Tiskové zprávy
Správa KRNAP: (Pra)lesy jsou i v Krkonoších
Krkonošské lesy pokrývají 80 % celkové rozlohy území národního parku. Jejich druhé složení i prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk, koncem minulého století pak znečištěné ovzduší. Rozloha dnešních lesních porostů je zhruba 31 015 ha na české a 4 000 ha na polské straně hor. Jsou domovem více než 60 druhů dřevin. Právě na 21. březen připadá Mezinárodní den lesů, který pochopitelně slavíme i u nás.
Mezinárodní den lesů byl vyhlášen na valném shromáždění OSN v prosinci roku 2012 a poprvé se slavil 21. března 2013. Hlavním účelem vyhlášení Mezinárodního dne lesů je oslava a zvýšení povědomí o významu všech typů lesních ekosystémů pro trvale udržitelný rozvoj.
Lesní ekosystémy Krkonoš představují rozsáhlé spektrum lesů od listnatých, přes smíšené až po horské smrčiny. Ve světovém měřítku je unikátní například endemické společenstvo borovice kleče a ostružiníku morušky, známé jako morušková kleč, popsané pouze z rašelinišť na hřebenech Krkonoš. Zatímco kleč má u nás své nejsevernější místo výskytu, ostružiník moruška naopak své nejjižnější na evropském kontinentu. Krkonoše jsou také domovem endemického jeřábu sudetského. Ten vznikl v dávné minulosti zkřížením jeřábů muku a mišpulky. Pouhých 150 keřů roste na lavinových drahách ledovcových karů.
S ohledem na význam a důležitost krkonošských lesů jsme letos pro veřejnost připravili celý seriál vycházek s odborných doprovodem: 16. června mohou zájemci vyrazit do pralesa v Kotelském dole, 28. července do Obřího dolu, 25. srpna do pralesů na Velké Mumlavě a 22. září do Jizerského dolu. Tam všude je krásně vidět, jak v Krkonoších příroda pracuje za nás. Přihlásit se mohou na níže uvedeném kontaktu.
Mezinárodní den lesů byl vyhlášen na valném shromáždění OSN v prosinci roku 2012 a poprvé se slavil 21. března 2013. Hlavním účelem vyhlášení Mezinárodního dne lesů je oslava a zvýšení povědomí o významu všech typů lesních ekosystémů pro trvale udržitelný rozvoj.
Lesní ekosystémy Krkonoš představují rozsáhlé spektrum lesů od listnatých, přes smíšené až po horské smrčiny. Ve světovém měřítku je unikátní například endemické společenstvo borovice kleče a ostružiníku morušky, známé jako morušková kleč, popsané pouze z rašelinišť na hřebenech Krkonoš. Zatímco kleč má u nás své nejsevernější místo výskytu, ostružiník moruška naopak své nejjižnější na evropském kontinentu. Krkonoše jsou také domovem endemického jeřábu sudetského. Ten vznikl v dávné minulosti zkřížením jeřábů muku a mišpulky. Pouhých 150 keřů roste na lavinových drahách ledovcových karů.
S ohledem na význam a důležitost krkonošských lesů jsme letos pro veřejnost připravili celý seriál vycházek s odborných doprovodem: 16. června mohou zájemci vyrazit do pralesa v Kotelském dole, 28. července do Obřího dolu, 25. srpna do pralesů na Velké Mumlavě a 22. září do Jizerského dolu. Tam všude je krásně vidět, jak v Krkonoších příroda pracuje za nás. Přihlásit se mohou na níže uvedeném kontaktu.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk