Arnika: Projekt na likvidaci dioxinové zátěže ve Spolaně: málo informací, příliš dioxinů do Labe a příliš odpadů do spalovny

Dokumentace o vlivu projektu na odstranění dioxinové zátěže ve Spolaně na životní prostředí (EIA), kterou mohla veřejnost připomínkovat do počátku listopadu, má vážné nedostatky. Není možné z ní vyčíst, zda byla vybrána nejlepší technologie, ani jaké jsou konkrétní výsledky měření POPs (1). Arnika své výhrady zpracovala do obsáhlejšího dokumentu, který předala Ministerstvu životního prostředí s návrhem na přepracování celé dokumentace.

„Některé pasáže zmíněného dokumentu jsou doslova šokující,“ říká vedoucí kampaně „Stop nebezpečí ze Spolany“ sdružení Arnika Mgr. Hana Kuncová.Z textu totiž mimo jiné vyplývá, že odpady vzniklé při likvidaci zátěže budou částečně spalovány. Přitom mělo jít výhradně o nespalovací technologii, aby se předešlo vzniku nových perzistentních organických látek (POPs) (1). „V plamenech by mělo skončit několik desítek až stovek tun materiálu, aniž by předtím prošel dekontaminační jednotkou. Přitom nikde v dokumentaci není uvedeno, v jaké spalovně se to bude dít a jaké toto spalování bude mít vliv na životní prostředí a zdraví lidí v okolí spalovny. Vzhledem k tomu, že společnost SITA se podílí na provozu spalovny nebezpečných odpadů v Ostravě, předpokládáme, že část odpadů ze Spolany má skončit tam. Spalovna má totiž problémy s naplněním své kapacity a stává se prodělečným podnikem,“ vysvětluje RNDr. Jindřich Petrlík vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.

Arnika ve svých připomínkách studii také vytýká, že neprovedla srovnání s jinými komerčně dostupnými technologiemi. “Chybí podklady pro výpočet účinnosti destrukce dioxinů a dalších látek vybranou technologií. EIA neobsahuje konkrétní výsledky měření z pilotního provozu ve Spolaně Neratovice jakoby ani nebyl.Proto není možné posoudit, zda byla zvolena z hlediska vlivů na životní prostředí nejlepší varianta,“ upřesňuje Kuncová

V dokumentaci je pominuta problematika monitoringu vod z hlediska obsahu dioxinů, stejně tak vyhodnocení příspěvku budoucích odpadních vod k zátěži Labe těmito látkami v porovnání se stávající situací. „Jak prokázaly výsledky studií Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického Jihočeské univerzity ve Vodňanech, ryby odlovené v úseku Labe pod Spolanou vykazovaly závažné patologické změny. Každé další zvýšení zátěže Labi rozhodně neprospěje,“ upozorňuje Kuncová.

Předložená studie ignoruje potenciální přeshraniční vlivy projektu, stejně jako jeho hodnocení z hlediska mezinárodních závazků České republiky vyplývajících ze Stockholmské úmluvy (3) a Aarhuského protokolu o POPs k úmluvě LRTAP (4).

Dokumentace také zcela pomíjí problematiku znečištění těžkými kovy, které je v případě Spolany Neratovice aktuální především pro rtuť, kadmium a olovo. „Jejich hladiny v likvidovaných objektech buďto nebyly měřeny anebo se jimi nikdo z týmu BCD CZ nezabýval,“ upřesňuje jednu z vážných výtek Arniky Petrlík.

Poznámky:

(1) POPs – perzistentní organické látky. Jsou to látky, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou bioakumulativní tj. hromadí se v živých organismech a to především v jejich tukových tkáních. Způsobují poruchy hormonálního a reprodukčního systému, část z nich jsou karcinogeny, jiné poškozují plod nenarozeného dítěte. Mezi tyto látky patří např.: DDT, lindan, polychlorované bifenyly (PCB), hexachlorbenzen a další.

(2) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - „Dioxiny v potravinách“).

(3) Stockholmská úmluva – Mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se Česká republika zavázala k eliminaci 12 nejtoxičtějších látek světa. K těmto látkám patří například dioxiny (= polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, PCDD/F), DDT, PCB, hexachlorbenzen a další. Úmluva se stala pro Českou republiku závaznou 17. května 2004.

(4) Aarhuský protokol o POPs k úmluvě LRTAP – Protokol o perzistentních organických látkách včetně dioxinů či PCB. Úmluva LRTAP (o dálkovém přenosu škodlivin přes hranice států) je v platnosti od roku 1979. Její rozsah je postupně doplňován jednotlivými protokoly. Protokol o POPs je jedním z nich a vstoupil v platnost v říjnu 2003. K dalším protokolům patří Protokol o těžkých kovech, jež má ke Spolaně Neratovice vztah z hlediska zátěže rtutí.