Arnika - Centrum pro podporu občanů: Předseda Českého báňského úřadu Roman Makarius bude soupeřit o Ropáka roku

Předseda Českého báňského úřadu Roman Makarius bude soutěžit o titul největšího ničitele přírody za rok 2006. Do soutěže Ropák roku (1) ho navrhlo sdružení Arnika, a to za systematickou snahu o likvidaci unikátního jezera u obce Čečelice (2). Makarius již řadu let prosazuje zavezení jezera, přezdívaného „české moře“, odpadem. Jeho úřad porušil při svém rozhodování dva zákony. Makarius tvrdí, že jezero se vzácnými živočichy je ve skutečnosti důlní dílo, které je potřeba podle rozhodnutí národního výboru z roku 1978 zlikvidovat.

„Činnost Českého báňského úřadu (ČBÚ) se velmi podobá úřadování národního výboru, na který se předseda Roman Makarius odvolává. Rozhoduje byrokraticky, odmítá zohlednit skutečný stav věcí a příroda je mu vlastně na obtíž. Předseda ČBÚ si titul Ropáka plným právem zaslouží,“ vysvětluje nominaci místopředseda Arniky Martin Skalský. Podle Ministerstva životního prostředí a Krajského úřadu Středočeského kraje porušil báňský úřad při vydávání povolení k zasypání jezera dva zákony. Neproběhlo posouzení vlivů projektu na životní prostředí a úřad také nepožadoval výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny.

Předseda ČBÚ Makarius prosazuje likvidaci Čečelického jezera s poukazem na rozhodnutí Okresního národního výboru v Mělníku z roku 1978. Jenže tehdy plánovaná sanace důlního díla neproběhla bezprostředně po ukončení těžby, opuštěné ložisko písku se zalilo vodou a stalo se vzácným biotopem. Makarius přesto podporuje plán společnosti H.Z.C.J. na zasypání jezera stavebním odpadem. Čečelické jezero ještě donedávna využívaly k rekreaci obyvatelé několika okolních obcí. Jedná se o jednu z nejčistších vodních ploch ve Středočeském kraji. Ve vodě žijí sladkovodní medúzky, velevrub malířský a další vzácní sladkovodní měkkýši, břehy a okolí jezera jsou domovem chráněných druhů obojživelníků.

Arnika zároveň nominovala do ankety o Zelenou perlu náměstka předsedy ČBÚ Pavla Dvořáka za jeho výrok (3), který také souvisí s kauzou Čečelického jezera. Dvořák v prosinci 2006 napsal: „Pokud bychom přistoupili na… extenzivní výklad…, byl by logicky umělým sídlem chráněného živočicha nejen celý areál pískovny, ale také celé území obce, celé území kraje nebo dokonce celé území republiky; přisvědčit extenzivnímu výkladu v otázce režimu ochrany zvláště chráněných živočichů by v oblasti správního práva a správní praxe znamenalo skutečnou katastrofu.“

Soutěž Ropák roku a anketu o Zelenou perlu organizuje od 90. let sdružení Děti Země. Ropák se bude letos vyhlašovat již popatnácté. Výsledky budou zveřejněny 27. dubna v Brně. Ropákem roku 2005 se stal poslanec ČSSD a bývalý zmocněnec vlády ČR pro severozápadní Čechy Vlastimil Aubrecht za zpochybňování územně ekologických limitů pro ochranu podkrušnohorské přírody a tamních obcí před další povrchovou těžbou uhlí.


Poznámky:

(1) Více o kauze Čečelického jezera: http://www.cepo.arnika.org/kauza.shtml?x=1915660

(2) Soutěž Ropák Roku: www.detizeme.cz/ropak

(3) Úryvek z vyjádření Pavla Dvořáka, náměstka předsedy Českého báňského úřadu, kterým se ČBÚ domáhal zamítnutí žaloby obce Čečelice u Městského soudu v Praze proti povolení k zavážení Čečelického jezera (prosinec 2006):

„Prvním předpokladem, který zákon č. 114/1992 Sb. ve svém § 50 odst. 1 uvádí (a toto nezpochybňuje ani žalobce), je existence přirozeného nebo umělého sídla chráněných živočichů. I když bychom připustili, že i v zatopené pískovně se může usídlit nějaký právem chráněný živočich, je třeba se dále vypořádat s otázkou, zda je tímto umělým sídlem skutečně celá pískovna o rozloze cca 8 ha (! ! !), nebo zda je umělým sídlem jen určitý výsek uvedené lokality.

Zákon č. 114/1992 Sb. otázku vymezení umělého sídla uspokojivě neřeší. Biologické hodnocení Ing. Moravce, které je součástí spisu, ze zvláště chráněných živočišných druhů v lokalitě čečelické pískovny uvádí (pro rok 2005) pouze skupinu zelených vodních skokanů a ropuchu obecnou. Představa, že tito (v Evropě běžní) živočichové o velikosti do 15 cm mají za své sídlo celý mnohahektarový prostor zatopené pískovny, je naprosto absurdní. Pokud bychom přistoupili na takovýto extenzivní výklad podaný žalobcem, byl by logicky umělým sídlem chráněného živočicha nejen celý areál pískovny, ale také celé území obce, celé území kraje nebo dokonce celé území republiky; přisvědčit extenzivnímu výkladu v otázce režimu ochrany zvláště chráněných živočichů by v oblasti správního práva a správní praxe znamenalo skutečnou katastrofu.“

Z vyjádření náměstka předsedy ČBÚ, zaslaného v prosinci 2006 Městskému soudu v Praze, se žádostí o zamítnutí odkladného účinku proti zasypávání Čečelického jezera.