Tiskové zprávy
Strana zelených: Senátorka Cabrnochová: je třeba bránit developerskému útoku na Brdy
14. ledna 2015 | Strana zelených
Senát na své dnešní schůzi bude projednávat návrh zákona, který mimo jiné ruší vojenský újezd Brdy. Senátorka za Stranu zelených Ivana Cabrnochová zrušení újezdu vítá, nicméně usiluje o to, aby ještě před tímto krokem došlo k vyhlášení chráněné krajinné oblasti Brdy. Jedině tak lze podle ní zabránit nevratné devastaci přírody, která se zde nachází po desítkách let existence uzavřeného vojenského újezdu.
“O zrušení vojenského újezdu Brdy se hovoří už řadu let. Podporuji tento vládní návrh, ale zároveň se nechci dočkat toho, že dojde k developerskému útoku na tamní přírodu. Proto žádám, aby chráněná krajinná oblast Brdy byla vyhlášena ještě před zrušením újezdu. Zároveň trvám na tom, aby armáda nadále byla dominantním vlastníkem a správcem lesních pozemků na tomto území. Privatizace Brd a jejich developerské využití rozhodně není žádoucí,” říká senátorka za zelené Ivana Cabrnochová.
Návrh chráněné krajinné oblasti Brdy byl zpracován už v roce 2012 Agenturou pro ochranu přírody a krajiny. Tato vize byla projednána s kraji, obcemi a dalšími subjekty a na tomto základě došlo k úpravě hranic. Po zpracování finálního návrhu na vyhlášení, který obsahuje i navrženou zonaci, kategorie uvažovaných zvláště chráněných území uvnitř CHKO, návrh plánu péče a příslušná odůvodnění, byl všem dotčeným subjektům v roce 2013 předložen k připomínkování. Nyní je návrh v legislativní radě vlády, která o něm bude jednat pravděpodobně v dubnu.
“Souběžné vyhlášení chráněné krajinné oblasti a zrušení vojenského újezdu je v zájmu přírody i místních obyvatel. Je třeba zachovat pro budoucí generace ty hodnoty, k jejichž záchraně přispěl desítky let platný přísný zákaz vstupu,” konstatuje Ivana Cabrnochová, senátorka ze Strany zelených.
Vojenské území v oblasti Brd vzniklo už za 1. československé republiky. Újezd byl vyhlášen v 50. letech 20. století a přinesl okažitý zákaz vstupu. K částečnému uvolnění režimu došlo až v roce 2007. Újezd se rozkládá mezi Rokycany a Příbramí, jižně od Hořovic, severně od Rožmitálu pod Třemšínem. Rozloha je 260 km². Asi 90 % území tvoří les, zbylou část využívá armáda především jako cvičiště se specializovanou střelnicí. Souběžně s rušením újezdu v Brdech se jedná o úpravě hranic dalších vojenských újezdů, a to Boletice, Březina, Hradiště a Libavá, které stále mají pro armádu svůj význam.
“O zrušení vojenského újezdu Brdy se hovoří už řadu let. Podporuji tento vládní návrh, ale zároveň se nechci dočkat toho, že dojde k developerskému útoku na tamní přírodu. Proto žádám, aby chráněná krajinná oblast Brdy byla vyhlášena ještě před zrušením újezdu. Zároveň trvám na tom, aby armáda nadále byla dominantním vlastníkem a správcem lesních pozemků na tomto území. Privatizace Brd a jejich developerské využití rozhodně není žádoucí,” říká senátorka za zelené Ivana Cabrnochová.
Návrh chráněné krajinné oblasti Brdy byl zpracován už v roce 2012 Agenturou pro ochranu přírody a krajiny. Tato vize byla projednána s kraji, obcemi a dalšími subjekty a na tomto základě došlo k úpravě hranic. Po zpracování finálního návrhu na vyhlášení, který obsahuje i navrženou zonaci, kategorie uvažovaných zvláště chráněných území uvnitř CHKO, návrh plánu péče a příslušná odůvodnění, byl všem dotčeným subjektům v roce 2013 předložen k připomínkování. Nyní je návrh v legislativní radě vlády, která o něm bude jednat pravděpodobně v dubnu.
“Souběžné vyhlášení chráněné krajinné oblasti a zrušení vojenského újezdu je v zájmu přírody i místních obyvatel. Je třeba zachovat pro budoucí generace ty hodnoty, k jejichž záchraně přispěl desítky let platný přísný zákaz vstupu,” konstatuje Ivana Cabrnochová, senátorka ze Strany zelených.
Vojenské území v oblasti Brd vzniklo už za 1. československé republiky. Újezd byl vyhlášen v 50. letech 20. století a přinesl okažitý zákaz vstupu. K částečnému uvolnění režimu došlo až v roce 2007. Újezd se rozkládá mezi Rokycany a Příbramí, jižně od Hořovic, severně od Rožmitálu pod Třemšínem. Rozloha je 260 km². Asi 90 % území tvoří les, zbylou část využívá armáda především jako cvičiště se specializovanou střelnicí. Souběžně s rušením újezdu v Brdech se jedná o úpravě hranic dalších vojenských újezdů, a to Boletice, Březina, Hradiště a Libavá, které stále mají pro armádu svůj význam.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
