Arnika - Program Toxické látky a odpady: Sdružení Tereza pořádá výstavu Budoucnost bez jedů

Výstava Budoucnost bez jedů, která je součástí stejnojmenné kampaně sdružení Arnika, dnes putuje z Českých Budějovic do Prahy. Pro veřejnost bude přístupna v prostorách sdružení Tereza (Haštalská 17, Praha 1) od 16. do 25. března. Ve spolupráci se sdružením Arnika zde výstavu pořádá paní Martina Lafatová.

Výstava se věnuje problematice toxických látek jako jsou rtuť, dioxiny (1), pesticidy, polychlorované bifenyly (2), PVC a další látky, které ohrožují život moderního člověka. Lidé se na výstavě dozvědí jak tyto látky vznikají, jak se dostávají do životního prostředí, jak působí na zdraví člověka a jak se lze tomuto působení bránit, respektive mu předejít.

Kolik vybraných toxických látek má kdo kolem sebe se lidé dozví na podzim. V září má tyto údaje poprvé zveřejnit Ministerstvo životního prostředí do tzv. Integrovaného registru znečišťování (3). V něm lidé naleznou údaje o 72 látkách, které podniky vypouští do vzduchu, vody, půdy nebo které jsou obsaženy v odpadech či odpadních vodách z těchto provozů.

Po ukončení výstavy na Praze 1 se expozice přesune do Nymburka. Ten bude desátým městem putování Budoucnosti bez jedů po České republice.

Poznámky:

(1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - „Dioxiny v potravinách“)

(2) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.

(3) Integrovaný registr znečišťování je databáze údajů, která mapuje toky vybraných chemických látek v konkrétních průmyslových podnicích a zpřístupňuje je veřejnosti. V praxi to znamená, že z databáze bude možno zjistit údaje o tom, kolik dané chemické látky za rok konkrétní průmyslový provoz vypouští do vzduchu, vody, půdy a kolik se této látky předává mimo něj (v odpadu či odpadních vodách). Pro lidi to může být první krok při pátrání po čistotě prostředí, ve kterém žije.