Tiskové zprávy
Svaz obcí NP Šumava: Potřebuje Šumava vlastní zákon? Ano a velmi.
V posledních dnech se v médiích objevily zprávy o tom, že kancelář prezidenta v rámci připomínkového řízení vyjádřila své pochybnosti nad novým zákonem o Národním parku Šumava. Kancléř Weigel míní, že "se jedná o předpis zbytečný a bezdůvodný.“
Jako předseda Svazu Obcí Národního parku Šumava a starosta jedné ze šumavských obcí jeho názor zásadně nesdílím. Národní park Šumava je po dvaceti letech své existence ukázkou toho, kam vede neustálé střídání koncepcí, předpisů, ministrů i ředitelů parku. Zoufale chybí jasná pravidla. Roztříštěná zónace, především zcela nesmyslných 135 ostrůvků prvních zón, neumožňuje kvalitní a koncepční péči o ekosystémy. Svévolné rozhodnutí jednoho člověka - ministra Bursíka o zařazení části druhých zón po orkánu Kyrill do bezzásahového režimu přineslo národnímu parku kůrovcovou kalamitu, které padly za oběť miliony stromů. Kdyby existoval zákon o národním parku, nebyla by taková zásadní individuální rozhodnutí možná.
Díky tomu všemu je Šumava kolbištěm různých názorů a místem střetů - nejasná vize, kam má péče o národní park směřovat, protichůdné názory i předpisy, roztříštěný a měnící se management - to vše připravovaný návrh zákona přinejmenším řeší.
Šumava, po staletí kulturní krajina obývaná lidmi, potřebuje také konečně jasná pravidla pro svůj trvale udržitelný rozvoj i normální podmínky pro život svých obyvatel.
Návrh zákona vznikal jako kompromis v široké diskusi u kulatých stolů za účasti odborníků z ministerstva, poslanců, nevládních organizací, vědců i zástupců regionu i obcí. Ti všichni měli dostatek možností vznést své připomínky, se všemi bylo pracováno.
O finální podobě zákona se jistě další debata na půdě parlamentu povede, to je zcela legitimní. V debatě nad tím, zda Národní park Šumava potřebuje vlastní zákon, říkám - rozhodně ano, a co nejrychleji.
Jako předseda Svazu Obcí Národního parku Šumava a starosta jedné ze šumavských obcí jeho názor zásadně nesdílím. Národní park Šumava je po dvaceti letech své existence ukázkou toho, kam vede neustálé střídání koncepcí, předpisů, ministrů i ředitelů parku. Zoufale chybí jasná pravidla. Roztříštěná zónace, především zcela nesmyslných 135 ostrůvků prvních zón, neumožňuje kvalitní a koncepční péči o ekosystémy. Svévolné rozhodnutí jednoho člověka - ministra Bursíka o zařazení části druhých zón po orkánu Kyrill do bezzásahového režimu přineslo národnímu parku kůrovcovou kalamitu, které padly za oběť miliony stromů. Kdyby existoval zákon o národním parku, nebyla by taková zásadní individuální rozhodnutí možná.
Díky tomu všemu je Šumava kolbištěm různých názorů a místem střetů - nejasná vize, kam má péče o národní park směřovat, protichůdné názory i předpisy, roztříštěný a měnící se management - to vše připravovaný návrh zákona přinejmenším řeší.
Šumava, po staletí kulturní krajina obývaná lidmi, potřebuje také konečně jasná pravidla pro svůj trvale udržitelný rozvoj i normální podmínky pro život svých obyvatel.
Návrh zákona vznikal jako kompromis v široké diskusi u kulatých stolů za účasti odborníků z ministerstva, poslanců, nevládních organizací, vědců i zástupců regionu i obcí. Ti všichni měli dostatek možností vznést své připomínky, se všemi bylo pracováno.
O finální podobě zákona se jistě další debata na půdě parlamentu povede, to je zcela legitimní. V debatě nad tím, zda Národní park Šumava potřebuje vlastní zákon, říkám - rozhodně ano, a co nejrychleji.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
