Tiskové zprávy
Arnika Ostrava: Přehrada v Heřminovech se zatím nekoná
Přehrada v Nových Heřminovech se zatím stavět nebude. Krajští zastupitelé totiž včera rozhodli o tom, že je třeba řešit protipovodňovou ochranu komplexně pro celé povodí řeky Opavy. ARNIKA spolu se zástupci dalších ekologických organizací tento krok přivítala. Věří totiž, že zhodnocení variant možných protipovodňových opatření v celém povodí prokáže zbytečnost přehrady v Nových Heřminovech.
„Zastupitelé schválili předložený návrh na zpracování koncepce protipovodňové ochrany v povodí Opavy a zástupce hejtmana Zdislav Wantula nás ujistil, že tato koncepce se bude zabývat všemi variantami protipovodňové ochrany, případně jejich kombinací,“ uvádí Lenka Daňhelová ze sdružení ARNIKA Ostrava, která s tímto požadavkem vystoupila před krajskými zastupiteli. Zástupci ARNIKY rovněž předali hejtmanovi Moravskoslezského kraje petici „Za zachování Nových Heřminov“, kterou do dnešního dne podepsalo 1746 občanů. V ní žádají mimo jiné o odložení rozhodování stavby přehrady v Nových Heřminovech do doby, než budou posouzena alternativní protipovodňová opatření řešící protipovodňovou ochranu v celém povodí řeky Opavy. „Zástupce hejtmana nás ujistil, že veřejnost bude mít možnost účastnit se zpracovávání a projednávání této koncepce. Jsme s výsledkem jednání velmi spokojeni,“ konstatovala Daňhelová.
Zastupitelé po svém zasedání hodlají vyzvat vládu České republiky, aby rozhodla o konkrétních krocích vedoucích v nejkratší době k zajištění protipovodňové ochrany v úseku řeky Opavy. „Kraj nebude investorem tak rozsáhlých akcí, proto potřebujeme znát stanovisko vlády. Nemůžeme v této oblasti přijímat žádná důležitá rozhodnutí,“ vysvětlil hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský postoj krajských zastupitelů.
Jak uvedl zástupce hejtmana Wantula, zásadním dokumentem řešícím protipovodňovou problematiku bude plán oblasti povodí, jehož schvalování bude kvůli implementaci legislativy Evropské unie probíhat až v roce 2009. „My ale potřebujeme řešit problematiku ochrany před povodněmi už dnes, proto vznikl návrh koncepce, který jsme dnes schvalovali,“ vysvětlil Wantula.
Obec Nové Heřminovy na Bruntálsku stojí v místě, kde by měla být postavena přehrada chránící před povodněmi níže položené obce a především město Krnov, ležící na řece Opavě. Této stavbě, jež je v tzv. veřejném zájmu, by padlo za oběť 150 domů, o svůj domov by přišlo 257 obyvatel vesnice.
Správce toku, Povodí Odry, stále rozpracovává tuto jedinou variantu protipovodňové ochrany, aniž by se seriózně zabýval jinými alternativami, které by řešily ochranu obyvatel před povodněmi v celém povodí. „Přehrada v Nových Heřminovech by za ideálních podmínek, které však při povodních nikdo není schopen zaručit, ochránila několik obcí a město Krnov níže na toku. Na protipovodňovou ochranu však mají právo i lidé žijící na horním toku Opavy i na řece Opavici. Právě tam napáchaly povodně v roce 1997 obrovské škody,“ vysvětluje Daňhelová snahy zahrnout do řešení protipovodňové prevence celé povodí.
Veřejnosti byla dosud předkládána pouze studie, kterou si objednalo ministerstvo zemědělství. Ta líčí přehradu v Nových Heřminovech jako nejlepší a nejlevnější možnost protipovodňové ochrany v povodí Opavy. Tím však přehrada podle ekologů prokazatelně není.
„Zastupitelé schválili předložený návrh na zpracování koncepce protipovodňové ochrany v povodí Opavy a zástupce hejtmana Zdislav Wantula nás ujistil, že tato koncepce se bude zabývat všemi variantami protipovodňové ochrany, případně jejich kombinací,“ uvádí Lenka Daňhelová ze sdružení ARNIKA Ostrava, která s tímto požadavkem vystoupila před krajskými zastupiteli. Zástupci ARNIKY rovněž předali hejtmanovi Moravskoslezského kraje petici „Za zachování Nových Heřminov“, kterou do dnešního dne podepsalo 1746 občanů. V ní žádají mimo jiné o odložení rozhodování stavby přehrady v Nových Heřminovech do doby, než budou posouzena alternativní protipovodňová opatření řešící protipovodňovou ochranu v celém povodí řeky Opavy. „Zástupce hejtmana nás ujistil, že veřejnost bude mít možnost účastnit se zpracovávání a projednávání této koncepce. Jsme s výsledkem jednání velmi spokojeni,“ konstatovala Daňhelová.
Zastupitelé po svém zasedání hodlají vyzvat vládu České republiky, aby rozhodla o konkrétních krocích vedoucích v nejkratší době k zajištění protipovodňové ochrany v úseku řeky Opavy. „Kraj nebude investorem tak rozsáhlých akcí, proto potřebujeme znát stanovisko vlády. Nemůžeme v této oblasti přijímat žádná důležitá rozhodnutí,“ vysvětlil hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský postoj krajských zastupitelů.
Jak uvedl zástupce hejtmana Wantula, zásadním dokumentem řešícím protipovodňovou problematiku bude plán oblasti povodí, jehož schvalování bude kvůli implementaci legislativy Evropské unie probíhat až v roce 2009. „My ale potřebujeme řešit problematiku ochrany před povodněmi už dnes, proto vznikl návrh koncepce, který jsme dnes schvalovali,“ vysvětlil Wantula.
Obec Nové Heřminovy na Bruntálsku stojí v místě, kde by měla být postavena přehrada chránící před povodněmi níže položené obce a především město Krnov, ležící na řece Opavě. Této stavbě, jež je v tzv. veřejném zájmu, by padlo za oběť 150 domů, o svůj domov by přišlo 257 obyvatel vesnice.
Správce toku, Povodí Odry, stále rozpracovává tuto jedinou variantu protipovodňové ochrany, aniž by se seriózně zabýval jinými alternativami, které by řešily ochranu obyvatel před povodněmi v celém povodí. „Přehrada v Nových Heřminovech by za ideálních podmínek, které však při povodních nikdo není schopen zaručit, ochránila několik obcí a město Krnov níže na toku. Na protipovodňovou ochranu však mají právo i lidé žijící na horním toku Opavy i na řece Opavici. Právě tam napáchaly povodně v roce 1997 obrovské škody,“ vysvětluje Daňhelová snahy zahrnout do řešení protipovodňové prevence celé povodí.
Veřejnosti byla dosud předkládána pouze studie, kterou si objednalo ministerstvo zemědělství. Ta líčí přehradu v Nových Heřminovech jako nejlepší a nejlevnější možnost protipovodňové ochrany v povodí Opavy. Tím však přehrada podle ekologů prokazatelně není.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk