Tiskové zprávy
Arnika - Program Toxické látky a odpady: Ryby pod Spolanou obsahují nejvíce toxické rtuti
Ryby po celé délce toku řeky Labe obsahují nadlimitní koncentrace rtuti. Stanovené koncentrace rtuti u odchycených labských ryb několikanásobně přesahují platný limit stanovený vyhláškou Ministerstva zdravotnictví České republiky (1). Vyplývá to z dlouhodobých měření prováděných Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Nejvyšší hodnoty koncentrací rtuti v labských rybách byly vždy stanoveny u ryb odchycených na profilu Obříství (2), který se nachází po proudu od neratovické Spolany a je součástí monitorovací sítě ČHMÚ.
Takto vysoké koncentrace rtuti, které na svých internetových stránkách uvádí ČHMÚ, nebyly stanoveny ani u šesti ryb, které byly chyceny ve vodní nádrži Mlékojedy pískovna několik měsíců po povodni v roce 2002 (3). „Ryby z Mlékojedské pískovny byly tehdy prohlášeny Státní veterinární správou za nepoživatelné. Při zkonzumování 200 gramů ryby chycené u Obříství překročí člověk nejvyšší týdenní přípustnou dávku příjmu rtuti zhruba 3 až 8 krát,“ připomněla Mgr. Hana Kuncová, vedoucí kampaně Arniky Stop nebezpečí ze Spolany.
Obříství pod Spolanou Neratovice považuje za nejvíce zatíženou lokalitu také Ing. Tomáš Randák z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického Jihočeské univerzity ve Vodňanech. „Ryby odlovené v této lokalitě vykazovaly závažné patologické změny, které se vyskytovaly téměř u všech odlovených ryb při makroskopickém i histologickém vyšetření. V jejich svalovině byly zjištěny nejvyšší koncentrace rtuti, PCB, HCB, DDT a alkylfenolů,“ uvedl Randák v závěrečné zprávě projektu Labe IV (4)
Rtuť se do Labe dostává ve velké míře z podniků chlorové chemie – Spolany, a.s. Neratovice a ze Spolchemie, a.s. Ústí nad Labem. Výroba nebezpečného chloru je v těchto chemičkách založena na amalgámovém postupu využívajícím jedovatou rtuť. Amalgámový postup je podle popisu nejlepší dostupné technologie, tzv. BREF (5) považován za nejhorší možný výrobní proces. Spolana i Spolchemie vypustí do řeky Labe desítky kilogramů rtuti ročně (a to i prostřednictvím vod, které prošly procesem odstranění rtuti -„demerkurizace“ na čističce odpadních vod).
Komise odborníků zabývající se přídavnými látkami v potravinách z FAO (Food and Agriculture Organization ) a ze Světové zdravotnické organizace (6) stanovily nejvyšší přípustnou dávku příjmu rtuti prostřednictvím ryb na 0,005 mg rtuti na 1 kg tělesné hmotnosti za týden. U člověka, který váží 60 kg, by týdenní příjem rtuti neměl přesáhnout 0,3 mg rtuti za týden, z čehož 0,2 mg za týden představuje toxická methylrtuť (tj. zhruba 2/3 z celkově přijatého množství rtuti).
Rtuť je látka, která se akumuluje v organismech a přenáší se potravním řetězcem. Nejvíce jsou rtutí ohroženy organismy na vrcholu potravní pyramidy včetně člověka.
(1)
Vyhláška MZ ČR č. 53/2002 Sb. uvádí přípustný limit pro rtuť 0,1 mg/kg pro sladkovodní ryby nedravé (např. cejn, jelec, plotice, kapr), pro dravé sladkovodní ryby (např. okoun, pstruh, štika) je limit 0,5 mg/kg.
(2)
Koncentrace rtuti v rybách odebraných z řeky Labe (zdroj: Český hydrometeorolo-gický ústav)
(3)
Výsledky rozborů sladkovodních ryb z vodní nádrže (Mlékojedy pískovna) provedené Státní veterinární správou v Praze:
V případě sladkovodních ryb byl u všech šesti vzorků zjištěn nadlimitní obsah rtuti v rozmezí od 0,124 do 0,711 mg/kg. Vyhláška MZd ČR č. 53/2002 Sb. uvádí přípustný limit pro rtuť 0,1 mg/kg pro sladkovodní ryby.
Podepsán: MVDr. Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy
(4)
citace závěrečné zprávy projektu Labe IV – Projekt Ministerstva životního prostředí ČR Labe IV (VaV/650/5/03), koordinovaný Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM Praha, rok 2003
(5)
BREF – Referenční dokument BAT (Best Available Technique = nejlepší dostupná technika); Evropská komise; Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC) Referenční dokument BAT v sektoru výroby chloru a louhu. Říjen 2002
(6)
Světová zdravotnická organizace – „World Health Organization“ (WHO)
Komise odborníků zabývající se přídavnými látkami v potravinách FAO –„The Joint
Expert Committee on Food Additives of the Food and Agriculture Organization of the United Nations“ (JECFAO)
Takto vysoké koncentrace rtuti, které na svých internetových stránkách uvádí ČHMÚ, nebyly stanoveny ani u šesti ryb, které byly chyceny ve vodní nádrži Mlékojedy pískovna několik měsíců po povodni v roce 2002 (3). „Ryby z Mlékojedské pískovny byly tehdy prohlášeny Státní veterinární správou za nepoživatelné. Při zkonzumování 200 gramů ryby chycené u Obříství překročí člověk nejvyšší týdenní přípustnou dávku příjmu rtuti zhruba 3 až 8 krát,“ připomněla Mgr. Hana Kuncová, vedoucí kampaně Arniky Stop nebezpečí ze Spolany.
Obříství pod Spolanou Neratovice považuje za nejvíce zatíženou lokalitu také Ing. Tomáš Randák z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického Jihočeské univerzity ve Vodňanech. „Ryby odlovené v této lokalitě vykazovaly závažné patologické změny, které se vyskytovaly téměř u všech odlovených ryb při makroskopickém i histologickém vyšetření. V jejich svalovině byly zjištěny nejvyšší koncentrace rtuti, PCB, HCB, DDT a alkylfenolů,“ uvedl Randák v závěrečné zprávě projektu Labe IV (4)
Rtuť se do Labe dostává ve velké míře z podniků chlorové chemie – Spolany, a.s. Neratovice a ze Spolchemie, a.s. Ústí nad Labem. Výroba nebezpečného chloru je v těchto chemičkách založena na amalgámovém postupu využívajícím jedovatou rtuť. Amalgámový postup je podle popisu nejlepší dostupné technologie, tzv. BREF (5) považován za nejhorší možný výrobní proces. Spolana i Spolchemie vypustí do řeky Labe desítky kilogramů rtuti ročně (a to i prostřednictvím vod, které prošly procesem odstranění rtuti -„demerkurizace“ na čističce odpadních vod).
Komise odborníků zabývající se přídavnými látkami v potravinách z FAO (Food and Agriculture Organization ) a ze Světové zdravotnické organizace (6) stanovily nejvyšší přípustnou dávku příjmu rtuti prostřednictvím ryb na 0,005 mg rtuti na 1 kg tělesné hmotnosti za týden. U člověka, který váží 60 kg, by týdenní příjem rtuti neměl přesáhnout 0,3 mg rtuti za týden, z čehož 0,2 mg za týden představuje toxická methylrtuť (tj. zhruba 2/3 z celkově přijatého množství rtuti).
Rtuť je látka, která se akumuluje v organismech a přenáší se potravním řetězcem. Nejvíce jsou rtutí ohroženy organismy na vrcholu potravní pyramidy včetně člověka.
(1)
Vyhláška MZ ČR č. 53/2002 Sb. uvádí přípustný limit pro rtuť 0,1 mg/kg pro sladkovodní ryby nedravé (např. cejn, jelec, plotice, kapr), pro dravé sladkovodní ryby (např. okoun, pstruh, štika) je limit 0,5 mg/kg.
(2)
Koncentrace rtuti v rybách odebraných z řeky Labe (zdroj: Český hydrometeorolo-gický ústav)
(3)
Výsledky rozborů sladkovodních ryb z vodní nádrže (Mlékojedy pískovna) provedené Státní veterinární správou v Praze:
V případě sladkovodních ryb byl u všech šesti vzorků zjištěn nadlimitní obsah rtuti v rozmezí od 0,124 do 0,711 mg/kg. Vyhláška MZd ČR č. 53/2002 Sb. uvádí přípustný limit pro rtuť 0,1 mg/kg pro sladkovodní ryby.
Podepsán: MVDr. Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy
(4)
citace závěrečné zprávy projektu Labe IV – Projekt Ministerstva životního prostředí ČR Labe IV (VaV/650/5/03), koordinovaný Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM Praha, rok 2003
(5)
BREF – Referenční dokument BAT (Best Available Technique = nejlepší dostupná technika); Evropská komise; Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC) Referenční dokument BAT v sektoru výroby chloru a louhu. Říjen 2002
(6)
Světová zdravotnická organizace – „World Health Organization“ (WHO)
Komise odborníků zabývající se přídavnými látkami v potravinách FAO –„The Joint
Expert Committee on Food Additives of the Food and Agriculture Organization of the United Nations“ (JECFAO)
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
