Evropská kontaktní skupina v ČR: Proběhl kulatý stůl na téma: Migrantky v ČR: jsou přínosem nebo zátěží?

Počet migrantů a migrantek se (nejen) v České republice neustále zvyšuje. Bohužel koncepce integračních politik v ČR nezohledňují genderovou dimenzi migrace, ačkoli ženy – migrantky mají specifické zájmy, potřeby, případně jsou ohroženy specifickými riziky. Cílem kulatého stolu České ženské lobby, který organizovala Evropská kontaktní skupina (EKS), bylo otevřít diskuzi, která navazuje na činnost EKS, a upozornit politickou reprezentaci na témata, která se migrantek dotýkají.

Bohužel zástupci politické scény, kteří přislíbili svou účast (Michael Kocáb a Zdeněk Škromach), se na poslední chvíli z diskuze omluvili. Nepřímo tak odpověděli na jednu z otázek, které v diskuzi zazněly - zdali mají politici a političky zájem o hlasy této skupiny obyvatel. Za státní sektor byla přítomná pouze zástupkyně Výboru pro práva cizinců, Markéta Millerová, která několikrát přiznala, že se nemůže ze své pozice ke stávající situaci vyjádřit. Sama však připustila, že genderový rozměr ve vládních dokumentech týkajících se migrace zohledněn není.
Na úvod kulatého stolu byla představena analýza EKS: Ženy migrantky v České republice. Uvedení do problematiky. Zástupkyně EKS, Hana Víznerová a Andrea Krchová, představily některé z hlavních témat této publikace. I z této analýzy vyplynulo, že politický a institucionální rámec integrace migrantů/ek je zcela klíčový k úspěšné integraci. Eva Kavková, ředitelka EKS, uvedla, že pokud nedochází k zásadní osvětě a informovanosti, dochází k tomu, že jsou „migranti a migrantky většinovou společností vnímáni/ny jako homogenní skupina a prezentováni jako ekonomická hrozba“. Ačkoli migranti/ky v ČR pracují, odvádějí do státní pokladny daně a přinášejí české společnosti mnoho nového a obohacujícího, nemají stejná práva a majorita je i nadále spojuje především se zátěží české společnosti.
Na otázku po zátěži či přínosu migrantek reagovali jak diskutující v panelu, tak v publiku. Migrantky samy sebe chápaly vesměs jako přínos, nicméně uváděly, že společnost je vnímá více jako zátěž. Andrea Krchová uvedla, že jednou z příčin diskriminačního zacházení s migranty/kami je nedostatečná informovanost: jak na straně migrantů/ek, tak na straně majority. To potvrdily i Louise Prinz, zakladatelka rakouské NNO, Austrian Impact, a Sabe Amthor-Soe, spoluzakladatelka Burma Center Prague, o.p.s. Louise Prinz seznámila publikum s příklady dobré praxe z rakouského projektu, který se soustředil na zvýšení počtu migrantek v rozhodovacích pozicích. Sabe Amthor-Soe prohlásila, že je zapotřebí ženy migrantky dobře integrovat: „Většinou jsou to ženy, kdo se stará o děti. Pokud jsou dobře integrovány, pomohou integrovat i své děti.“
Ke konci kulatého stolu byla řešena i otázka financování NNO, které se soustředí na problematiku migrace z genderové perspektivy. Ačkoli právě NNO zajišťují pro migranty a migrantky služby, které stát není schopen komplexně pokrýt, chybí v ČR grantové výzvy, jež by činnost NNO umožňovaly i nadále. Výsledkem plodné a živé diskuze, která v rámci kulatého stolu proběhla, bylo i závěrečné shrnutí, že v souvislosti s pozicí migrantek je problematické mluvit o jejich přínosu, či zátěži – zkrátka jsou součástí společnosti. Navíc, jak uvedl ředitel zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung, Erfried Adam: „Všichni jsme migranti, a je velkou výzvou pro celý svět a především EU, si tuto skutečnost uvědomit.“




Česká ženská lobby je finančně podpořena nadacemi OSF Praha a Slovak-Czech Women’s Fund v rámci projektu „Prosazování genderové rovnosti v období CZ PRESS“.