Tiskové zprávy
Státní veterinární správa ČR: Problémy s PCB v chovech hospodářských zvířat se stále objevují
1. září 2015 | Státní veterinární správa ČR
V České republice se stále vyskytují stáje, v nichž nebyly odstraněny staré nátěry obsahující karcinogenní polychlorované bifenyly (PCB). Přestože chovatelská veřejnost byla v minulosti opakovaně informována prostřednictvím tiskových zpráv, odborných publikací či formou letáků, Státní veterinární správa (SVS) se dosud stále setkává s případy, kdy farmáři potenciální problém neřeší a staré nátěry neodstraňují. V současné době z tohoto důvodu trvají mimořádná veterinární opatření na šesti farmách – z toho čtyři v Ústeckém, jedna v Libereckém a jedna ve Středočeském kraji.
Již od roku 2012 platí pro maso, masné výrobky a syrové mléko v EU maximální limit PCB ve výši 40 nanogramů na gram tuku. Vzhledem k tomu, že v České republice dosud existují staré, neasanované stáje, dochází stále ojediněle ke zjištěním nadlimitních hodnot PCB v mase skotu a prasat i syrovém mléce. V současnosti průměrné obsahy PCB v hovězím a vepřovém mase i v syrovém kravském mléce v ČR bezpečně vyhovují maximálnímu limitu a z dlouhodobého hlediska se díky zpřísnění předpisů i soustavnému veterinárnímu dozoru snižují. Například u hovězího masa loni dosahovaly 9,58 ng/g, začátkem 90. let minulého století byly průměrné hodnoty stonásobně vyšší.
Příčinou kontaminace jsou zbytky starých nátěrů a barev na hrazení stájí a stavební hmoty s obsahem PCB, které přicházejí do přímého styku se zvířaty nebo krmivem. PCB se kumulují v tukové tkáni zvířat a jen velmi pomalu se odbourávají.
Riziko zvýšeného výskytu PCB se týká především chovů v dosud zásadně nezrekonstruovaných stavbách postavených před rokem 1986, odkdy je v tuzemsku zakázáno materiály s obsahem PCB používat. Kromě staveb se to týká také zařízení, se kterými přicházejí zvířata nebo krmivo do přímého styku. Bohatě natírány barvami s obsahem PCB bývaly v minulosti zvláště velkokapacitní kravíny s kovovými konstrukcemi, silážní jámy, senážní věže a další konstrukce.
Z výše uvedených důvodu doporučujeme chovatelům zjistit ze stavební dokumentace, zda nebyly v chovných prostorech použity materiály s obsahem PCB, například: nátěrové hmoty na bázi chlorkaučuku s označením H1000, H2001, H2003, H2006, H2008, barva na značení silnic H2202, barva k nátěru bazénů H2203, epoxyesterová barva S2363, sanitární barva S2993, polystyrénový lak S1815, polyuretanové barvy S2802, S2803, S2850, S2851.
Podle zkušeností z minulých let přetření starých nátěrů novými barvami nestačí, je potřeba je odstranit. I jen poměrně malé množství zvířetem olízané barvy, izolační hmoty či pozření kontaminovaného krmiva může způsobit překročení limitu PCB. Živočišný produkt se tím stává nepoživatelným. V případě kontaminovaných chovů nelze uvolnit surovinu, nebo potravinu do oběhu, a zvířata, v jejichž tkáních nebo produktech, se prokáže nadlimitní množství PCB, nesmí být využívána pro produkci potravin a ani jejich maso nemůže být pokládáno za poživatelné.
„V případě, kdy má chovatel podezření, že v prostorech, kde chová hospodářská zvířata, mohly být použity materiály s obsahem PCB, doporučujeme mu poradit se s místně příslušnou krajskou veterinární správou a nechat tyto materiály vyšetřit ve Státním veterinárním ústavu v Praze, Jihlavě či Olomouci,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Milan Malena. Vyšetření jednoho vzorku stojí 2 000 až 2 500 Kč.
Již od roku 2012 platí pro maso, masné výrobky a syrové mléko v EU maximální limit PCB ve výši 40 nanogramů na gram tuku. Vzhledem k tomu, že v České republice dosud existují staré, neasanované stáje, dochází stále ojediněle ke zjištěním nadlimitních hodnot PCB v mase skotu a prasat i syrovém mléce. V současnosti průměrné obsahy PCB v hovězím a vepřovém mase i v syrovém kravském mléce v ČR bezpečně vyhovují maximálnímu limitu a z dlouhodobého hlediska se díky zpřísnění předpisů i soustavnému veterinárnímu dozoru snižují. Například u hovězího masa loni dosahovaly 9,58 ng/g, začátkem 90. let minulého století byly průměrné hodnoty stonásobně vyšší.
Příčinou kontaminace jsou zbytky starých nátěrů a barev na hrazení stájí a stavební hmoty s obsahem PCB, které přicházejí do přímého styku se zvířaty nebo krmivem. PCB se kumulují v tukové tkáni zvířat a jen velmi pomalu se odbourávají.
Riziko zvýšeného výskytu PCB se týká především chovů v dosud zásadně nezrekonstruovaných stavbách postavených před rokem 1986, odkdy je v tuzemsku zakázáno materiály s obsahem PCB používat. Kromě staveb se to týká také zařízení, se kterými přicházejí zvířata nebo krmivo do přímého styku. Bohatě natírány barvami s obsahem PCB bývaly v minulosti zvláště velkokapacitní kravíny s kovovými konstrukcemi, silážní jámy, senážní věže a další konstrukce.
Z výše uvedených důvodu doporučujeme chovatelům zjistit ze stavební dokumentace, zda nebyly v chovných prostorech použity materiály s obsahem PCB, například: nátěrové hmoty na bázi chlorkaučuku s označením H1000, H2001, H2003, H2006, H2008, barva na značení silnic H2202, barva k nátěru bazénů H2203, epoxyesterová barva S2363, sanitární barva S2993, polystyrénový lak S1815, polyuretanové barvy S2802, S2803, S2850, S2851.
Podle zkušeností z minulých let přetření starých nátěrů novými barvami nestačí, je potřeba je odstranit. I jen poměrně malé množství zvířetem olízané barvy, izolační hmoty či pozření kontaminovaného krmiva může způsobit překročení limitu PCB. Živočišný produkt se tím stává nepoživatelným. V případě kontaminovaných chovů nelze uvolnit surovinu, nebo potravinu do oběhu, a zvířata, v jejichž tkáních nebo produktech, se prokáže nadlimitní množství PCB, nesmí být využívána pro produkci potravin a ani jejich maso nemůže být pokládáno za poživatelné.
„V případě, kdy má chovatel podezření, že v prostorech, kde chová hospodářská zvířata, mohly být použity materiály s obsahem PCB, doporučujeme mu poradit se s místně příslušnou krajskou veterinární správou a nechat tyto materiály vyšetřit ve Státním veterinárním ústavu v Praze, Jihlavě či Olomouci,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Milan Malena. Vyšetření jednoho vzorku stojí 2 000 až 2 500 Kč.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk