Tiskové zprávy
Otevřená společnost o.p.s.: Šokující návrh ministerstva vnitra na omezení Infozákona!
Ministerstvo vnitra předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh novely zákona o svobodném přístupu k informacím (InfZ), který utajuje většinu dosud přístupných informací, zvyšuje zátěž úřadů, prodlužuje lhůty. Vypouští se princip opakovaného použití informací podle evropské směrnice. Jde o omyl nebo úmysl?
Překvapivý obrat
Návrh byl do léta 2008 projednáván velmi transparentním způsobem, například v pracovní skupině se zástupci nevládních organizací, a zveřejňován na webu.
Náhle však byl bez projednání významně změněn. Předložená podoba na webu ministerstva není (najít lze jen tu z léta), ani o ní nebyli informováni členové pracovní skupiny.
Novela nyní sleduje byrokratické interní pseudo-zájmy úřadů. Zájem veřejnosti na transparentnosti veřejné správy a jednotlivých občanů na snadném přístupu k informacím se dostal do pozadí.
Návrh novelizace včetně důvodové zprávy zveřejňujeme na www.otevrete.cz.
Zásadní změny procesu
Proces poskytování informací se podřídil obecnému Správnímu řádu. Touto rozsáhlou změnou koncepce procesu při poskytování informací „padá pod stůl“ několik stovek dosavadních rozsudků správních soudů, které v letech 2000-2008 vyjasnily specifičnost procesu poskytování informací. Návrh proto přináší významné snížení právní jistoty.
Snížila se srozumitelnost normy jak pro žadatele, tak pro úřady. Logiku vyřízení žádosti nyní odhalí jen specializovaný právník. InfZ je přitom normou, jejímž adresátem je především široká veřejnost.
Skokově se zvyšuje byrokratická zátěž jak úřadů, tak i žadatelů. Například i při poskytnutí informací se nově musí vydávat a do vlastních rukou doručovat rozhodnutí.
Ačkoliv základní lhůta pro poskytnutí informací se podle návrhu prodlužuje jen málo (o 2 – 3 dny pro doručení poštou), významně se prodlužují jiné stejně důležité lhůty a kombinace dalších procesních postupů, které v součtu teprve představují reálnou dobu, po které se žadatel dostane k požadované informaci. Prodloužení se pohybuje od padesáti do sta a více procent.
Rozsáhlý nárůst utajení
Navrhuje se naprostý převrat: více než polovinu všech informací veřejné správy napříště veřejnosti utajit. Má se totiž zakázat přístup k informacím o správních řízeních. Ta představují větší část činnosti úřadů. Přitom Nejvyšší správní soud opakovaně judikoval, že správní řízení (či jiný obdobný procesní předpis) nepředstavuje překážku pro přístup k informacím.
V mnoha detailech se více či méně viditelně snižuje přístupnost informací či komfort přístupu k nim (např. nepřesná či nejasná úprava zveřejňování vnitřních předpisů, zveřejňování prostřednictvím portálu veřejné správy, zbytečně expandované náležitosti žádosti, ad.)
Ruší se povinnost poskytnout informaci „požadovanou formou“ (zda kopie, elektronická forma, kopie vlastní digitálním fotoaparátem, nahlédnutí ad.), což je pro reálné poskytování informací klíčové. Zároveň se tím bez náhrady vypouští princip opakovaného využití informací, zavedený do zákona v r. 2006 implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Přitom úvodní „slogan“, že zákon tuto směrnici implementuje, v normě komicky zůstal.
Lhát se nemá aneb „důvodová“ zpráva
Důvodová zpráva je nepravdivá, slovním žonglováním a nelogickými přemety zastírá skutečný dopad nově navržených změn. Například při existenci jednotné řady rozsudků Nejvyššího správního soudu a nálezu Ústavního soudu ke vztahu správního řádu a InfZ tvrdí, že panuje nejednotnost v judikatuře. Anebo rutinně uvádí, že návrh není v rozporu s Ústavou a mezinárodními smlouvami, ačkoliv navržené ustanovení o úplném utajení informací o správních řízeních je v očividném rozporu s čl. 17 Listiny základních práv a svobod, Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru, čl. 10 ÚMLUVY o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Zvýšení zátěže nazývá důvodová zpráva ulehčením!
Záhada
Největší záhadou je překvapivost tohoto zvratu. Současné ministerstvo vnitra zavedlo dosud nebývalou transparentnost jak poskytováním informací, tak přizváním nevládních organizací k legislativnímu procesu. „To, že je vůbec možné, aby po roce důvěryhodného procesu „kdosi“ v kancelářích ministerstva škrtem pera vše zrušil, postavil se proti Ústavě, právu EU a množství rozsudků nejvyšších soudů, znamená buď naprosté osobní a profesní selhání, anebo vážnou díru v systému“, říká Oldřich Kužílek expertní spolupracovník Otevřené společnosti o.p.s.
Podle posledních jednání doufáme, že ministerstvo tento nešťastný „úlet“ napraví. Doporučujeme však předlohu nyní stáhnout z meziresortního připomínkového řízení.
Za Otevřenou společnost o.p.s.
Marta Smolíková
Výkonná ředitelka
Překvapivý obrat
Návrh byl do léta 2008 projednáván velmi transparentním způsobem, například v pracovní skupině se zástupci nevládních organizací, a zveřejňován na webu.
Náhle však byl bez projednání významně změněn. Předložená podoba na webu ministerstva není (najít lze jen tu z léta), ani o ní nebyli informováni členové pracovní skupiny.
Novela nyní sleduje byrokratické interní pseudo-zájmy úřadů. Zájem veřejnosti na transparentnosti veřejné správy a jednotlivých občanů na snadném přístupu k informacím se dostal do pozadí.
Návrh novelizace včetně důvodové zprávy zveřejňujeme na www.otevrete.cz.
Zásadní změny procesu
Proces poskytování informací se podřídil obecnému Správnímu řádu. Touto rozsáhlou změnou koncepce procesu při poskytování informací „padá pod stůl“ několik stovek dosavadních rozsudků správních soudů, které v letech 2000-2008 vyjasnily specifičnost procesu poskytování informací. Návrh proto přináší významné snížení právní jistoty.
Snížila se srozumitelnost normy jak pro žadatele, tak pro úřady. Logiku vyřízení žádosti nyní odhalí jen specializovaný právník. InfZ je přitom normou, jejímž adresátem je především široká veřejnost.
Skokově se zvyšuje byrokratická zátěž jak úřadů, tak i žadatelů. Například i při poskytnutí informací se nově musí vydávat a do vlastních rukou doručovat rozhodnutí.
Ačkoliv základní lhůta pro poskytnutí informací se podle návrhu prodlužuje jen málo (o 2 – 3 dny pro doručení poštou), významně se prodlužují jiné stejně důležité lhůty a kombinace dalších procesních postupů, které v součtu teprve představují reálnou dobu, po které se žadatel dostane k požadované informaci. Prodloužení se pohybuje od padesáti do sta a více procent.
Rozsáhlý nárůst utajení
Navrhuje se naprostý převrat: více než polovinu všech informací veřejné správy napříště veřejnosti utajit. Má se totiž zakázat přístup k informacím o správních řízeních. Ta představují větší část činnosti úřadů. Přitom Nejvyšší správní soud opakovaně judikoval, že správní řízení (či jiný obdobný procesní předpis) nepředstavuje překážku pro přístup k informacím.
V mnoha detailech se více či méně viditelně snižuje přístupnost informací či komfort přístupu k nim (např. nepřesná či nejasná úprava zveřejňování vnitřních předpisů, zveřejňování prostřednictvím portálu veřejné správy, zbytečně expandované náležitosti žádosti, ad.)
Ruší se povinnost poskytnout informaci „požadovanou formou“ (zda kopie, elektronická forma, kopie vlastní digitálním fotoaparátem, nahlédnutí ad.), což je pro reálné poskytování informací klíčové. Zároveň se tím bez náhrady vypouští princip opakovaného využití informací, zavedený do zákona v r. 2006 implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Přitom úvodní „slogan“, že zákon tuto směrnici implementuje, v normě komicky zůstal.
Lhát se nemá aneb „důvodová“ zpráva
Důvodová zpráva je nepravdivá, slovním žonglováním a nelogickými přemety zastírá skutečný dopad nově navržených změn. Například při existenci jednotné řady rozsudků Nejvyššího správního soudu a nálezu Ústavního soudu ke vztahu správního řádu a InfZ tvrdí, že panuje nejednotnost v judikatuře. Anebo rutinně uvádí, že návrh není v rozporu s Ústavou a mezinárodními smlouvami, ačkoliv navržené ustanovení o úplném utajení informací o správních řízeních je v očividném rozporu s čl. 17 Listiny základních práv a svobod, Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru, čl. 10 ÚMLUVY o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Zvýšení zátěže nazývá důvodová zpráva ulehčením!
Záhada
Největší záhadou je překvapivost tohoto zvratu. Současné ministerstvo vnitra zavedlo dosud nebývalou transparentnost jak poskytováním informací, tak přizváním nevládních organizací k legislativnímu procesu. „To, že je vůbec možné, aby po roce důvěryhodného procesu „kdosi“ v kancelářích ministerstva škrtem pera vše zrušil, postavil se proti Ústavě, právu EU a množství rozsudků nejvyšších soudů, znamená buď naprosté osobní a profesní selhání, anebo vážnou díru v systému“, říká Oldřich Kužílek expertní spolupracovník Otevřené společnosti o.p.s.
Podle posledních jednání doufáme, že ministerstvo tento nešťastný „úlet“ napraví. Doporučujeme však předlohu nyní stáhnout z meziresortního připomínkového řízení.
Za Otevřenou společnost o.p.s.
Marta Smolíková
Výkonná ředitelka
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
