Tiskové zprávy
Děti Země: Referendum o nádraží bude
Glosa předsedy Dětí Země Miroslava Patrika o průběhu kampaně občanské aliance Referendum 2014 za vyhlášení referenda o poloze železničního nádraží v Brně, která vyšla v měsíčníku Brněnský metropolitan č. 2/2015.
* * * * * * * * * *
Na podzim roku 2016 půjdou Brňanky a Brňané nejen k volbám do zastupitelstva Jihomoravského kraje, ale také budou moci v místním referendu již podruhé rozhodovat o poloze železničního nádraží ve městě. Nové zastupitelstvo Brna v čele se čtyřkoalicí hnutí ANO, Žít Brno s podporou Pirátů, KDUČSL a Stranou zelených totiž 25. listopadu 2014 vyhovělo návrhu přípravného výboru, když se přiklonilo k tomuto termínu.
Před tímto hlasováním ovšem probíhal urputný souboj mezi přípravným výborem a magistrátem o uznání bezvadnosti návrhu na vyhlášení referenda a počtu podpisů pod petici. Podpisy se nakonec sbíraly sedm měsíců, a to od 21. ledna do 1. září 2014.
Brněnský magistrát pod vedením bývalé koalice ČSSD a ODS, zosobněné demokraty primátorem Romanem Onderkou a jeho náměstkem Robertem Kotzianem, ovšem i poté odmítal uznat požadavek více než šesti procent voliček a voličů města na vyhlášení referenda společně s komunálními volbami v říjnu 2014.
O bezvadnosti návrhu tak nakonec rozhodl až krajský soud. A jelikož se tak stalo až po volbách, bylo nutné v souladu se zákonem navrhnout nový termín. A tím byl logicky až podzim roku 2016 s krajskými volbami.
Je proto zvláštní, proč obě tyto strany, jejichž název obsahuje pojem „demokratická“, tak odmítaly vyhlásit referendum. Brněnskou ČSSD a ODS totiž již dávno přestal zajímat názor „demos“, neboť raději a častěji nadbíhá různým elitářským a zájmovým skupinám skrytých v příšeří.
Je to i logické, protože jde o největší železniční stavbu u nás, která v první etapě spolkne nejméně dvacet miliard korun. A stavět ji na zelené louce někde u řeky je jistě pro tyto skupiny a obě strany lepší než v centru Brna, kde cestující veřejnost vlaky lépe využívá.
Připomeňme ještě, že ODS již před prvním referendem o nádraží v roce 2004 ústy svého tehdejšího primátora Petra Duchoně a jeho náměstka Petra Zbytka vyzývala, aby se k referendu nechodilo. Referendum týden před krajskými volbami tak bylo pro nízkou účast samozřejmě neplatné.
Štafetu úderníka ODS proti druhému referendu pak převzal Robert Kotzian. Ten zase šířil tvrzení, že o nádraží rozhoduje stát, nikoliv Brno, takže je opět zbytečné k němu chodit.
Přitom Zemanova vláda v květnu 2002 rozhodla, že nádraží bude tam, kde ho určí územní plán. A o něm rozhodují zastupitelé Brna!
Uspořádat největší místní referendum v České republice až na podzim roku 2016 bylo tedy nejlepším řešením, kterého si Brňanky a Brňané mohli od nové koalice přát.
* * * * * * * * * *
Na podzim roku 2016 půjdou Brňanky a Brňané nejen k volbám do zastupitelstva Jihomoravského kraje, ale také budou moci v místním referendu již podruhé rozhodovat o poloze železničního nádraží ve městě. Nové zastupitelstvo Brna v čele se čtyřkoalicí hnutí ANO, Žít Brno s podporou Pirátů, KDUČSL a Stranou zelených totiž 25. listopadu 2014 vyhovělo návrhu přípravného výboru, když se přiklonilo k tomuto termínu.
Před tímto hlasováním ovšem probíhal urputný souboj mezi přípravným výborem a magistrátem o uznání bezvadnosti návrhu na vyhlášení referenda a počtu podpisů pod petici. Podpisy se nakonec sbíraly sedm měsíců, a to od 21. ledna do 1. září 2014.
Brněnský magistrát pod vedením bývalé koalice ČSSD a ODS, zosobněné demokraty primátorem Romanem Onderkou a jeho náměstkem Robertem Kotzianem, ovšem i poté odmítal uznat požadavek více než šesti procent voliček a voličů města na vyhlášení referenda společně s komunálními volbami v říjnu 2014.
O bezvadnosti návrhu tak nakonec rozhodl až krajský soud. A jelikož se tak stalo až po volbách, bylo nutné v souladu se zákonem navrhnout nový termín. A tím byl logicky až podzim roku 2016 s krajskými volbami.
Je proto zvláštní, proč obě tyto strany, jejichž název obsahuje pojem „demokratická“, tak odmítaly vyhlásit referendum. Brněnskou ČSSD a ODS totiž již dávno přestal zajímat názor „demos“, neboť raději a častěji nadbíhá různým elitářským a zájmovým skupinám skrytých v příšeří.
Je to i logické, protože jde o největší železniční stavbu u nás, která v první etapě spolkne nejméně dvacet miliard korun. A stavět ji na zelené louce někde u řeky je jistě pro tyto skupiny a obě strany lepší než v centru Brna, kde cestující veřejnost vlaky lépe využívá.
Připomeňme ještě, že ODS již před prvním referendem o nádraží v roce 2004 ústy svého tehdejšího primátora Petra Duchoně a jeho náměstka Petra Zbytka vyzývala, aby se k referendu nechodilo. Referendum týden před krajskými volbami tak bylo pro nízkou účast samozřejmě neplatné.
Štafetu úderníka ODS proti druhému referendu pak převzal Robert Kotzian. Ten zase šířil tvrzení, že o nádraží rozhoduje stát, nikoliv Brno, takže je opět zbytečné k němu chodit.
Přitom Zemanova vláda v květnu 2002 rozhodla, že nádraží bude tam, kde ho určí územní plán. A o něm rozhodují zastupitelé Brna!
Uspořádat největší místní referendum v České republice až na podzim roku 2016 bylo tedy nejlepším řešením, kterého si Brňanky a Brňané mohli od nové koalice přát.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
