Tiskové zprávy
Strana zelených: Povodně a ochrana před nimi
4. dubna 2006 | Strana zelených
S přírodou je třeba spolupracovat, ne bojovat, je třeba docílit lepšího zadržování vody v krajině.
Současný kritický stav na mnoha místech České republiky má řadu příčin. Odráží se v něm podceňování hrozby povodní, neustálý boj člověka s přírodou namísto využítí procesů, jež jsou jí vlastní, a zřejmě i změny klimatu a charakteru srážek. Strana zelených se shoduje se současnou politikou v oblasti protipovodňové ochrany v tom, že je třeba docílit lepšího zadržování vody v krajině. Lišíme se však v názoru na to, jak a kde je hledat.
Tomáš Havlíček, vedoucí odborné sekce pro krajinu a vodohospodář k tomu říká: „Zelení nedůvěřují navrhovaným údolním nádržím. Jsou drahé, nespolehlivé a při nejistých prognózách srážek a průtoků lze jen obížně zaručit, aby nezpůsobily víc škod než užitku. Zkušenosti Znojma (Vranov), Břeclavi (Nové Mlýny), Blanska (Křetínka) a dalších sídel nás znovu přesvědčují o oprávněnosti tohoto názoru. Namísto toho chceme plošně využít retenčního potenciálu krajiny a zejména údolních niv.“
Ondřej Liška, lídr zelených pro parlamentí volby a poradce pro regionání rozvoj v Evropském parlamentu k tomu dodává: „Strana zelených se liší i v přístupu k zapojení vlastníků nemovitostí v záplavových územích. Chceme větší pravomoci obcí a vlastníků nemovitostí v záplavových územích při rozhodování o správě toků i protipovodňových opatřeních. Týká se to i jejich finanční spoluúčast na těchto investicích. Obdobný model funguje například v sousedním Německu, kde jsou drobné toky ve správě obcí. Na financování protipovodňové ochrany se tak podílí stát, obec i chráněné osoby.“
Zelení proto navrhují tři typy protipovodňových opatření, která jsou nejen efektivnější, ale v důledku i levnější.
1. Dejme znovu prostor řekám. Chceme vykoupit půdu pro rozšíření a úpravu koryt tak, aby toky získaly zpět svůj přírodní charakter a nezáleželo na tom, jestli se při povodni koryto někam kousek posune.
2. Připusťme velkoplošný rozliv povodní na zemědělskou a lesní půdu. Chceme jí využít k zachycení povodňových průtoků.
3. Omezme zastavování záplavových území. V současnosti jsou záplavová území ignorována a ti, kteří je obývají, podléhají falešnému pocitu, že se o jejich bezpečí postarají jiní. Přenesením části pravomocí, ale i povinnosti spolufinancování protipovodňových opatření na obce a vlastníky chráněných nemovitostí posílíme jejich sdílenou spoluzodpovědnost.
Tomáš Havlíček uzavírá: „Navrhované způsoby jsou efektivnější a budou nás všechny v důsledku stát méně, než ochrana pomocí přehrad. Budeme se muset naučit znovu žít s vodou v krajině a povodněmi. Zaplavené lužní lesy a louky není možné považovat za tragédii, ale normální součást našeho života.“
Kontakt:
Tomáš Havlíček, 603 893 212, havlicek@fontes.cz
Ondřej Liška, 777 140 077, ondrej.liska@zeleni.cz
Zuzana Benešová, 777 831 721, zuzana.benesova@zeleni.cz
Současný kritický stav na mnoha místech České republiky má řadu příčin. Odráží se v něm podceňování hrozby povodní, neustálý boj člověka s přírodou namísto využítí procesů, jež jsou jí vlastní, a zřejmě i změny klimatu a charakteru srážek. Strana zelených se shoduje se současnou politikou v oblasti protipovodňové ochrany v tom, že je třeba docílit lepšího zadržování vody v krajině. Lišíme se však v názoru na to, jak a kde je hledat.
Tomáš Havlíček, vedoucí odborné sekce pro krajinu a vodohospodář k tomu říká: „Zelení nedůvěřují navrhovaným údolním nádržím. Jsou drahé, nespolehlivé a při nejistých prognózách srážek a průtoků lze jen obížně zaručit, aby nezpůsobily víc škod než užitku. Zkušenosti Znojma (Vranov), Břeclavi (Nové Mlýny), Blanska (Křetínka) a dalších sídel nás znovu přesvědčují o oprávněnosti tohoto názoru. Namísto toho chceme plošně využít retenčního potenciálu krajiny a zejména údolních niv.“
Ondřej Liška, lídr zelených pro parlamentí volby a poradce pro regionání rozvoj v Evropském parlamentu k tomu dodává: „Strana zelených se liší i v přístupu k zapojení vlastníků nemovitostí v záplavových územích. Chceme větší pravomoci obcí a vlastníků nemovitostí v záplavových územích při rozhodování o správě toků i protipovodňových opatřeních. Týká se to i jejich finanční spoluúčast na těchto investicích. Obdobný model funguje například v sousedním Německu, kde jsou drobné toky ve správě obcí. Na financování protipovodňové ochrany se tak podílí stát, obec i chráněné osoby.“
Zelení proto navrhují tři typy protipovodňových opatření, která jsou nejen efektivnější, ale v důledku i levnější.
1. Dejme znovu prostor řekám. Chceme vykoupit půdu pro rozšíření a úpravu koryt tak, aby toky získaly zpět svůj přírodní charakter a nezáleželo na tom, jestli se při povodni koryto někam kousek posune.
2. Připusťme velkoplošný rozliv povodní na zemědělskou a lesní půdu. Chceme jí využít k zachycení povodňových průtoků.
3. Omezme zastavování záplavových území. V současnosti jsou záplavová území ignorována a ti, kteří je obývají, podléhají falešnému pocitu, že se o jejich bezpečí postarají jiní. Přenesením části pravomocí, ale i povinnosti spolufinancování protipovodňových opatření na obce a vlastníky chráněných nemovitostí posílíme jejich sdílenou spoluzodpovědnost.
Tomáš Havlíček uzavírá: „Navrhované způsoby jsou efektivnější a budou nás všechny v důsledku stát méně, než ochrana pomocí přehrad. Budeme se muset naučit znovu žít s vodou v krajině a povodněmi. Zaplavené lužní lesy a louky není možné považovat za tragédii, ale normální součást našeho života.“
Kontakt:
Tomáš Havlíček, 603 893 212, havlicek@fontes.cz
Ondřej Liška, 777 140 077, ondrej.liska@zeleni.cz
Zuzana Benešová, 777 831 721, zuzana.benesova@zeleni.cz
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
