Centrum pro životní prostředí a zdraví: Praha vyčerpala roční smogovou kvótu pro znečištění prachem - Severojižní magistrála ohrožuje zdraví lidí žijících v okolí

„Oficiálně je povoleno překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během roku (1). Monitorovací stanice Praha 2-Legerova podle údajů ČHMÚ překročila limit 36-krát už 4. dubna. V loňském roce tato stanice dosáhla stejného počtu překročení denního limitu až 20. listopadu. První pražskou monitorovací stanicí, která vloni překročila denní limit 36-krát, byla Praha 6-Veleslavín, a to 7. června,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (2) a dodal: „Pražané dýchají ovzduší zamořené prachem natolik, že překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace, ale i platné limity stanovené směrnicí pro kvalitu ovzduší (3). Politici proto požádali Evropskou komisi o výjimku pro překračování hodnoty pro znečištění prachem, ale platnost výjimky vypršela už v červnu 2011. (4) České republice tedy hrozí citelná sankce ze strany Evropské komise v důsledku chronického neplnění limitů znečištění stanovených pro ochranu lidského zdraví.“

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

„Nedávné studie prokázaly, že znečištění ovzduší automobily představuje v evropských městech vážné ohrožení lidského zdraví i životů. Nejnovější studie spojuje asi 14% případů dětského astmatu v evropských městech se znečištěním ovzduší způsobeným intenzivní automobilovou dopravu (5). V případě dospělých by toto znečištění mělo být zodpovědné asi za 28% srdečně-cévních onemocnění,“ uvedl Šuta.

Mezi opatření, která mohou přispět ke zlepšení situace, patří zpoplatnění vjezdu (congestion charge), zavádění dieselových prachových filtrů nebo vyhlašování tzv. nízkoemisních zón omezujících vjezd automobilů s vysokými emisemi. „Zavedení mýtného se osvědčilo například ve Stockholmu, kde jako mávnutím kouzelného proutku zmizela z centra skoro čtvrtina aut. Nízkoemisní zóny prokazatelně zlepšily ovzduší v řadě německých nebo dánských měst. Filtry prachových částic se prosazují nejen u osobních vozidel, ale Berlín jimi například vybavil všechny autobusy MHD. Zavádění filtrů u stavební techniky jako jsou nákladní auta, bagry, buldozery, jeřáby, dieselové agregáty atd. se zase osvědčuje ve Švýcarsku nebo v Rakousku,“ konstatoval Šuta.

Poznámky pro editory:
(1) Doba 35 dní s překročeným limitem vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazná i pro ČR.

(2) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je občanské sdružení založené koncem roku 2009 s cílem expertní, poradenskou a informační činností přispívat k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví. V současnosti se věnuje zejména tématu nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší.

(3) Znečištění ovzduší v Praze polétavým prachem (PM10) – počet dní s překročeným denním limitem
Měřící stanice 2011
Praha 5 – Smíchov 68
Praha 5 – Řeporyje 65
Praha 8 – Karlín 55
Praha 10 – Vršovice 53
Praha 10 – Průmyslová 53
Praha 5 – Mlynářka 53
Praha 6 – Suchdol 46
Praha 9 – Vysočany 46
Praha 1 – Nám. Republiky 45
Praha 6 – Veleslavín 41
Praha 2 – Riegrovy sady 41
Praha 4 – Libuš 36
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

(4) Rozhodnutí Komise ze dne 28. září 2009 o oznámení České republiky o prodloužení lhůty pro dosažení mezních hodnot pro NO2 a zproštění povinnosti tyto mezní hodnoty uplatňovat pro PM10.

(5) Laura Perez at al.: Chronic burden of near-roadway traffic pollution in 10 European cities (APHEKOM network), European Respiratory Journal, March 21, 2013