Tiskové zprávy
MŽP ČR: Povodně, protipovodňová ochrana a opatření a role MŽP
Na včerejším jednání vlády předkládal ministr životního prostředí RNDr. Libor Ambrozek informaci s názvem „Zpráva o meteorologických příčinách katastrofální povodně v srpnu 2002 a vyhodnocení extremity příčinných srážek“, která shrnuje nejdůležitější výstupy z řešení I. etapy projektu „Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002“.
Předpovědní systém ČHMÚ
Na včerejším jednání vlády předkládal ministr životního prostředí RNDr. Libor Ambrozek informaci s názvem „Zpráva o meteorologických příčinách katastrofální povodně v srpnu 2002 a vyhodnocení extremity příčinných srážek“, která shrnuje nejdůležitější výstupy z řešení I. etapy projektu „Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002“.
Některé dokumentační práce projektu probíhají již od povodňové situace v srpnu 2002. Prioritně byly zpracovány meteorologické analýzy a hodnocení extrémních srážek, které povodni předcházely. V rámci projektu byly použity nové technologie prostorových analýz radarových záznamů a naměřených srážek. Dokumentace radarových záznamů a meteorologických map, společně s dalšími expertními výpočty, budou součástí celkového řešení projektu, ale již nyní se využívají jako podklad pro probíhající práce.
Byla statisticky vyhodnocena nejen faktická přesnost prognózování příčinných meteorologických jevů, ale také byly simulačně ověřeny možnosti zlepšení střednědobých meteorologických předpovědí. Použití meteorologických modelů a spolupráce mezinárodních meteorologických služeb je významným pokrokem při meteorologickém prognózování, ale ani to nezaručuje, jak se ukázalo, dostatečnou spolehlivost meteorologických předpovědí v tak extrémních situacích, ke kterým došlo v srpnu 2002.
Chystaná modernizace předpovědního systému ČHMÚ
Projekt vychází ze skutečnosti, že pro celý systém krizového řízení v oblasti ochrany obyvatelstva a životního prostředí před přírodními katastrofami má rozhodující význam včasná informace o meteorologické a hydrologické situaci, stavu znečištění ovzduší a především prognóza jejich dalšího vývoje a možného ohrožení obyvatelstva.
Tyto činnosti zabezpečuje v rámci resortu Ministerstva životního prostředí ČHMÚ, zejména Předpovědní a výstražná služba (PVS), která slouží také resortům vnitra a obrany. Včasné a přesné předpovědi a výstrahy z PVS mohou např. při přírodních katastrofách vést ke snížení ztrát na majetku až o 30 % a téměř vyloučit ztráty na životech.
Projekt obsahuje podrobný popis současného stavu PVS, její organizace a vybavení, je zde představena koncepce rozvoje PVS, uvedeny nezbytné požadavky na modernizaci s vyčíslením nákladů na investice v létech 2003 až 2007.
Schválení projektu podpořil na svém jednání ve dnech 10. až 11. prosince 2002 Výbor pro civilní nouzové plánování a toto své stanovisko postoupil Bezpečnostní radě státu.
Financování zprávy „Vyhodnocení povodně v srpnu 2002“
Na základě usnesení vlády č. 977 ze 7.10.2002 byly pro MŽP uvolněny prostředky ve výši 20 milionů Kč a Ministerstvo financí 20.11.2002 o tuto částku rozpočet MŽP na rok 2002 zvýšilo.
Zbývající částku ve výši 60 mil. Kč nárokovalo MŽP ve zvýšení rozpočtu na rok 2003 s účelovým určením na dokončení projektu, tento požadavek ale Ministerstvo financí neakceptovalo.
Při projednávání návrhu rozpočtu na rok 2003 v říjnu roku 2002 byl rozpočet MŽP na rok 2003 zvýšen o 300 mil. Kč. Tyto prostředky byly určeny na financování likvidace škod na majetku resortních organizací.
Preventivní protipovodňová opatření v rámci programů péče o krajinu
Možnosti protipovodňových opatření v rámci uvedených programů vycházejí ze strategie a koncepce MŽP v oblasti ochrany přírody a krajiny. Na základě toho byly přijaty některé základní principy :
a) ochrana přírody a krajiny (a tedy i revitalizace vodních toků) je veřejným zájmem, kde stát vytváří legislativní a ekonomické nástroje, prostřednictvím kterých reguluje, usměrňuje a omezuje aktivity, které poškozují nebo mohou negativně ovlivnit přírodní prostředí,
b) zachování a obnova druhové a stanovištní biodiverzity je základem trvale udržitelného hospodaření v krajině,
c) revitalizační akce jsou uskutečňovány za účasti vlastníků nebo správců dotčených pozemků (toků) a s jejich zapojením do realizační fáze (po finanční i věcné stránce),
d) pro revitalizaci nejen vodních toků, ale i celých povodí a souvisejích krajinných ekosystémů je nutná zainteresovanost soukromoprávní sféry, kdy stát vytváří pozitivní stimuly s využitím ekonomických a informačních nástrojů .
Protipovodňová opatření se mohou uskutečnit v rámci tří programů - Programu péče o krajinu (PPK), Programu revitalizace říčních systémů (PRŘS) a Programu drobných vodohospodářských akcí (PDVEA).
Program péče o krajinu :
· realizace ÚSES a protierozních a ochranných zatravnění,
· realizace protierozních mezí a výsadby dřevin,
· realizace opatření k zachování významných biotopů a podpoře populací ohrožených rostlinných i živočišných druhů.
Program revitalizace říčních systémů :
· revitalizace v minulosti zaniklých a poškozených retenčních prostorů (nevztahuje se na následky zanedbání povinné údržby objektu),
· zakládání nových retenčních prostorů, zejména jako součásti systémů ekologické stability krajiny,
· zvyšování retenční schopnosti území (např. suché poldry, systémy hrází, občasné rozlitiny apod.),
· protipovodňová opatření retenčního charakteru vázaná na zvýšení stability vodního režimu území, parametry budou uváděny v ha, m3 a náklady v Kč
Program drobných vodohospodářských akcí :
· umožňuje obcím a vodohospodářským společnostem požádat o stavby a rekonstrukce čistíren odpadních vod a kanalizací, tedy i na stavby, které potřebují rekonstrukci po povodni.
· žádat mohou obce s počtem obyvatel od 300 do 2000, nebo vodohospodářské akciové společnosti zajišťující stavbu pro obce s uvedeným počtem obyvatel.
O finanční prostředky může žádat jakákoliv fyzická i právnická osoba, s trvalým bydlištěm na území ČR. Žádosti se předkládají na regionální pracoviště, na střediska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Po zkompletování všech podkladů jsou těmito středisky předkládány Ministerstvu životního prostředí, odboru ekologie krajiny.
Přehled finančních prostředků, které byly využity v rámci krajinotvorných programů za celou dobu jejich existence
mil.Kč
Rok PRŘS PPK PDVEA Celkem
1992 20,0 20,0
1993 79,9 79,9
1994 147,4 147,7
1995 196,2 196,2
1996 254,8 143,8 398,6
1997 237,5 133,0 370,5
1998 343,9 137,9 0,1 481,9
1999 435,8 241,1 236,9 913,7
2000 251,3 241,1 281,3 773,6
2001 239,8 149,9 329,6 719,3
2002 209,7 200,0 211,7 621,4
Celkem 2 416,3 1 246,8 1 059,6 4 722,8
Předpokládaný objem finančních prostředků pro rok 2003 :
mil. Kč
Rok PRŘS PPK PDVEA Celkem
2003 216,6 200,0 366 782,6
V roce 2002 nebyly předloženy žádné žádosti na řešení povodňových škod. Objem finančních prostředků, který bude realizován na povodňové škody, bude znám až po předložení žádostí a prověření všech potřeb.
Prostředky vydané Státním fondem životního prostředí
náprava škod po povodních v roce 2002 - dotace celkem 113 229 tisíc Kč
Program péče o zamokřená území rok 2001 - dotace celkem 81 473 tisíc Kč
rok 2002 - dotace celkem 101 082 tisíc Kč
Program péče o půdu rok 2002 - dotace celkem 8 053 tisíc Kč
Státní fond životního prostředí ve směrnicích na rok 2003 umožňuje i čerpání peněz na obnovu niv, které mají mimořádnou protipovodňovou funkci:
Předmětem podpory je úhrada nákladu spojených s mimořádnými opatřeními:
- k zachováni a obnově vhodných zamokřených a vodních ploch (mokřadů, pramenišť a rašelinišť)
- k odbahňování a opravě technických prvků extenzivně využívaných rybníků v zájmu ochrany přírody a krajiny (podpora rozvoje významných biotopů, zvýšení biodiverzity)
- k zprůchodněni překážek na vodních tocích pro volně žijící živočichy a to pouze na již postavených stavbách a na základě doporučení odboru ekologie krajiny MŽP
- k napojení nebo zprůtočnění bývalých náhonů, které pozbyly svoji původní funkci
- k ochraně a komplexní obnově přirozených ekosystémů aktivních niv zaplavovaných při průtocích < Q2 (dvouletá voda), včetně související nezbytné obnovy přirozené dynamické rovnováhy dotčených vodních toků.
Předpovědní systém ČHMÚ
Na včerejším jednání vlády předkládal ministr životního prostředí RNDr. Libor Ambrozek informaci s názvem „Zpráva o meteorologických příčinách katastrofální povodně v srpnu 2002 a vyhodnocení extremity příčinných srážek“, která shrnuje nejdůležitější výstupy z řešení I. etapy projektu „Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002“.
Některé dokumentační práce projektu probíhají již od povodňové situace v srpnu 2002. Prioritně byly zpracovány meteorologické analýzy a hodnocení extrémních srážek, které povodni předcházely. V rámci projektu byly použity nové technologie prostorových analýz radarových záznamů a naměřených srážek. Dokumentace radarových záznamů a meteorologických map, společně s dalšími expertními výpočty, budou součástí celkového řešení projektu, ale již nyní se využívají jako podklad pro probíhající práce.
Byla statisticky vyhodnocena nejen faktická přesnost prognózování příčinných meteorologických jevů, ale také byly simulačně ověřeny možnosti zlepšení střednědobých meteorologických předpovědí. Použití meteorologických modelů a spolupráce mezinárodních meteorologických služeb je významným pokrokem při meteorologickém prognózování, ale ani to nezaručuje, jak se ukázalo, dostatečnou spolehlivost meteorologických předpovědí v tak extrémních situacích, ke kterým došlo v srpnu 2002.
Chystaná modernizace předpovědního systému ČHMÚ
Projekt vychází ze skutečnosti, že pro celý systém krizového řízení v oblasti ochrany obyvatelstva a životního prostředí před přírodními katastrofami má rozhodující význam včasná informace o meteorologické a hydrologické situaci, stavu znečištění ovzduší a především prognóza jejich dalšího vývoje a možného ohrožení obyvatelstva.
Tyto činnosti zabezpečuje v rámci resortu Ministerstva životního prostředí ČHMÚ, zejména Předpovědní a výstražná služba (PVS), která slouží také resortům vnitra a obrany. Včasné a přesné předpovědi a výstrahy z PVS mohou např. při přírodních katastrofách vést ke snížení ztrát na majetku až o 30 % a téměř vyloučit ztráty na životech.
Projekt obsahuje podrobný popis současného stavu PVS, její organizace a vybavení, je zde představena koncepce rozvoje PVS, uvedeny nezbytné požadavky na modernizaci s vyčíslením nákladů na investice v létech 2003 až 2007.
Schválení projektu podpořil na svém jednání ve dnech 10. až 11. prosince 2002 Výbor pro civilní nouzové plánování a toto své stanovisko postoupil Bezpečnostní radě státu.
Financování zprávy „Vyhodnocení povodně v srpnu 2002“
Na základě usnesení vlády č. 977 ze 7.10.2002 byly pro MŽP uvolněny prostředky ve výši 20 milionů Kč a Ministerstvo financí 20.11.2002 o tuto částku rozpočet MŽP na rok 2002 zvýšilo.
Zbývající částku ve výši 60 mil. Kč nárokovalo MŽP ve zvýšení rozpočtu na rok 2003 s účelovým určením na dokončení projektu, tento požadavek ale Ministerstvo financí neakceptovalo.
Při projednávání návrhu rozpočtu na rok 2003 v říjnu roku 2002 byl rozpočet MŽP na rok 2003 zvýšen o 300 mil. Kč. Tyto prostředky byly určeny na financování likvidace škod na majetku resortních organizací.
Preventivní protipovodňová opatření v rámci programů péče o krajinu
Možnosti protipovodňových opatření v rámci uvedených programů vycházejí ze strategie a koncepce MŽP v oblasti ochrany přírody a krajiny. Na základě toho byly přijaty některé základní principy :
a) ochrana přírody a krajiny (a tedy i revitalizace vodních toků) je veřejným zájmem, kde stát vytváří legislativní a ekonomické nástroje, prostřednictvím kterých reguluje, usměrňuje a omezuje aktivity, které poškozují nebo mohou negativně ovlivnit přírodní prostředí,
b) zachování a obnova druhové a stanovištní biodiverzity je základem trvale udržitelného hospodaření v krajině,
c) revitalizační akce jsou uskutečňovány za účasti vlastníků nebo správců dotčených pozemků (toků) a s jejich zapojením do realizační fáze (po finanční i věcné stránce),
d) pro revitalizaci nejen vodních toků, ale i celých povodí a souvisejích krajinných ekosystémů je nutná zainteresovanost soukromoprávní sféry, kdy stát vytváří pozitivní stimuly s využitím ekonomických a informačních nástrojů .
Protipovodňová opatření se mohou uskutečnit v rámci tří programů - Programu péče o krajinu (PPK), Programu revitalizace říčních systémů (PRŘS) a Programu drobných vodohospodářských akcí (PDVEA).
Program péče o krajinu :
· realizace ÚSES a protierozních a ochranných zatravnění,
· realizace protierozních mezí a výsadby dřevin,
· realizace opatření k zachování významných biotopů a podpoře populací ohrožených rostlinných i živočišných druhů.
Program revitalizace říčních systémů :
· revitalizace v minulosti zaniklých a poškozených retenčních prostorů (nevztahuje se na následky zanedbání povinné údržby objektu),
· zakládání nových retenčních prostorů, zejména jako součásti systémů ekologické stability krajiny,
· zvyšování retenční schopnosti území (např. suché poldry, systémy hrází, občasné rozlitiny apod.),
· protipovodňová opatření retenčního charakteru vázaná na zvýšení stability vodního režimu území, parametry budou uváděny v ha, m3 a náklady v Kč
Program drobných vodohospodářských akcí :
· umožňuje obcím a vodohospodářským společnostem požádat o stavby a rekonstrukce čistíren odpadních vod a kanalizací, tedy i na stavby, které potřebují rekonstrukci po povodni.
· žádat mohou obce s počtem obyvatel od 300 do 2000, nebo vodohospodářské akciové společnosti zajišťující stavbu pro obce s uvedeným počtem obyvatel.
O finanční prostředky může žádat jakákoliv fyzická i právnická osoba, s trvalým bydlištěm na území ČR. Žádosti se předkládají na regionální pracoviště, na střediska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Po zkompletování všech podkladů jsou těmito středisky předkládány Ministerstvu životního prostředí, odboru ekologie krajiny.
Přehled finančních prostředků, které byly využity v rámci krajinotvorných programů za celou dobu jejich existence
mil.Kč
Rok PRŘS PPK PDVEA Celkem
1992 20,0 20,0
1993 79,9 79,9
1994 147,4 147,7
1995 196,2 196,2
1996 254,8 143,8 398,6
1997 237,5 133,0 370,5
1998 343,9 137,9 0,1 481,9
1999 435,8 241,1 236,9 913,7
2000 251,3 241,1 281,3 773,6
2001 239,8 149,9 329,6 719,3
2002 209,7 200,0 211,7 621,4
Celkem 2 416,3 1 246,8 1 059,6 4 722,8
Předpokládaný objem finančních prostředků pro rok 2003 :
mil. Kč
Rok PRŘS PPK PDVEA Celkem
2003 216,6 200,0 366 782,6
V roce 2002 nebyly předloženy žádné žádosti na řešení povodňových škod. Objem finančních prostředků, který bude realizován na povodňové škody, bude znám až po předložení žádostí a prověření všech potřeb.
Prostředky vydané Státním fondem životního prostředí
náprava škod po povodních v roce 2002 - dotace celkem 113 229 tisíc Kč
Program péče o zamokřená území rok 2001 - dotace celkem 81 473 tisíc Kč
rok 2002 - dotace celkem 101 082 tisíc Kč
Program péče o půdu rok 2002 - dotace celkem 8 053 tisíc Kč
Státní fond životního prostředí ve směrnicích na rok 2003 umožňuje i čerpání peněz na obnovu niv, které mají mimořádnou protipovodňovou funkci:
Předmětem podpory je úhrada nákladu spojených s mimořádnými opatřeními:
- k zachováni a obnově vhodných zamokřených a vodních ploch (mokřadů, pramenišť a rašelinišť)
- k odbahňování a opravě technických prvků extenzivně využívaných rybníků v zájmu ochrany přírody a krajiny (podpora rozvoje významných biotopů, zvýšení biodiverzity)
- k zprůchodněni překážek na vodních tocích pro volně žijící živočichy a to pouze na již postavených stavbách a na základě doporučení odboru ekologie krajiny MŽP
- k napojení nebo zprůtočnění bývalých náhonů, které pozbyly svoji původní funkci
- k ochraně a komplexní obnově přirozených ekosystémů aktivních niv zaplavovaných při průtocích < Q2 (dvouletá voda), včetně související nezbytné obnovy přirozené dynamické rovnováhy dotčených vodních toků.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
