Gender Studies: Schopnosti o kariéře v Česku stále nerozhodují

„Možnosti kariérního postupu žen nejsou omezeny jen nastavením systému trhu práce, firemními předpisy a zvyklostmi. To hraje samozřejmě velkou roli, ale je tu i druhý faktor. A ten je v ženách samotných,“ říká koučka Lenka Václavíková, která v rámci projektu pomáhá ženám řešit problémy s jejich kariérním růstem. „Ony samy si často v hloubi duše myslí, že jako matky nemohou být tak dobrým šéfem jako muž. Nevěří svým schopnostem, mají nízké sebevědomí a nakonec přistoupí na to, že si vyšší pozici nezaslouží,“ dodává Václavíková.

„Moje osobní zkušenost je, že pro zaměstnavatele je rodina u muže bonus, zatímco u ženy překážka,“ říká zaměstnaná matka tří dětí, účastnice seminářů Lenky Václavíkové. Právě na zaměstnavatele míří řada aktivit projektu. „Chceme jim ukázat, že z podpory kariérního růstu žen mohou oni sami profitovat. Například zaváděním talentových programů pro ženy nebo mentoringem. Firmy, které se vydaly tímto směrem, získávají motivované a loajální manažerky,“ říká Jitka Hausenblasová, manažerka projektu Rozbít skleněný strop.

S nerovností v oblasti kariérního růstu se potýká celá Evropská unie. Jako o jednom z řešení se většinou mluví o politickém prosazení kvót, které by jasně deklarovaly nutný minimální počet žen na určitých pozicích. Byť na konci minulého roku země Evropské unie v Bruselu nepodpořily návrh Evropské komise na podobné zavedení kvót pro zastoupení žen ve vedení firem (proti byla těsně i Česká republika), funguje tento instrument již v několika evropských zemích. Naposledy se připojilo Německo, když přijalo zákon stanovující počet žen v dozorčích radách největších veřejně obchodovatelných firem na 30 %.