ale třeba i ten, kdo o úvěr pouze žádal, osoby, které se zavázaly jako ručitelé, ale i další osoby, jako jsou třeba společníci obchodních společností nebo zákonní zástupci, které o nějaké úvěrové žádosti nemusí mít ani ponětí. Údaje oproti stávajícímu stavu mají být v některých případech uchovávány i bez souhlasu klienta.

Vágní je pak vymezení okruhu údajů, které si mají úvěrové společnosti předávat. Zákon nedává jasnou odpověď, jaké identifikační údaje se budou uchovávat v registrech, ani co se přesně myslí „údaji o bonitě, platební morálce nebo důvěryhodnosti spotřebitelů“, které si mohou mezi sebou jednotlivé úvěrové společnosti prostřednictvím registru předávat. Nejasný je i jeho vztah k zákonu o ochraně osobních údajů. Některá ustanovení například kontraproduktivně dublují obecnou úpravu v zákoně o ochraně osobních údajů nebo naopak bez jasného důvodu upravují určité povinnosti odlišně.

„Tento návrh považujeme z mnoha důvodů - počínaje způsobem legislativní úpravy až po věcné nedostatky - za nepodařený a z pohledu ochrany osobních údajů potenciálně rizikový. Uvítali bychom proto, aby byla úprava ze strany senátu v této podobě odmítnuta a rozeběhla se diskuze, zda vůbec je potřeba přijímat nějakou specifickou úpravu pro tyto registry a jak by případně měla vypadat,“ uzavřel Vobořil.