Tiskové zprávy
MŽP ČR: Program Zelená úsporám získá další prostředky
Dnešním podpisem dohody o prodeji dalších 20 milionů emisních jednotek AAU [1] z České republiky do Japonska se uzavřelo téměř roční vyjednávání vedené expertním týmem ministerstva životního prostředí.
Poslední potřebnou smlouvu k provedení obchodní transakce dnes v Praze podepsali ministr životního prostředí Ladislav Miko a viceprezident japonské společnosti Mitsui & Co. Ken Abe. Vyjednaná cena jednotky AAU zůstává důvěrná, důvěrný je tedy nadále i celkový finanční objem této transakce. „Stále ale platí, že pro rok 2009 počítáme s tím, že díky obchodu s Japonskem a dalšími partnery bude mít program Zelená úsporám ještě letos k dispozici minimálně 10 miliard korun,“ říká ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Právo prodat jednotky AAU získala Česká republika díky tomu, že snížila své skleníkové emise k roku 2008 o zhruba 24 % vůči roku 1990, přičemž se v Kjótském protokolu zavázala k 8% snížení. „Ukazuje to efektivitu ekonomických nástrojů ochrany klimatu. Japonsko, které bylo v roce 1990 technologicky mnohem výš než Československo, mělo ke snižování emisí horší výchozí pozici. My jsme díky rozpadu socialistického hospodářství a jeho zásadní změně ušetřili mnohem víc. Dnes tedy Japonsko přispívá k tomu, abychom emise mohli dále snížit. V přepočtu na obyvatele totiž patříme stále k nadprůměrným producentům skleníkových plynů,“ vysvětluje Jan Dusík, 1. náměstek ministra životního prostředí.
„Zároveň v současné době jednáme o prodeji jednotek AAU i se zájemci z řad dalších států a soukromých firem. Výnos všech těchto obchodů bude směřovat do programu Zelená úsporám,“ dodává Jan Dusík.
Prodej emisních kreditů má svá přísná pravidla. Výnosy za prodané kredity, které země získají od států, kterým se nedaří Kjótský protokol plnit, musí prodávající země využít výhradně na speciální programy, které snižují emise skleníkových plynů. Za znečištěné emise v jedné zemi se tedy snižují emise skleníkových plynů v jiné zemi.
Podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů nakládá s jednotkami AAU Ministerstvo životního prostředí a výnosy jsou příjmem Státního fondu životního prostředí, který je investuje do programu Zelená úsporám.
Poznámky:
[1] Jednotka AAU je jednotka v rámci Kjótského protokolu, která představuje obchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší jednu tunu CO2 v období 2008 – 2012. Přebytek svých jednotek může země, která snížila emise víc, než se v Kjótském protokolu zavázala, prodat prostřednictvím jednotek přiděleného množství - AAU (Assigned Amount Unit).
Rozdíl mezi emisními kredity (jednotkami AAU) a emisními povolenkami: Často dochází k záměně povolenek s kredity. S emisními povolenkami se obchoduje v rámci evropského systému emisního obchodování (EU ETS) a obchodují s nimi jednotliví znečišťovatelé, tedy podniky. Od roku 2013 přestanou být firmám přidělovány zdarma a budou si je muset nakupovat rovnou v aukcích. Emisní kredity (jednotky AAU) jsou součástí mechanismů Kjótského protokolu, v jehož rámci ČR musela celkově snížit produkci skleníkových emisí o 8 % vůči roku 1990. ČR aktuálně produkuje o 24 % méně skleníkových emisí než v roce 1990. Tento rozdíl (24 – 8%) může republika prodat, v podobě tzv. AAU jednotek neboli emisních kreditů, zemím, kterým se Kjótský protokol plnit nedaří.
Poslední potřebnou smlouvu k provedení obchodní transakce dnes v Praze podepsali ministr životního prostředí Ladislav Miko a viceprezident japonské společnosti Mitsui & Co. Ken Abe. Vyjednaná cena jednotky AAU zůstává důvěrná, důvěrný je tedy nadále i celkový finanční objem této transakce. „Stále ale platí, že pro rok 2009 počítáme s tím, že díky obchodu s Japonskem a dalšími partnery bude mít program Zelená úsporám ještě letos k dispozici minimálně 10 miliard korun,“ říká ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Právo prodat jednotky AAU získala Česká republika díky tomu, že snížila své skleníkové emise k roku 2008 o zhruba 24 % vůči roku 1990, přičemž se v Kjótském protokolu zavázala k 8% snížení. „Ukazuje to efektivitu ekonomických nástrojů ochrany klimatu. Japonsko, které bylo v roce 1990 technologicky mnohem výš než Československo, mělo ke snižování emisí horší výchozí pozici. My jsme díky rozpadu socialistického hospodářství a jeho zásadní změně ušetřili mnohem víc. Dnes tedy Japonsko přispívá k tomu, abychom emise mohli dále snížit. V přepočtu na obyvatele totiž patříme stále k nadprůměrným producentům skleníkových plynů,“ vysvětluje Jan Dusík, 1. náměstek ministra životního prostředí.
„Zároveň v současné době jednáme o prodeji jednotek AAU i se zájemci z řad dalších států a soukromých firem. Výnos všech těchto obchodů bude směřovat do programu Zelená úsporám,“ dodává Jan Dusík.
Prodej emisních kreditů má svá přísná pravidla. Výnosy za prodané kredity, které země získají od států, kterým se nedaří Kjótský protokol plnit, musí prodávající země využít výhradně na speciální programy, které snižují emise skleníkových plynů. Za znečištěné emise v jedné zemi se tedy snižují emise skleníkových plynů v jiné zemi.
Podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů nakládá s jednotkami AAU Ministerstvo životního prostředí a výnosy jsou příjmem Státního fondu životního prostředí, který je investuje do programu Zelená úsporám.
Poznámky:
[1] Jednotka AAU je jednotka v rámci Kjótského protokolu, která představuje obchodovatelné právo státu vypustit do ovzduší jednu tunu CO2 v období 2008 – 2012. Přebytek svých jednotek může země, která snížila emise víc, než se v Kjótském protokolu zavázala, prodat prostřednictvím jednotek přiděleného množství - AAU (Assigned Amount Unit).
Rozdíl mezi emisními kredity (jednotkami AAU) a emisními povolenkami: Často dochází k záměně povolenek s kredity. S emisními povolenkami se obchoduje v rámci evropského systému emisního obchodování (EU ETS) a obchodují s nimi jednotliví znečišťovatelé, tedy podniky. Od roku 2013 přestanou být firmám přidělovány zdarma a budou si je muset nakupovat rovnou v aukcích. Emisní kredity (jednotky AAU) jsou součástí mechanismů Kjótského protokolu, v jehož rámci ČR musela celkově snížit produkci skleníkových emisí o 8 % vůči roku 1990. ČR aktuálně produkuje o 24 % méně skleníkových emisí než v roce 1990. Tento rozdíl (24 – 8%) může republika prodat, v podobě tzv. AAU jednotek neboli emisních kreditů, zemím, kterým se Kjótský protokol plnit nedaří.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
