Tiskové zprávy
Polypeje, o.s.: Proběhla konference Památková péče v občanské společnosti
Konference, která je součástí projektu Poznejme a zachraňme evropské hrady, se uskutečnila ve dnech 19.–20. ledna 2006 na zámku v Rosicích u Brna pod záštitou občanského sdružení Polypeje. Tématem bylo vymezení role památkové péče v moderní občanské společnosti, podíl zapojení veřejnosti do péče o kulturní dědictví, ale také role státu při ochraně památek a její plnění. Hned v pozvánce bylo téma vymezeno několika řečnickými otázkami, na něž hledali účastníci konference odpověď:
- dokáže se stát postarat o všechny významné památky?
- jaká je role občanských iniciativ v památkové péči?
- podporuje společnost památky v soukromém vlastnictví?
- funguje spolupráce státní správy a občanů?
- je v péči o památky místo pro tradiční technologie i moderní materiály?
K aktuálním tématům se vyjádřila celá řada odborníků z Národního památkového ústavu, krajů, obcí i nevládních neziskových organizací. PhDr. Jana Spathová z Odboru kultury Krajského úřadu Zlínského kraje uvedla ve svém úvodním příspěvku, nazvaném Památky v realitě 21. století mimo jiné „… neustále přetrvává až schizofrenický rozpor mezi deklaracemi a zdůrazňováním významu kulturních památek na straně jedné a mezi skutečnou účinností péče o ně a zájmem veřejnosti, který stále není dostatečný, na straně druhé.“ Ing.arch. Jan Hrubý, CSc. z Fakulty architektury VUT v Brně zase nahlíží definici památky odlišným způsobem – jako příklad uvádí svébytnost technické památky. Porovnává ji s architektonickými díly, jejichž rekonstrukce naráží na podobná úskalí jako ochrana architektonických děl – problémy autenticity a variace na historická témata.
Roli tradičních a moderních materiálů a technologií se věnovala Prof. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc. z Fakulty stavební VUT v Brně. Vyzdvihnuta byla především role tradičních postupů, zvláštní pozornost byla věnována faktorům, ovlivňujícím kvalitu vápenných omítek.
Hned několik úspěšných občanských iniciativ v péči o kulturní dědictví představil Ing.arch. Miloš Solař (NPÚ, ústřední pracoviště). Představení sdružení STOP, které se věnuje převážně metodologii památkové péče, provedl Ing.arch. Ondřej Šefců. Pojednáno bylo také o záchraně hradních zřícenin, které jsou v péči občanských sdružení. Prezentovány byly aktivity na hradech Rotštejn, Vízmburk, Křídlo a díky účasti Františka Kostroše ze sdružení Zachraňme hrady také na hradních zříceninách na Slovensku.
Celkem se konference zúčastnilo přes 50 památkářů z Národního památkového ústavu, obcí i krajů a aktivisté z devíti občanských sdružení. Rosická konference představuje první platformu dialogu mezi představiteli státní památkové péče a dobrovolnými aktivisty, jejichž společným cílem je záchrana kulturního dědictví. Oba subjekty zde vystupovaly jako rovnocenní partneři v památkové praxi záchrany konkrétních výjimečně cenných ohrožených památek. Akce prokázala, že spolupráce státu a neziskových organizací je optimálním způsobem, kterým je možné aktivně realizovat praktickou ochranu ohrožených částí národního dědictví. Na konferenci uvedené příklady dokládají, že vzájemná otevřenost vede v konkrétních případech k velmi kvalitní obnově památek torzální architektury, jejichž záchrana by byla jiným způsobem sotva možná.
Pro další informace prosím kontaktujte:
Petr Svoboda, petr.svoboda@branapamatek.cz, tel. 777 682 703
Filip Manoušek, filip.manousek@branapamatek.cz, tel. 608 817 522
občanské sdružení POLYPEJE, spol. pro obnovu a využití hist. památek
616 00 Brno, Závětří 9; http://cimburk.hyperlinx.cz, http://branapamatek.cz
POLYPEJE
Posláním občanského sdružení Polypeje je zachraňovat památky po stránce technické i po stránce jejich aktivního využívání, a také obracet zájem veřejnosti směrem k historickému a kulturnímu dědictví. V současnosti mají Polypeje dva dlouhodobé programy: Záchrana hradu Cimburk u Koryčan a Brána památek.
Ve svých řadách sdružují Polypeje přes 40 dobrovolníků, k činnosti však přispívají i členové dalších organizací (např. Hnutí Brontosaurus, Skauti a jiní). Programy jsou financovány ze sponzorských darů, grantů a dotací, ale i vlastní hospodářskou činností. Z pravidelných přispěvatelů je možno jmenovat především Krajský úřad Zlínského Kraje, Jihomoravský kraj, město Koryčany či Evropskou unii prostřednictvím programu Culture 2000.
- dokáže se stát postarat o všechny významné památky?
- jaká je role občanských iniciativ v památkové péči?
- podporuje společnost památky v soukromém vlastnictví?
- funguje spolupráce státní správy a občanů?
- je v péči o památky místo pro tradiční technologie i moderní materiály?
K aktuálním tématům se vyjádřila celá řada odborníků z Národního památkového ústavu, krajů, obcí i nevládních neziskových organizací. PhDr. Jana Spathová z Odboru kultury Krajského úřadu Zlínského kraje uvedla ve svém úvodním příspěvku, nazvaném Památky v realitě 21. století mimo jiné „… neustále přetrvává až schizofrenický rozpor mezi deklaracemi a zdůrazňováním významu kulturních památek na straně jedné a mezi skutečnou účinností péče o ně a zájmem veřejnosti, který stále není dostatečný, na straně druhé.“ Ing.arch. Jan Hrubý, CSc. z Fakulty architektury VUT v Brně zase nahlíží definici památky odlišným způsobem – jako příklad uvádí svébytnost technické památky. Porovnává ji s architektonickými díly, jejichž rekonstrukce naráží na podobná úskalí jako ochrana architektonických děl – problémy autenticity a variace na historická témata.
Roli tradičních a moderních materiálů a technologií se věnovala Prof. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc. z Fakulty stavební VUT v Brně. Vyzdvihnuta byla především role tradičních postupů, zvláštní pozornost byla věnována faktorům, ovlivňujícím kvalitu vápenných omítek.
Hned několik úspěšných občanských iniciativ v péči o kulturní dědictví představil Ing.arch. Miloš Solař (NPÚ, ústřední pracoviště). Představení sdružení STOP, které se věnuje převážně metodologii památkové péče, provedl Ing.arch. Ondřej Šefců. Pojednáno bylo také o záchraně hradních zřícenin, které jsou v péči občanských sdružení. Prezentovány byly aktivity na hradech Rotštejn, Vízmburk, Křídlo a díky účasti Františka Kostroše ze sdružení Zachraňme hrady také na hradních zříceninách na Slovensku.
Celkem se konference zúčastnilo přes 50 památkářů z Národního památkového ústavu, obcí i krajů a aktivisté z devíti občanských sdružení. Rosická konference představuje první platformu dialogu mezi představiteli státní památkové péče a dobrovolnými aktivisty, jejichž společným cílem je záchrana kulturního dědictví. Oba subjekty zde vystupovaly jako rovnocenní partneři v památkové praxi záchrany konkrétních výjimečně cenných ohrožených památek. Akce prokázala, že spolupráce státu a neziskových organizací je optimálním způsobem, kterým je možné aktivně realizovat praktickou ochranu ohrožených částí národního dědictví. Na konferenci uvedené příklady dokládají, že vzájemná otevřenost vede v konkrétních případech k velmi kvalitní obnově památek torzální architektury, jejichž záchrana by byla jiným způsobem sotva možná.
Pro další informace prosím kontaktujte:
Petr Svoboda, petr.svoboda@branapamatek.cz, tel. 777 682 703
Filip Manoušek, filip.manousek@branapamatek.cz, tel. 608 817 522
občanské sdružení POLYPEJE, spol. pro obnovu a využití hist. památek
616 00 Brno, Závětří 9; http://cimburk.hyperlinx.cz, http://branapamatek.cz
POLYPEJE
Posláním občanského sdružení Polypeje je zachraňovat památky po stránce technické i po stránce jejich aktivního využívání, a také obracet zájem veřejnosti směrem k historickému a kulturnímu dědictví. V současnosti mají Polypeje dva dlouhodobé programy: Záchrana hradu Cimburk u Koryčan a Brána památek.
Ve svých řadách sdružují Polypeje přes 40 dobrovolníků, k činnosti však přispívají i členové dalších organizací (např. Hnutí Brontosaurus, Skauti a jiní). Programy jsou financovány ze sponzorských darů, grantů a dotací, ale i vlastní hospodářskou činností. Z pravidelných přispěvatelů je možno jmenovat především Krajský úřad Zlínského Kraje, Jihomoravský kraj, město Koryčany či Evropskou unii prostřednictvím programu Culture 2000.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk




