Mezinárodní komise pro ochranu Labe: Přeshraniční ochrana před povodněmi na Labi – závěrečná zpráva 10 let po povodni

Nejpozději v srpnu 2002, kdy v povodí Labe došlo ke katastrofální povodni, jakou celé generace předtím ještě nezažily, bylo zřejmé, že otázky ochrany a prevence před povodněmi lze řešit pouze společně v celém povodí.
Od té doby si postižené obyvatelstvo klade při každé povodni tyto otázky: Jaké důsledky byly vyvozeny z těchto případů povodní? Musíme se bát o své životy a majetek?
„Akční plán povodňové ochrany v povodí Labe Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) je od roku 2003 základem úspěšné česko-německé spolupráce při zlepšování úrovně ochrany a prevence před povodněmi v povodí Labe“, vysvětluje Pavel Punčochář, prezident MKOL.
Výsledky, kterých již bylo v rámci Akčního plánu dosaženo, byly během povodní v březnu - dubnu 2006, v srpnu - září 2010 a v lednu 2011 podrobeny zatěžkávací zkoušce.
„Povodně nelze do budoucna vyloučit ani jim zabránit, můžeme však udělat hodně pro to, abychom zmírnili jejich následky a zvládali rizika. Průběh povodňových událostí, které postihly Labe od roku 2002 již několikrát, nám ukazují, že jdeme správnou cestou“, doplňuje Fritz Holzwarth, prezident MKOL v letech 2008 – 2010.
„Dnes je již samozřejmostí, že při plánování protipovodňových opatření v České republice dbáme na to, aby tato opatření neměla negativní dopady na průběh povodně v německé části povodí Labe“, dodává Hana Randová, vedoucí české delegace v MKOL.
Dnes představila MKOL veřejnosti Závěrečnou zprávu o plnění „Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe“ v letech 2003 - 2011. K hlavním výsledkům patří zejména zdokonalení hlásných a předpovědních systémů o povodních, realizace opatření ke zlepšení retence vody v krajině a realizace opatření technické povodňové ochrany.

 Ve čtyřech lokalitách byly protipovodňové hráze oddáleny od toku, čímž se opět získalo přes 650 ha záplavových ploch. Největší posun trasy hráze dále od toku je ve výstavbě v lokalitě Lödderitzer Forst (600 ha), na dalších 9 místech probíhá plánovací řízení.
 Celkem bylo zrekonstruováno nebo nově vybudováno 513 km ochranných hrází. Dále bylo zrealizováno 18 nových retenčních nádrží s retenčním objemem nad 30 000 m³, což představuje celkový retenční objem 10,2 mil. m3. Objem nově vybudovaných či zrekonstruovaných nádrží a objektů ke zlepšení retenční schopnosti činí 71 mil. m³.
 V povodí Labe bylo od schválení Akčního plánu v roce 2003 do konce roku 2011 vynaloženo na investice v oblasti technické povodňové ochrany v České republice 4,2 mld. Kč a na rekonstrukci labských ochranných hrází v Německu 450 mil. EUR.
 Prodloužením předpovědního období v české části povodí z 24 na 48 hodin bylo možné prodloužit předpovědní dobu pro Drážďany z 36 na 60 hodin.
 Protipovodňová opatření, která byla dokončena ve sledovaném období, poskytují ochranu přibližně pro 400 000 obyvatel. V české části povodí lze díky těmto opatřením zamezit potenciálním povodňovým škodám ve výši 21 mld. Kč.
„Akční plán povodňové ochrany v povodí Labe se osvědčil jako nástroj managementu povodňových rizik. Plán a výsledky jeho realizace budou nyní začleněny a dále rozpracovávány v rámci implementace evropské směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik“, řekl prezident MKOL Punčochář.

MKOL byla založena 8. října 1990 v Magdeburku. Smluvními stranami jsou Česká republika a Spolková republika Německo. Evropská unie byla smluvní stranou do doby vstupu České republiky do EU v roce 2004. MKOL vypracovává doporučení pro smluvní strany. Delegace a pracovní skupiny v MKOL jsou složeny ze zástupců státních úřadů a vědeckých institucí z České republiky, Německa, Rakouska a Polska. V Rakousku a Polsku se nacházejí malé části povodí Labe. Vedle toho se na práci v pracovních skupinách podílejí i nevládních organizací (NGO). Sídlem sekrepracovních tariátu MKOL je Magdeburk. Práci Komise a jejích skupin podporuje osm pracovníků sekretariátu po odborné, jazykové a technicko-organizační stránce. Pracovními jazyky jsou čeština a němčina.